(1) První možnost (podle § 157 ZOK) neexistuje ani teoreticky. Můžete ji rovnou vyškrtnout z Vašeho seznamu. Je vyloučeno přenášet právní úpravu obchodních korporací na jiné korporace, neuvedené výslovně v ZOK.
(2) Nesprávně píšete o „reflexní škodě podle § 213“.
Ustanovení § 213 totiž nemá povahu hmotněprávní a nekonstituuje žádný
(žalovatelný) důvod k vymáhání. Muselo by se jednat o škodu vzniklou
podle jiného ustanovení zákona.
Ustanovení § 213 má pouze povahu procesněprávní: upřesňuje podmínky,
za kterých soud může podle své úvahy (odlišně od obsahu žalobního
navrhu) rozhodnout, že žalovaná škoda má být nahrazena nikoliv žalobci
samotnému, nýbrž korporaci.
Nelze tedy podat žalobu „podle § 213“. Právní důvod žaloby musí
být jiný!
(3) Třetí možnost jste uvedl zbytečně. Nejde o žádný speciální případ. Kolizní opatrovník pouze zastupuje korporaci před soudem, takže ve skutečosti jde o žalobu korporace (SVJ) na člena (případně na bývalého člena) jejího statutárního orgánu. To je naprosto standardní postup, nic speciálního na tom není.
☀ Ještě mám poznámku k bodu (2).
Podle § 213 platí, že by se muselo jednat o osobu, která byla „poškozena na hodnotě své účasti“. Ovšem člen SVJ nemá v této právnické osobě žádnou účast. Nejde přece o družstvo ani o společnost s ručením omezeným!
Člena SVJ nelze ztotožňovat se společenstvím jako právnickou osobou coby poškozeným, neboť jde o dva odlišné subjekty. Majetek SVJ je pro něj majetkem cizím. Jestliže vznikla škoda, pak vznikla pouze právnické osobě SVJ.
|
Je k tomu i rozsudek Nejvyššího soudu: Vlastník jednotky tvrdil, že mu při koupi jednotky byla zatajena informace o výši dluhu SVJ u banky; tento dluh nebyl uveden v potvrzení které obdržel jako kupující podle § 1186 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.. Z toho usoudil, že na něj nepřešel závazek hradit SVJ měsíčně částky ke splacení bankovního úvěru. Soud jej však poučil, že závazek vůči bance je závazkem SVJ – právnické osoby, nikoliv závazkem vlastníka jednotky. K tomu soud uvedl, že dluhem podle § 1186 odst. 3 by byly pouze neuhrazené již splatné příspěvky předchozího vlastníka jednotky, které měl uhradit (avšak neuhradil) na účel správy domu a pozemku. O celkové budoucí platební povinnosti vlastníka jednotky prý – podle Nejvyššího soudu – nemusí být nabyvatel jednotky vůbec informován. Dluh SVJ u banky je prostě možno kupujícímu zatajit. Zkrátka: dluh SVJ a dluh vlastníka jednotky – to jsou dvě naprosto odlišné věci. Totéž platí i pro pohledávku SVJ a pohledávku vlastníka jednotky. |
Justitianus
Poslední komentáře