Společnická žaloba v SVJ
Dobrý den.
Tušíte prosím někdo, jakým způsobem vymáhat náhradu škody po členech výboru z titulu porušení povinnosti péče řádného hospodáře? Prošel jsem diskuze tady a nabízí se asi tři řešení:
- Člen SVJ zastupuje v žalobě SVJ a žaluje náhradu škody ve prospěch SVJ – tzv. společnická žaloba, která by se ale musela aplikovat z § 157 ZOK analogicky, protože OZ takovou žalobu nezná.
- Reflexní škoda podle § 213 OZ – člen SVJ by žaloval na náhradu škody ve svůj prospěch a doporučil, aby soud uložil povinnost nahradit škodu samotnému SVJ. Tady vnímám problém v tom, že člen žaluje náhradu škody jen ve výši svého podílu a soud nemůže přikázat uhradit celou škodu, protože je vázán žalobním návrhem – ve skutečnosti by tedy museli žalovat všichni členové SVJ, aby došlo k náhradě veškeré škody.
- Návrh soudu na jmenování kolizního opatrovníka na základě § 165/2 OZ s tím, že zájmy všech členů statutárního orgánu jsou v rozporu se zájmu SVJ a pouze SVJ může žalovat členy statutárního orgánu o náhradu škody.
Máte prosím někdo zkušenosti, která z těchto variant je ta správná a u soudu průchozí?
Děkuji.
(1) První možnost (podle § 157 ZOK) neexistuje ani teoreticky. Můžete ji rovnou vyškrtnout z Vašeho seznamu. Je vyloučeno přenášet právní úpravu obchodních korporací na jiné korporace, neuvedené výslovně v ZOK.
(2) Nesprávně píšete o „reflexní škodě podle § 213“.
Ustanovení § 213 totiž nemá povahu hmotněprávní a nekonstituuje žádný
(žalovatelný) důvod k vymáhání. Muselo by se jednat o škodu vzniklou
podle jiného ustanovení zákona.
Ustanovení § 213 má pouze povahu procesněprávní: upřesňuje podmínky,
za kterých soud může podle své úvahy (odlišně od obsahu žalobního
navrhu) rozhodnout, že žalovaná škoda má být nahrazena nikoliv žalobci
samotnému, nýbrž korporaci.
Nelze tedy podat žalobu „podle § 213“. Právní důvod žaloby musí
být jiný!
(3) Třetí možnost jste uvedl zbytečně. Nejde o žádný speciální případ. Kolizní opatrovník pouze zastupuje korporaci před soudem, takže ve skutečosti jde o žalobu korporace (SVJ) na člena (případně na bývalého člena) jejího statutárního orgánu. To je naprosto standardní postup, nic speciálního na tom není.
☀ Ještě mám poznámku k bodu (2).
Podle § 213 platí, že by se muselo jednat o osobu, která byla „poškozena na hodnotě své účasti“. Ovšem člen SVJ nemá v této právnické osobě žádnou účast. Nejde přece o družstvo ani o společnost s ručením omezeným!
Člena SVJ nelze ztotožňovat se společenstvím jako právnickou osobou coby poškozeným, neboť jde o dva odlišné subjekty. Majetek SVJ je pro něj majetkem cizím. Jestliže vznikla škoda, pak vznikla pouze právnické osobě SVJ.
|
Je k tomu i rozsudek Nejvyššího soudu: Vlastník jednotky tvrdil, že mu při koupi jednotky byla zatajena informace o výši dluhu SVJ u banky; tento dluh nebyl uveden v potvrzení které obdržel jako kupující podle § 1186 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.. Z toho usoudil, že na něj nepřešel závazek hradit SVJ měsíčně částky ke splacení bankovního úvěru. Soud jej však poučil, že závazek vůči bance je závazkem SVJ – právnické osoby, nikoliv závazkem vlastníka jednotky. K tomu soud uvedl, že dluhem podle § 1186 odst. 3 by byly pouze neuhrazené již splatné příspěvky předchozího vlastníka jednotky, které měl uhradit (avšak neuhradil) na účel správy domu a pozemku. O celkové budoucí platební povinnosti vlastníka jednotky prý – podle Nejvyššího soudu – nemusí být nabyvatel jednotky vůbec informován. Dluh SVJ u banky je prostě možno kupujícímu zatajit. Zkrátka: dluh SVJ a dluh vlastníka jednotky – to jsou dvě naprosto odlišné věci. Totéž platí i pro pohledávku SVJ a pohledávku vlastníka jednotky. |
Justitianus
Dobrý den.
Díky za reakci. ad 1) Myslím si to též, bohužel.
ad 2) Ano, je jasné, že škoda vznikla SVJ jakožto právnické osobě, ovšem ekonomicky došlo ke snížení hodnoty spoluvlastníka domu, protože ten bude muset platit větší příspěvky na správu domu a pozemku / mít nerekonstruovaný dům. Máte pravdu, že ona formulace „na hodnotě své účasti“ je v tomto problematická.
ad 3) Toto jsem myslel jako otázku, zda takový postup je možný. Je mi jasné, že škoda vznikla SVJ (právnické osobě) a SVJ se má domáhat její náhrady. Ale jak sám víte, v situaci, kdy ve výboru jsou ti, kdo škodu způsobili, těžko čekat, že jí dobrovolně uhradí nebo v rámci projevu vůle SVJ na sebe podají žalobu na náhradu škody.
Když to shrnu, v situaci, kdy škodu způsobily osoby v postavení statutárního orgánu, tyto osoby jsou stále v postavení statutárního orgánu a odmítají škodu nahradit / podat jménem SVJ proti sobě jakožto fyzickým osobám žalobu na náhradu škody, je správným postupem navrhnout sodu jmenovat opatrovníka a následně tento opatrovník jménem SVJ podá žalobu proti členům statutárního orgánu. Porozuměl jsem tomu správně?
Děkuji.
Nerozumím proč možnost (3) rozebíráte jako by snad měla mít nějaký klíčový význam. Mnohem efektivnější postup je prostě zvolit do čela SVJ jinou osobu; SVJ pak může jednoduše žalovat bývalého statutára.
Předseda – je-li zažalován – má stále přístup k dokladům a dokumentům SVJ. Může je nechat zmizet, nebo může vyrábět falešné antedatované dokumenty a zápisy. Jen hlupák by ponechal statutára ve funkci, má-li být žalován.
Nevím proč bychom se měli zabývat tím jak se levou rukou podrbat na pravém uchu.
Soud jmenuje právnické osobě kolizního opatrovníka podle § 165 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. pro záležitost, kterou nemohou řešit (nemohou právnickou osobu zastupovat) členové statutárního orgánu pro trvající střet zájmů.
V soudních sporech normálně zastupuje SVJ předseda. Je-li ovšem jednou ze stran sporu, je ve střetu zájmů. Nemůže být zároveň na straně žalobce i na straně žalovaného. Bez ohledu na to, zda korporace žaluje statutára, nebo statutár žaluje korporaci.
Jde o běžný postup i v těch případech kdy právnická osoba nemá nikoho kdo by ji zastupoval (předseda SVJ zemřel, nebo nebyli zvoleni noví statutáři, nebo volba statutárů byla dodatečně prohlášena za neplatnou).
Justitianus
Díky za odpověď.
Důvod je přece úplně jednoduchý – v mnoha domech zvolí do výboru jen ty, kteří nehodlají postupovat s péčí řádného hospodáře a nebudou nikoho žalovat. Smýšlení mnoha členů SVJ je postiženo minulými dobami a tito lidé nejsou zvyklí se o svoje záležitosti starat – nechají si tak od obdobně smýšlejících členů výboru nabulíkovat nesmysly a snaží se svést vinu na druhé.
Proto se ptám, jak postupovat v takovém případě.
Petře, jinde jsem psal, že vlastník jednotky je pro soudy jako slepičí hovno na podrážce. Pouhý vlastník jednotky je nula. Svou individuální vůli nemůže prosadit proti stádu ovcí v domě. A neprosadí ji ani u soudu.
Pokud je tak lehkomyslný, že se uvázal do vlastnictví jednotky, musí počítat s tím, že ostatní ovce se nebudou chovat rozumně. Nelze je mlátit po hlavách jako líný dobytek, musel byste je zkusit přesvědčit, aby pochopili.
Když vlezete do klece k tygrovi, můžete předem tušit že to asi nedopadne dobře. Se SVJ je to stejný risk.
Řekněme (hypotetický příklad), že předseda SVJ vybral bankovní účet SVJ a prohrál milion na hracích automatech. Shromáždění urychleně rozhodlo o vrácení záloh, ale účet SVJ je prázdný. Není z čeho vrátit ten milion plátcům.
Vlastník jednotky se cítí poškozen (byly to i jeho zálohy). Protože má spoluvlastnický podíl 1/10, podá žalobu o náhradu své škody (100 tisíc Kč). Kdyby mu soud dal za pravdu a postupoval podle § 213, bude předseda povinen uhradit 100 tisíc přímo korporaci, tedy na účet SVJ. Společenství ovšem nesmí vyplatit celou částku žalobci, ale musí ji rozdělit mezi všechny poškozené podle jejich spoluvlastnických podílů. Žalobce tedy dostane svou 1/10 z těch peněz.
Škoda byla milion, vlastník se soudil o 100 tisíc, a nakonec dostal 10 tisíc Kč. A to se vyplatí ;-). Ať žije společnická žaloba!
Justitianus
Dobrý den,
vidím, že se vyznáte. Náš právník nám také radil neřešit žalobu na náhradu škody, jelikož škodu těžko prokážeme a pokud ano, tak nám z ní bude náležet jen 1/6, která zůstane ve FO, kde ji SVJ stejně v budoucnu rozfofruje za to, co se odhlasuje na schůzi SVJ.
Tvrdil nám, že ze zákona předsedkyni (místopředsekdyně se odstěhovala a nic již neřeší) hrozí maximálně 10 tisíc pokuta – je to pravda ? To je opravdu směšná pokuta. Navíc jí zaplatí SVJ = z 1/6 my sami.
Nevíte, jak navlíknout žalobu, když předsedkyně SVJ letos do konce května (máme ve stanovách) nedala ke schválení / hlasování rozpočet a plán oprav. Také není loajální = neinformuje nás o všem stejně jako ostatní spoluvlastníky = v květnu bez schůze proplatila fakturu za 92 tis. (u částky nad 10 tisíc musí rozhodovat celé SVJ) → pokud byla schůze, tak mi o ní nedala vědět → rušit tuto schůzi u soudu ale nemá cenu, ostatní spoluvlastníci s nákupem dodatečného materiálu na opravu střechy souhlasili (soudím, dle podpisu faktury, byť stačí podpis statutárního orgánu).
Měla by žaloba vůbec nějaký úspěch ? Ostatní spoluvlastníci tvrdí, že vše dělá dobře. Pokutu 1 000 Kč už SVJ dostalo od Krajského soudu za to, že na OR pozdě zaslala účetní závěrku za rok 2021…
Děkuji za případné rady.
Evo2022,
tvrdíte: „Pokutu 1 000 Kč už SVJ dostalo od Krajského soudu za to, že na OR pozdě zaslala účetní závěrku za rok 2021…“
Buď jste si spletla rok nebo nemluvíte pravdu.
Účetní závěrku za rok 2021 lze podle § 21a/2 ZoÚ bez sankcí uložit do 31.12.2022.
Hezký den!
Pavel
Evo, pokd věrně popisujete co Vám sdělil právník, pak mám jen jednu radu: Tomu „právníkovi“ se vyhněte velkým obloukem.
Petr Vám zde citoval z rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 913/2019 ze dne 27.08.2019. K tomu není třeba vysvětlení. Kdy už to vlastníci konečně pochopí? Oni si přece ty statutáry sami zvolili!
Justitianus
Předsedkyni žádná pokuta nehrozí, předsedkyně nemá právní subjektivitu. Váš právník je mimo svj, svj nerozumí, vyhoďte takového rádce. Prosim pěkně, nefantazírujte. Předsedkyně nedala ke schválení rozpočet a vy jí budete žalovat. To je směšné, žalujte svj, ale ještě lépe sami sebe, protože za to můžete pouze vy, členové svjm nikdo jiný. Proplatila fakturu. No jestli ta faktura přišla, tak povinnosti předsedkyně bylo zajistit její proplacení. To nevíte? Další věc, předsedkyně nemá žádnou povinnost zasílat soudu účetní závěrku, tu povinnost má svj. S vámi musí být ve vašem svj sranda. Každopádně neznáte zákon a máte bujnou fantazii.
„Případná pochybení orgánů společenství při hospodaření s majetkem mohou mít význam např. při rozhodování o personálním obsazení těchto orgánů.“
Vaše žaloba nemá šanci na úspěch. A jelikož jste v SVJ patrně jediná, kdo tyto problémy spatřuje, vaše šance něco změnit je o to menší.
To porušení povinnosti péče řádného hospodáře bylo už prokázáno pravomocným soudním rozhodnutím? Nebo to budete teprve prokazovat v dotazovaném řízení?
Poslední komentáře