K „judikátům“ uvedeným Justiniánem: Zejména nejde o judikáty (tedy obecně přijímaná rozhodnutí podle kterých se rozhodnují nálsedující spory), ale o běžná rozhodnutí:

1. rozhodnutí se týká smluvní pokuty připuštěné přímo v zákoně. Nejde o smluvní pokutu uvedenou pouze ve stanovách, která nemá oporu v zákoně. Rozhodnutí je tak nepoužitelné k vyřešení daného rozporu, zda smluvní pokuta je obecně možná nebo ne.
2. rozhodnutí je procesní povahy – který soud je příslušný k rozhodnutí věci. Pouze potvrzuje, že se SVJ na soud s vymáháním takové pokuty obrátilo. Koneční rozhodnutí v dané věci již existuje. Opět procesní: řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. Proč byla žaloba vzata zpět lze bez znalosti spisu jen spekulovat, ale důvody jsou jen na straně účastníků a nelze z nich dovozovat rozhodovací praxi. Soud ve sporu nety nerozhodl.

Platí tedy to, co bylo řečeno. Názory jsou různé, relevantní rozhodnutí není.