SVJ může udělovat pokuty podle stanov

Vložil Justitianus, 13. Červen 2020 - 6:13 ::


Zdalipak může SVJ udělovat pokuty?

Už jsem se vícekrát vyjádřil, že většina právníků se nevyzná v problematice SVJ. V jiné diskusi se objevila rozsáhlá citace z názoru osoby, která vystupuje jako odborník, avšak radí nesprávně (§ 2950 NOZ). Adriana Kvítková napsala:

„Je pravdou, že úprava smluvních pokut či jiných sankcí ve stanovách či domovních řádech společenství vlastníků jednotek je poměrně častá a i když v rámci odborné veřejnosti nepanuje shoda ohledně názoru na ně, mám za to, že taková ustanovení jsou neplatná, resp. jimi stanovené povinnosti jsou nevymahatelné.
Uvedení smluvních pokut ve stanovách společenství či v domovních řádech nesplňuje zákonný požadavek na vymahatelnost takové sankce, když ujednání stanov společenství nelze považovat za dohodu mezi členem SVJ a společenstvím jako právnickou osobou.“

Kvítková, A., Sankce, smluvní pokuty NOZ a SVJ, Verlag Dashöfer (2020), dostupné online na https://www.nemovitostprofi.cz/…jAfKtmfKBkk/

Na tomto názoru je pozoruhodné pouze to, že je totálně nesprávný a je v rozporu jak se zákonem, tak i s konstantní judikaturou.

Naopak platí, že stanovy jsou považovány za smlouvu sui generis. Samotná skutečnost, že osoba se stane členem spolku/SVJ, znamená automaticky také souhlas se stanovami. Je-li ve stanovách upraveno placení pokut, vztahuje se to tedy i na (nového) člena spolku, aniž by musel se spolkem sjednávat nějakou zvláštní dvoustrannou smlouvu o pokutách. Totéž pochopitelně platí i pro stanovy SVJ, neboť SVJ je také – podle důvodové zprávy k zákonu č. 89/2012 Sb. – species spolku.

Zákon řeší i ten případ, kdy spolek či SVJ si chce do stanov dodatečně přidat ustanovení o pokutách za situace, kdy platné stanovy o pokutách mlčí.

Souhlas všech členů se stanovami se vyžaduje pouze na samém počátku, při založení spolku/SVJ. Viz § 218, § 1200. Jakmile je spolek/SVJ založen, postačuje ke změně stanov (k zavedení pokut) již pouze většinový souhlas členů (dle zákona nadpoloviční většina, vyšší kvorum mohou obsahovat stanovy). Viz § 220, § 1206 odst. 2. Je tedy možné pokuty zavádět i přes nesouhlas (menšinových) členů spolku. Souhlas všech členů není potřebný. Opačné tvrzení je v rozporu se zákonem.

89/2012 Sb. § 220
(2) Omezit práva nebo rozšířit povinnosti spojené s určitým druhem členství lze jen za podmínek určených předem ve stanovách, jinak se souhlasem většiny dotčených členů. To neplatí, má-li spolek k omezení práv nebo rozšíření povinností spravedlivý důvod.

U SVJ jde také o změnu členských práv a povinností, které jsou definovány ve stanovách. Stanovy mohou být kdykoliv měněny rozhodnutím shromáždění, tedy může takto dojít i ke změně/zavedení povinností člena ohledně pokut. Ke změně stanov SVJ postačí souhlas nadpoloviční většiny, neobsahují-li stanovy vyšší kvorum. (K tomu viz § 1206 odst. 2 a § 1208 písm. a NOZ.)

Je tedy zřejmé, že názor Adriany Kvítkové není ničím podložen.

Pokud jde o judikaturu, ta je konstantní. Stanovy jsou považovány za smlouvu sui generis. Tato smlouva dopadá na všechny členy, bez ohledu na to, zda jednotlivý člen souhlasí či nesouhlasí s některou částí stanov. Samozřejmě bez toho, že by jednotlivý člen k tomu sjednával se SVJ nějakou dvoustrannou smlouvu, jak nesprávně tvrdila A. Kvítková. K tomu cituji z dvou rozsdků Nejvyššího soudu:

„Stanovy společenství jakožto smlouva sui generis představují základní dokument , jímž se řídí vnitřní poměry společenství. Jejich přijetí ukládá zákon o vlastnictví bytů (srov. § 9 odst. 8) a měněny mohou být pouze kvalifikovanou většinou (§ 11 odst. 4). Jejich změna má obvykle významný dopad do vnitřních poměrů společenství, a tím i jeho členů (vlastníků jednotek). Z uvedeného plyne, že usnesení shromáždění vlastníků o změně stanov je důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a přehlasovaný vlastník proto může požádat soud o přezkum usnesení přijatého shromážděním.“
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3024/2012 ze dne 12. 2. 2015
„Stanovy společenství jakožto smlouva sui generis představují základní dokument, jímž se řídí vnitřní poměry společenství. Jejich změna má obvykle významný dopad do vnitřních poměrů společenství, a tím i jeho členů (vlastníků jednotek).“
rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3465/2017 ze dne 17. 1. 2018

Je tedy nepochybné, že stanovy mohou ukládat členům povinnosti a rozsah těchto povinností může být měněn (zpravidla pouhým většinovým souhlasem). Změněné (nové) povinnosti pak dopadají na všechny vlastníky jednotek.

Soudy rovněž bez pochybností připouštějí, že změna stanov může ovlivnit práva a povinnosti člena významným (důležitým, podstatným) způsobem. Tedy je možné i uložit povinnost hradit pokuty. Nesouhlasící člen pak má pouze možnost pokusit se o soudní přezkum rozhodnutí shromáždění. Jak je ovšem zjevné z obsahu obou citovaných rozsudků, soudy do vnitřních „spolkových“ záležitostí SVJ spíše nezasahují, než zasahují.

Adriana Kvítková se vyjádřila jinak, a dokonce ani neuznává platnost stanov jako smlouvy sui generis s dopadem na všechny vlastníky jednotek. Proto je její extrémní názor vadný a nepoužitelný. Zcela odlišné stanovisko vyjádřil například Jan Eisenreich. Jak už jsem vícekrát napsal: většina právníků se nevyzná v problematice SVJ …

Justitianus


P.S.: Pro jistotu poznamenávám, že pokuty mohou být upraveny od počátku i v prohlášení vlastníka budovy podle zákona č. 72/1994 Sb., nebo v prohlášení podle zákona č. 89/2012 Sb.. O tom jsem psal jinde v příspěvku Usměrňovačovy fan­tazie.

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil Radim. (bez ověření), 18. Červen 2020 - 11:42

    Co také napsal v odkazovaném článku vámi doporučovaný Jan Eisenreich:

    „Předně je třeba říct, že prozatím neexistuje relevantní judikatura věnující se problematice možnosti zařazení ustanovení o pokutách do stanov či domovního řádu SVJ, a proto se i mezi odborníky objevují různé názory na oprávněnost jejich stanovení a vymáhání.
    Odborníci zastávající opačný názor, tedy že není možné mít ve stanovách pokuty, argumentují především následujícím:
    u smluvních pokut se má jednat o nástroj zajištění určité smluvní povinnosti, přičemž u stanov chybí výslovná dohoda všech vlastníků jednotek (i budoucích) na stanovení těchto pokut,
    tím, že je v zákoně č. 67/2013 Sb. pokuta výslovně uvedena a jinde u SVJ uvedena není, zákonodárce jasně stanovil okruh jejího uplatňování,
    pokuta dle zákona č. 63/2012 Sb. je také výslovně zařazena do příjmů společenství, a to společně s pokutami vybíranými od třetích osob z důvodu porušení smluvních povinností, jiné pokuty výslovně do příjmů SVJ zařazeny nejsou.“

    Vložil aby bylo jasno (bez ověření), 16. Červen 2020 - 15:56

    „…stanovy mohou ukládat členům povinnosti a rozsah těchto povinností může být měněn (zpravidla pouhým většinovým souhlasem). Změněné (nové) povinnosti pak dopadají na všechny vlastníky jednotek…“

    Není sporu, že „…stanovy mohou ukládat…“. Sporu je, zda „pokuta“ je pro účel správy domu a pozemku – jak tu předkládá teoretik práva (odkojený trollem:Lakem(2013)). Sporu je dále, zda „pokuta“ může být finanční, naturální, likvidační?

    Bylo by fajn, kdyby tazatel (jo safra on se vlastně na nic neptá stejně jako Lake si vystačí sám, tak „otevírač diskusních vláken“) uvedl dohledatelné ICo na or.justice.cz nejen svého SVJ, které má zřejmě nejlepší stanovy na té naší SVJ:planetě, ale ICa těch SVJ, kde mají nějaké „vymahatelné a vymáhané pokuty“. Vím třeba že Ryba ve svém Mosteckemém Krušnohoru měl a má správní poplatky, které fungují bezmála jako feudální tresty, ale je třeba si ukázat reálně, jak kde někde vymohli příkladně „500 Kč/neoklepané boty“ nebo „jim prošlo znemožnění používání výtahu při označení za neplatiče“ nebo zavedli soudem potvrzený „správní poplatek, za každý dotaz na to jak hospodaří s majetkem“ apod.


    „…89/2013 Sb. § 220…“

    Znáte někdo zákon 89/2013 nebo jde o projev dysgrafie?

    Vložil Justitianus, 16. Červen 2020 - 18:45

    Děkuji za upozornění, překlep v číslici jsem opravil.

    Justitianus

    Vložil tomas 22, 16. Červen 2020 - 17:21

    za neotření bot na rohožce 500 Kč?

    to o čem píšete je SBD, nemáte link pro pobavení?

    Vložil radka2222 (bez ověření), 16. Červen 2020 - 16:08

    ale jde o sdělení:-) Sdělení č. 89/2013 Sb. – Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o výši průměrné hrubé roční mzdy v České republice za rok 2012 pro účely vydávání modrých karet podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    vtipné ovšem je, že tuším zrovna dnes dehonestuje jednoho diskutéra, který se taky překlepl. blbec. a sám se sekne u tak frekventované­ho NOZ.

    Vložil Justitianus, 16. Červen 2020 - 7:14
    • Občas se v textech zmatených právníků setkáte s nesmyslným (a irelevantním) argumentem, že prý „… smlouva o pokutě musí mít písemnou formu, což ale hlasování na shromáždění nesplňuje. Takovou smlouvu by musel podepsat se SVJ každý vlastník jednotlivě.“.

    To je nepravda hned třikrát.

    Za prvé:
    Smlouva o pokutě se nesjednává mezi SVJ a jednotlivým vlastníkem jednotky! Sjednává se mezi SVJ a plurálním vlastníkem domu (což jsou všichni vlastníci jednotek dohromady). A tato smlouva má nepochybně písemnou podobu. Nazývá se „stanovy SVJ“.
    (Pro pořádek uvádím, že písemná forma pro sjednání pokuty byla předepsána v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Ode dne 1. 1. 2014 se však písemná forma nevyžaduje. To je však bezvýznamné, protože písemná forma je u stanov SVJ vždy zachována.)

    Za druhé:
    Ti popletení právníci zjevně netuší, že nová povinnost (hradit pokuty) samozřejmě nebude zavedena pouhým hlasováním shromáždění! Hlasování je pouze technický postup, kterým se zjišťuje většinová vůle shromáždění. Právním důvodem pro zavedení pokut není toto hlasování, nýbrž obsah stanov, vzešlých z tohoto hlasování. Pouze a jedině stanovy SVJ jsou smlouvou sui generis, která může uložit povinnost hradit pokuty. To je právě ta písemná forma, kterou čeští právníci-popletové marně a zbytečně hledali (ale nenašli, i když ji měli přímo před nosem). Není to žádná raketová věda! On se snad někdo domnívá, že stanovy SVJ nemají písemnou podobu?

    Za třetí:
    Nemá smysl diskutovat o známé skutečnosti, že stanovy jsou pro vlastníka závazné, i když je nepodepsal „vlastnoručně“. Judikatura je konstantní. Je bezvýznamné zda hlasoval pro, nebo proti, nebo se zdržel hlasování, nebo nebyl na shromáždění vůbec přítomen. Změněné a řádně odhlasované stanovy samozřejmě budou dopadat i na něj! Argument o „vlastnoručním podpisu“ ustanovení stanov o pokutě může uplatnit snad jedině blb, který nerozumí právní problematice spolků a SVJ.

    Mnozí právníci nejsou schopni používat to, co mají mezi levým a pravým uchem. Nazývá se to mozek.

    Připomenu, že stanovy jsou povinně zveřejněny ve sbírce listin rejstříkového soudu. Jsou tedy přístupné nejen členům SVJ, nýbrž i všem zájemcům o koupi bytu v domě. Nikdo se nemůže vymlouvat, že před koupí jednotky nic nevěděl o stanovách, o pokutách a o dalších povinnostech vlastníka jednotky. Komu se stanovy nelíbí, ten si jednotku v domě nepořídí. A pokud má stávající vlastník problémy s pokutami, nejlepší cetou je zcizit jednotku. Tím se do budoucna bezpečně vyhne jakýmkoliv pokutám ze strany SVJ.

    Justitianus

    Vložil tomas 22, 16. Červen 2020 - 7:34

    a kdo má pravdu? překvapivě já, nikdo přeci nepíše opak :D

    Vás je tady Justitiane škoda, vy byste měl publikovat v nějakém odborném právním věstníku… Jo, že tam pouští jen právně vzdělané? Ti jsou tedy „popletení viďte“… Ten seznam blbců se vám dost rozrůstá, kromě dříve zmíněných institucí je to teď tak polovina advokátů… hmm… opravdu vám nechybí sebevědomí, tak snad máte alespoň maturitu…

    nu ale k věci

    Máte tedy jediný rozsudek (kromě toho jak jste se blamoval písemně sjednanou smluvní pokutou)? Nemáte… takže to co píšete je jen slohové cvičení.

    Pokud by to bylo „tak snadné“ už dávno by byl vyřešen problém týkající se nevhodného pronajímání bytů na Airbnb, jenže není.

    ale když máte tak rád ty slohová cvičení, co kdybyste si vyšvihl ještě jedno.

    připusťme tedy, že lze do stanov dát „smluvní pokutu“ (pořád nechápu proč trváte na slovu smluvní, ale budiž.

    dejme tomu, že si tedy SVJ dá do stanov smluvní pokutu za rušení nočního klidu 500 Kč za večer. (proč ne že?)

    kdo ji bude platit, když majitel svůj byt pronajme nájemníkovi a ten uspořádá oslavu, že má tak milé sousedy?

    majitel? ten se ovšem žádného rušení nedopustil… nájemník? myslíte, že je vázán smluvní pokutou kterou „odsouhlasil bez souhlasu“ někdo jiný?

    tak jakpak to bude?

    Vložil Justitianus, 16. Červen 2020 - 8:00
    • Tomasi 22, napsal jste: „… připusťme tedy, že lze do stanov dát „smluvní pokutu“ (pořád nechápu proč trváte na slovu smluvní, ale budiž.“

    Vy toho nejspíš nechápete víc. Existuje pokuta zákonná (stanovená celostátně platným právním předpisem, např. zákonem č. 67/2013 Sb.) a pokuta smluvní (sjednaná podle zásad občanského práva mezi účastníky právního vztahu). Ono je třeba tyto dvě věci rozlišovat.

    K Vašemu dalšímu dotazu: ptáte se na naprosto triviální věc z oblasti jednoduchého práva. A je samozřejmě řešena konstantním způsobem: stanovy zavazují vlastníka jednotky, nikoliv jeho nájemce. Pokutu uhradí vlastník jednotky, nikoliv jeho nájemce. Čemu na tom nerozumíte?

    Justitianus

    Vložil tomas 22, 16. Červen 2020 - 8:01

    leda ve vaší fantazii.

    Už vidím jak se SVJ domáhá pokuty za rušení nočního klidu, neb majitel nespal u bytu a nehlídal ho… :DDDD

    vy jste fakt legrační

    Vložil Justitianus, 16. Červen 2020 - 8:35

    Aha, brouk Pytlík se zase ozval. Pane tomas 22, vy ani nevíte co všechno nevíte. Triviální otázky jednoduchého práva jsou pro Vás nepřekonatelným hlavolamem …

    Právním důvodem pro uložení pokuty nebude skutečnost zda vlastník bytu spal či nespal u bytu. To je jen jakýsi Váš směšně hloupý nápad.

    Právním důvodem pro uložení pokuty bude skutečnost, že z bytu č. 242 docházelo v době od 22:00 až 00:45 hodin k rušení nočního klidu v domě (zvukovými imisemi).

    Při tom není třeba zjišťovat kdo byl či nebyl uvnitř bytu. Je to totiž bezvýznamné. Odpovědnost je na vlastníkovi bytu. Je úplně jedno, zda v době kdy docházelo k rušení se v bytě zdržoval vlastník bytu, nebo jiná osoba (jiné osoby), nebo byt byl zcela prázdný. To nebude mít naprosto žádný vliv na udělení pokuty vlastníkovi jednotky č. 242.

    Justitianus

    Vložil tomas 22, 16. Červen 2020 - 8:46

    je pěkné, že používáte výraziva jako „zvukové imise“, ale byt opravdu zvukové imise nevydává.

    pokud chcete někomu udělit „smluvní pokutu“ pak vězte, že ji je povinen uhradit kdo poruší smluvní závazek. Opravdu to není byt.

    nu a jak byste takové porušení chtěl dokazovat?

    stačí když se podle vás shodne SVJ, nebo jen předseda, nebo kdokoli kdo šel okolo?

    jak budete definovat rušení klidu? je to fakt, že perete pračkou, nebo i spláchnutí na záchodě? nebo to musí být ostrá kalba?

    když to rušení nočního klidu není definováno, jak budete prokazovat porušení smluvní povinnosti? To budete do stanov přidávat ujednání o měření hluku po dobu x ? budete definovat i měřící zařízení?

    hokej jaký máte v základních právních pojmech je neuvěřitelný a vaše závěry naivní

    Vložil Justitianus, 16. Červen 2020 - 9:22

    Otázka pro tomas 22: Jste opravdu takový blb, nebo troll?

    Nikdy a nikde jsem nenapsal, že by „byt“ mohl porušit nějaký závazek, či vydávat „imise“. To jsou Vaše vlastní nesmysly.

    Celou dobu se zde bavíme o smluvním závazku vlastníka jednotky, při jehož porušení vznikne SVJ právo vymáhat na vlastníkovi pokutu. Ten závazek je obecně formulován v NOZ, což Vy nevíte (blb), nebo píšete ty nesmysly schválně (troll).

    89/2012 Sb. Omezení vlastnického práva § 1013
    (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.
    § 1176
    Vznikem vlastnického práva k jednotce vzniká vlastníku jednotky povinnost řídit se pravidly pro správu domu a pro užívání společných částí, pokud byl s těmito pravidly seznámen nebo pokud je měl a mohl znát, jakož i zajistit jejich dodržování osobami, jimž umožnil přístup do domu nebo bytu.

    Z uvedeného plyne, že vlastník bytu přímo odpovídá za to, co v domě provádějí všichni ti, kterým umožnil přístup do domu nebo bytu. To zahrnuje neomezený okruh osob (samozřejmě včetně nájemce, podnájemce, jiné ubytované osoby, návštěvníka, pečovatelku, opraváře, atd.). Pokud ostatní jsou obtěžováni imisemi z bytu, odpovídá za to vlastník bytu.

    Pro jistotu poznamenávám, že judikatura je konstantní v tom, že ustanovení § 1176 NOZ o obtěžování souseda sousedem je plně použitelné i mezi vlastníky jednotek navzájem.

    Zde se ale bavíme o pokutách obecně, nikoliv o obtěžování. Jste mimo téma. Otevřete si k tomu novu vlastní diskusi.

    Justitianus

    Vložil Člen SVJ (bez ověření), 16. Červen 2020 - 8:52

    Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise)

    Vložil § (bez ověření), 13. Červen 2020 - 10:00

    „Samotná skutečnost, že osoba se stane členem spolku/SVJ, znamená automaticky také souhlas se stanovami.“

    Tohle jste vyčetl kde? To by platilo, pokud by člen do spolku vstoupil dobrovolně po té, co si přečetl stanovy, tj. měl možnost do spolku nevstoupit.

    U většiny SVJ je ovšem situace zcela jiná. Většina SVJ vznikla mocí zákona, přes noc, dnem 1.7.2000, bez předchozího varování, bez ohledu na vůli jejich členů, na tu se nikdo neptal. A stejně tak začaly vznikem těchto SVJ platit stanovy těchto SVJ, opět bez jakéhokoli jejich schvalování a bez ohledu na vůli členů, na tu se nikdo neptal. (Nepíšu zde o těch SVJ, které mají ve veřejném rejstříku jiné datum vzniku než 1.7.2000. Těch je méně a jejich situace je v tomto ohledu jiná.)

    Z čeho dovozujete svůj názor v případě nuceného členství v nuceném spolku (tj. ve většině SVJ)? Proti tomuto nucenému členství v nuceném spolku nebyly žádná obrana. Nebo ji snad vidíte? Pokud ano, měnilo by to situaci.

    Vložil JaVa, 13. Červen 2020 - 10:24

    „Tohle jste vyčetl kde? To by platilo, pokud by člen do spolku vstoupil dobrovolně po té, co si přečetl stanovy, tj. měl možnost do spolku nevstoupit.“

    1. Ze společenství vlastníků vzniklého dle ZOVB, jehož členem jste se stal „nedobrovolně“, na základě zákona,můžete kdykoliv vystoupit.Stačí Vám k tomu ukončení vlastnictví jednotky v domě, s takto vzniklým SVJ.
    2. Do společenství vlastníků založeného dle z.č.89/2012 Sb., nemusíte vstoupit vůbec,nemusíte si totiž v takovém domě, pořizovat jednotku.

    Poněvadž:

    § 1194/89/2012 Sb.,

    (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

    Přeji hezký den.JaVa

    Vložil Justitianus, 13. Červen 2020 - 13:05

    Pane §, Váš první a zásadní omyl spočívá v tom, že se domníváte, že SVJ je „nucený spolek“. Nikdo Vás totiž nenutí v něm setrvat. Každý vlastník jednotky má kdykoliv právo své členství ukončit velmi rychle a jednoduše – tím, že zcizí svou jednotku (prodá, daruje, smění).

    89/2012 Sb. § 1140
    (1) Nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

    Jak v rakouském ABGB od roku 1811, tak i ve všech občanských zákonících později platných na našem území (včetně 40/1964 Sb. a 89/2012 Sb.) najdete totéž: že spoluvlastník nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnickém vztahu. Vás taky nikdo nenutí. Prodejte byt a odstěhujte se na samotu u lesa.

    Na tomto webu je hodně naivních popletů, kteří neznají svá práva ani povinnosti. Vy jste, pane §, jedním z nich.

    Justitianus

    Vložil tomas 22, 16. Červen 2020 - 7:05

    nač se snažit fungovat zákonně, že?

    …s úctou váš předseda…

    Vložil tomas 22, 13. Červen 2020 - 10:16

    kde musíte sousedům platit jejich náklady, odhlasují-li si to i když vědí, že postupují nezákonně.

    tak daleko už opravdu jsme

    prozatím ještě ne tak daleko, aby si zítra odhlasovali „smluvní pokutu“ jíž bez souhlasu podléháte třeba 1000 Kč za každý den, kdy svůj byt nabízíte na Airbnb ke krátkodobému pronájmu.

    což je ostatně nejjednodušší argument, že to nejde. Kdyby to šlo, už dávno to je v praxi.

    Vložil tomas 22, 13. Červen 2020 - 8:18

    Že SVJ nemohou stanovit třeba zvýšené úroky za pozdní platbu, nebo poplatek za odeslání upomínky.

    Jen to prostě není smluvní pokuta, neboť nebyla smluvena.

    Jo a smluvní pokuta se „neuděluje“ vyplývá ze smluvního vztahu jehož nedodržením vzniká nárok.

    Čili dlouhé a zbytečné, neboť vám stále uniká podstata.

    .

    Vložil Jdoucíkolem (bez ověření), 13. Červen 2020 - 7:00

    Děkuji za vyargumentovaný příspěvek. Z toho, že ho asi svými plky napadne tomas22, si nic nedělejte. Tento sudič jen spamuje, nic neví a žije ve své bublině neznalostí.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".