Sen o usnesení Ústavního soudu
To byl ale podivný sen …
Zdálo se mi, že jsem si pořídil byt podle zákona č. 72/1994 Sb., okna byla podle Prohlášení vlastníka v mém vlastnictví. Pak starousedlíci na shromáždění odhlasovali beze mne, že okna jsou odteď společná. Vysvětlil jsem jim, že hlasování je absolutně neplatné, že mi nikdo nemůže vyvlastnit má nová okna, ani mi přikázat, abych na cizí shnilá okna platil příspěvky na správu domu. Objasnil jsem, že na soukromá okna nelze použít vybrané zálohy na správu domu podle § 15 odst. 2 zákona.
Pak někdo v tom snu zazvonil u dveří, vyšel jsem v pyžamu a byli tam předseda SVJ a všichni sousedé. Volali NEPLATIČ – FUJ, hrozili mi, vlekli mne dolů po schodech a hned na Krajský soud v Ostravě. Tam jsem si vkleče vyslechl rozsudek: Předseda senátu mne odsoudil k úhradě nákladů 41.578 Kč na cizí okna, protože jsou teď v mém spoluvlastnictví. Má nová okna jsou rozhodnutím soudu vyvlastněna jako společná část domu a už prý mi nepatří. Volám, že absolutně neplatné usnesení nemůže mít právní účinky, že okna jsou v Prohlášení zapsána jako součást bytů a že SVJ není oprávněno rozhodovat o ničem jiném, než o správě, údržbě a provozu společných částí. Předseda senátu rozzlobeně kýve na justiční stráž, a ta mi nasazuje železnou kouli na nohu a zalepuje ústa leukoplastí.
Přál jsem si se z toho hororového snu probudit, ale nešlo to. Tak jsem je všechny odstrčil a vyběhl ven. Věděl jsem, že Nejvyšší soud mi nepomůže, protože už řeší jen záležitosti nad 100000 Kč. Jedinou mou nadějí je Ústavní soud! Mířím tedy k oné velké budově na adrese Joštova 8, 660 83 Brno 2. Za sebou slyším dupot soudních dozorců a křik sousedů z domu. Dveře jsou otevřené, jen se dostat nahoru po schodech a dovnitř – a budu zachráněn.
Ale co to? V tom bláznivém snu stojí ve dveřích soudce Balík a brání mi vstoupit. Oboří se na mne: „Jdi pryč, otravo. Okna jsou společná, většinové hlasování proběhlo.“ Pak se rozmáchl a praštil mne po hlavě výtiskem Ústavy. Blekotám cosi o Listině základních práv a svobod, o ochraně vlastnictví, o tom, že k absolutní neplatnosti je každý soud povinen přihlédnout ex offo (z moci úřední). Soudce Balík se znovu rozpřahuje výtiskem Ústavy: „Tohle nás už nezajímá. Od teď platí právo většiny. Odhlasovali si v SVJ vyvlastnění tvých oken, takže je to v pořádku. Tady s tím neotravuj, ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.“
Bláznivý sen ne a ne skončit… Pronásledovatelé jsou už docela blízko. Pokouším se dostat dovnitř budovy na kolenou pod talárem soudce Balíka, ale za ním jsou připraveni soudkyně Lastovecká a soudce Nykodým, píchají mne propisovačkami do očí a strefují se mi úředními razítky do nosu. Soudce mne znovu praštil výtiskem Ústavy po hlavě, až jsem uviděl všechny evropské hvězdičky, a skutálel jsem se dolů se schodů. Jen jsem koutkem oka zahlédl, jak se mi dveře Ústavního soudu zabouchly před nosem.
Proč jen se nemohu z toho snu probudit? Křičím: „Nemůžete mi přece přikázat, abych platil na cizí okna …“. Ale už tu je justiční stráž a sousedé z domu. Desítky rukou mne chytají, strkají mne pod vodu, nemohu se nadechnout a železná koule na noze mne stahuje hlouběji a hlouběji ke dnu. Nemám už vzduch, ústa a nos jsou plné vody, dusím se, volám z posledních sil „Přečtěte si usnesení Nejvyššího soudu 29 Cdo 406/2010 …“, ale mé bublání pod hladinou už nikdo neslyší.
Vtom jsem se konečně probudil! Ležím na posteli, celý zpocený, srdce
tluče jako zvon. Brrrr. To byl ale nesmyslný sen. Vyvlastnění oken pouhým
hlasováním většiny, v rozporu s Prohlášením vlastníka, donucení
k úhradě cizích oken – to jsou přece úplné nesmysly. Něco takového
je možné jenom ve snu. V právním státě se to stát nemůže.
----------------------------------------------------
Že se to stát nemůže?
Ale může.
Už se to stalo.
Viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě 11 Co 400/2009–79 ze dne
06.08.2009.
Viz neúspěšné dovolání k Ústavnímu soudu a usnesení II. ÚS 2973/09 ze dne 19.01.2012.
Toto není sen. Toto není noční můra z Elm Street. Toto není doba po únoru 1948 a vyvlastňování majetku škůdců a nepřátel lidu. Toto je právní realita v České republice, rok 2012.
lake
----------------------------------------------------
Poznámka:
Dospěl jsem k závěru, že rozhodnutí II. senátu Ústavního soudu II.
ÚS 2973/09 vykazuje známky nepředvídatelné svévole, která svou
povahou extrémního rozporu s principy spravedlnosti dosahuje značné
intenzity, a tím i ústavněprávní roviny problému.
Nazývám tyto excesy zkráceně „prasečí právo“.
Podrobný právní rozbor (proč je usnesení Ústavního soudu protiústavní) naleznete zde: http://www.portalsvj.cz/…-vyvlastneni#….
Sny, které se stávají skutečností. Prasečí právo v čisté podobě. Toto je právní realita v České republice, konec roku 2015.
I. ÚS 752/2015 https://ispis.cz/…a/I.US752/15
Magda
Paní Magdo,
tento portál už delší dobu nenavštěvuji, takže mi unikl Váš příspěvek z dubna. Odkazujete na nález Ústavního soudu, který je rozporný s právem. Podepsán pod tím paskvilem je JUDr. Ludvík David.
To jméno není čtenářům tohoto portálu neznámé. Případ protiprávního, kolosálně zpackaného rozsudku Nejvyššího soudu (předseda senátu JUDr. Ludvík David) je podrobně popsán zde: http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda. Soudce JUDr. David nebyl schopen vyložit normu jednoduchého práva ústavně konformním způsobem, takže to nakonec muselo po letch zachraňovat velké kolegium Nejvyššího soudu, jak je popsáno ve Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/…C3%ADk_David
Bohužel, Ludvík David se stal mezitím soudcem Ústavního soudu. Tušil jsem, jak to dopadne. Tam bohužel pokračuje ve své škodlivé činnosti – nepřekvapuje mne tedy jeho opětovná neschopnost vyložit normu jednoduchého práva ústavně konformním způsobem: https://ispis.cz/…a/I.US752/15
České soudy – to není nalézání práva, ale loterie.
lake
Pane Lake,
jsem ráda, že jste tento portál opět navštívil.
České soudy jsou opravdu loterie. I když zrovna v SVJ začíná být jasno a rozhodnutí soudů jsou celkem předvídatelné. Vlastníci se dovolávat svých práv u soudu nemohou, neboť nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby.
U VS – JUDr. Holejšovský. U NS senát: JUDr. Ferák, JUDr.Brzobohatá, JUDr.Dýšková. U ÚS JUDr.David. Sečteno, podtrženo – vlastník nemá žádná práva a SVJ si může dělat co chce.
Dovoláváte se zákonů? Nebo stanov? Nebo prohlášení vlastníka? SVJ se neřídí ani jedním? Nevadí, nejste aktivně legitimován k podání žaloby. Jak jednoduché.
Přeji pevné zdraví a doufám, že nás čas od času navštívíte.
Magda
Trojice soudců Ústavního soudu Balík, Lastovecká a Nykodým podobně šlápli vedle už dříve. A také se jednalo o vlastnictví bytů. Přečtěte si usnesení Ústavního soudu II. ÚS 1501/07 ze dne 27. 9. 2007. Obdobně II. ÚS 353/08 ze dne 28. 5. 2008.
Stejná parta, stejná neznalost zákona, stejné pohrdání právem, neschopnost právní argumentace a absolutní libovůle soudu. Zkrátka denegatio iustitiae v učebnicových příkladech. S tou právní argumentací je to zvláště směšné: oni totiž argumentují dokola svými vlastními judikáty a navíc ještě nálezem I. ÚS 646/04 ze dne 8. 3. 2005. Ten sice není z dílny této trojice, zato neobsahuje vůbec nic k věci.
Tito tři soudci se konstantně domnívají, že „dohoda“ či „smlouva“ či „prohlášení vlastníka“ v ZoVB je totéž co „přehlasování menšiny většinou“ – a nenechají si to vymluvit.
Letos president jmenoval soudcem Ústavního soudu dalšího neználka ZoVB – JUDr. Ludvíka Davida, který tento protiprávní nesmysl formuloval jako první v rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 1253/2006 (http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda).
Máme se tedy na co těšit. Ještě, že existují opačné judikáty Ústavního soudu (IV. ÚS 673/09), Nejvyššího soudu (22 Cdo 2038/2008), Vrchního soudu (5 Cmo 103/2011). Aby nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil …
lake
Je poučné pro srovnání si přečíst usnesení Nejvyššího soudu 29 Cdo 406/2010, které vyřešilo obdobnou věc
zcela opačně než Ústavní soud v II.ÚS 2973/09. Krátká rekapitulace
případu: SVJ se snažilo pouhým hlasováním shromáždění změnit obsah
Prohlášení vlastníka a přesunout okna mezi společné části domu.
Krajský soud v Liberci, Vrchní soud i Nejvyšší soud to označily za
nemožné. Od počátku protiprávní „hlasování“ shromáždění bylo
zrušeno.
--------------------------------------------------------------------------------
Případ uvedený v úvodním příspěvku měl ovšem velmi odlišný osud: hned na počátku rozhodl správně Okresní soud v Opavě, následně se však dopustil omylu jak Krajský soud v Ostravě (11 Co 400/2009–79), tak i Ústavní soud (II.ÚS 2973/09). Text dokládá zjevnou absurdnost a protizákonnost východisek KS:
- „Krajský soud v Ostravě (…) [d]ospěl totiž k tomu, že změna prohlášení, kterou shromáždění jako orgán společenství vlastníků jednotek učinilo, a v jejímž důsledku se vnější okna stala společnou částí domu, byla provedena v souladu s citovaným zákonem o vlastnictví bytů, když byla dodržena kvalifikovaná, tříčtvrtinová většina přítomných členů ve smyslu § 11 odst. 4 zákona o vlastnictví bytů (…).“
Krajský soud vyšel tedy z ničím nepodloženého nepravdivého tvrzení, které je rozporné se zněním zákona. Ustanovení § 11 odst. 4 se totiž o změně Prohlášení vlastníka vůbec nezmiňuje. Šlo tedy o projev libovůle soudu. Máme zde učebnicový případ nesprávného právního posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., které spočívá v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá.
Ústavní soud bez zaváhání převzal vadný závěr KS a bez jakékoliv mozkové činnosti jej zopakoval. Soudce Balík se vůbec neobtěžoval přezkoumat protiústavost ničím nepodloženého závěru Krajského soudu, přestože vlastník jednotky v dovolání poukazoval na absolutní neplatnost počátečního „hlasování o vyvlastnění“. Senát Ústavního soudu šel ve své slepotě tak daleko, že prohlásil dovolání za „zjevně neopodstatněné“, což mu umožnilo vůbec se nezabývat jeho obsahem. Inu, Balík, Lastovecká a Nykodým spěchali na oběd …
Šlo tedy o typický případ denegatio iustitiae, tedy odepření spravedlnosti. Nejhorší je, že se to může stát každému z nás: postačí, aby šlo o soudce, který si nepřečetl zákon o vlastnictví bytů alespoň do § 16, ani nečte tento portál, nebo chce prostě jen stihnout oběd v soudní kantýně – a nesmysl je na světě, žije vlastním životem a opisuje se z jednoho soudního rozhodnutí do druhého.
lake
Vzhledem k Vašemu přehledu se teď zeptám, co dál? Je v tomto případě další možnost? Brusel?
(nejsem v této situaci, ale zajímá mě to)
Petr Patočka
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) judikoval, že právo, které umožňuje navrhovateli předložení jeho civilního návrhu soudci, (tj. zásada, které odpovídá principu zákazu denegatio iustitiae), má speciální postavení mezi základními právy a patří i mezi základní principy mezinárodního práva. (Viz rozsudek Golder v. Spojené království ze dne 21. 02. 1975, stížnost č. 4451/70)
Právo na spravedlivý proces je zakotveno v mezinárodních dokumentech. Mezi ně patří Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který právo na spravedlivý proces zakotvuje v článku 14. V evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se práva na spravedlivý proces dotýkají články 5, 6, 7, 13 a také i články 2, 3 a 4 Dodatkového protokolu č. 7, který je součástí Úmluvy.
Podle článku 6 odst. 1 Úmluvy se každému přiznává právo na projednání věci před nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu.
Základem pro zakotvení práva na spravedlivý proces v českém právu je Listina základních práv a svobod, článek 36. Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech i u jiného orgánu.
Soudím, že žalovaný se nedomohl svého práva u Ústavního soudu a mohl by se obrátit na Evropský soud pro lidská práva se slušnou nadějí na úspěch ve své věci. Mohlo by jít o řízení o předběžnéotázce, nebo o žalobu na nečinnost. Aby bylo jasno: ESLP se nebude zabývat tím čí jsou okna. Bude výhradně řešit odmítnutí spravedlnosti Ústavním soudem.
Je absurdní, že zde uvažujeme o tom, jak by takovou jednoduchou prkotinu řešil až Evropský soudní dvůr. Což neumí tento stát poskytnout svým občanům právní ochranu?
lake
Dobrý den. Mám dotaz, nikde na netu nemůžu najít rozsudek Krajského soudu v Ostravě 11 Co 400/2009–79 ze dne 06.08.2009. Můžete mi poradit, kde bych ho našel? Děkuji j.bil
Pro lake. Přečetl jsem si zmiňovaný rozsudek nejvyššího soudu a divím se.
Dotaz - ke změně prohlášení vlastníka nemusí být 100% souhlas všech vlastníků? Vžyť s tím musel přece souhlasit?
Oprava: přečetl jsem si §11, odst.4 ZoVB a konstatuji, že nemusel.
Pane Salve,
ustanovení § 11 odst. 4 ZoVB se vůbec netýká změn Prohlášení
vlastníka. Ze znění zákona je zcela zjevné, že o změně
Prohlášení se § 11 odst. 4 vůbec nezmiňuje. Psal jsem o tom podrobně
zde: http://www.portalsvj.cz/…-vlastnika-7#….
Jak lze měnit Prohlášení vlastníka je uvedeno v § 4 odst. 1 ZoVB. Změna tam výslovně vyjmenovaných částí Prohlášení je možná pouze postupem podle tohoto ustanovení, to jest jednostranným právním úkonem vlastníka domu, čili jednomyslným projevem vůle všech vlastníků jednotek. Přes to „nejede vlak“. V tom pochybil jak Krajský soud v Ostravě, tak i Ústavní soud.
Prohlášení samozřejmě obsahuje (kromě definice vlastnických poměrů, jednotek a společných částí domu) také další praktické „drobnosti“, uvedené v § 4 odst. 2 ZoVB. Ty slouží jako pravidla do doby než vznikne SVJ. Pak už tyto záležitosti zpravidla řeší stanovy SVJ. Příslušná část Prohlášení se tím stává nadbytečnou (obsoletní). Pouze o těcto drobnostech se zmiňuje § 11 odst. 4 ZoVB a pouze o nich se může shromáždění libovolně usnášet. Obsah samotného Prohlášení se tím ovšemže nemění.
lake
Pro lake. Takže moje první úvaha byla správná. Bez jeho souhlasu by se prohlášení nemělo změnit.
Jiná otázka je ale co dál v případě takovéhoto rozsudku.
„…Toto není doba po únoru 1948 a vyvlastňování majetku škůdců a nepřátel lidu…“
- rok 1948 …? → čvaňháte pane Lake.
US jasně uvedl, že stěžovatel již „nechal kaši spálit“ tím, že se nedomáhal zrušení vyvlastňovacího usnesení zvrhlíků, kteří hlasovali o změně Prohlášení vlastníka. Jen to byl důvod, proč zřejmě neuspěl. Nakonec několikrát jste zde uváděl – kdo se o vůj majetek a práva nestará, tak o ně přichází. No ne? - a argumentace US o nějakém esenčním vlastnictví je tedy zajímavá, protože tím říká že tu máme vlastnictví/nevlastnictví (zřejmě tedy chytrou horákyni)
Takže nehysterčete z Vašich snů. Jsou to jen sny.
Neználek
Pane Neználku,
z Vás by všichni diktátoři a manipulátoři měli radost. Jste zřejmě
ochoten „spolknout“ i to nejvyšší bezpráví. Zřejmě Vám ušlo, že
právní teorie i právní praxe ostře odlišuje dva druhy neplatnosti:
- relativní neplatnost
- absolutní neplatnost.
Relativní neplatnosti je nutno se dovolat, jinak se na přijaté rozhodnutí hledí nadále jako na platné ex tunc (od počátku). U SVJ jde např. o taková rozhodnutí, která bylo shromáždění oprávněno přijmout, avšak usnesení bylo zatíženo vadou (např. nebylo to uvedeno v pozvánce, nebo v zápisu není uveden počet hlasujících a nelze jej zjistit). V ZoVB je nejzazší termín pro namítání relativní neplatnosti určen v § 11 odst. 3: je to lhůta 6 měsíců.
Absolutní neplatnost je něco zcela jiného. Absolutně neplatná jsou taková „rozhodnutí“, která jsou v rozporu se zákonem, neurčitá, nesplnitelná a taková, při nichž shromáždění překročilo svou pravomoc. Taková neoprávněná rozhodnutí jsou označována za právní úkony zdánlivé (paakty), které jsou nulitní (neplatné od samého počátku) a pochopitelně nevyvolávají právní následky.
Dále je třeba porozumět skutečnosti, že absolutní neplatnost nepodléhá žádnému promlčení. Právní skutečnost na základě zdánlivého právního aktu nikdy nevznikla. Zloděj, který Vám ukradl auto, nemůže namítat, že jste se neobrátil na soud a tedy vozidlo přešlo legálně do jeho vlastnictví. Jedinou speciální úpravou v českém právu je institut vydržení podle § 134 odst. 1 ObčZ, ovšem držitel by musel být v dobré víře, že mu věc náleží; lhůta vydržení je u nemovitosti 10 let. To zjevně není náš případ.
K absolutní neplatnosti jsou soudy VŽDY povinny přihlédnout ex offo
(z moci úřední), i kdyby žádná ze stran sporu absolutní neplatnost
nenamítala.
----------------------------------------------------------------------------
Ve sporu, o který jde, bylo shromážděním zdánlivě „přijato“ zdánlivé „usnesení“, k němuž shromáždění nebylo vůbec oprávněno a kterým se snažilo změnit vlastnické poměry v domě – změnit definici jednotek. To ovšem je zcela mimo pravomoc SVJ, i mimo pravomoc pouhé většiny vlastníků jednotek.
- jednak je SVJ osoba s omezenou právní způsobilostí a není oprávněno zasahovat do již nabytých právních vztahů (viz § 9 odst.1 ZoVB),
- druhak v ZoVB je výslovně stanoveno jakým způsobem může vlastník budovy měnit vlastnické vztahy, a případně i definici jednotky (viz § 4 ZoVB, k vysvětlení viz rozsudek NS 29 Cdo 406/2010).
Ustanovení § 4 odst. 1 ZoVB zní: „Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen „prohlášení“) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm.h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm.g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu.“
Dále ustanovení § 4 odst. 1 ZoVB určuje kogentně co je obsahem Prohlášení: „Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat (…) b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení, c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek (…).“
Z uvedených citací zákona je zřejmé, že obsah Prohlášení jako základního dokumentu, který definuje vlastnické vztahy, může být změněno vlastníkem budovy; musí se tak stát písemně; a změněné Prohlášení (nebo jeho dodatek) jestliže se týká definice jednotek, musí být povinně vloženo do katastru (§ 11 odst. 7 ZoVB).
Přečtěte si k tomu Pokyn Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 24: ten podrobně popisuje jakým způsobem je možno změněné Prohlášení vložit do katastru a jaké souhlasy jsou k tomu nutné. Nemůže být ani řeči o tom, že účinky změn ve vlastnických vztazích by mohly nastat před vložením Prohlášení do katastru.
Prohlášení je soukromoprávní smlouvou, k jejímuž vložení do veřejného seznamu (do sbírky listin katastru) je nezbytné, aby podpisy na listině byly úředně ověřeny (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu http://kraken.slv.cz/…C3%9AS688/06). Na základě Prohlášení vznikají další právní vztahy (viz následné kupní smlouvy k jednotkám a vklady vlastnického práva k jednotkám do katastru).
Máme zde případ, kdy Prohlášení nebylo oprávněnými osobami změněno
(ani se o to nepokusily), nebylo vloženo do katastru – a přesto Krajský
soud i ÚS hleděly na absolutně neplatné, nulitní „usnesení“
shromáždění SVJ, jako by šlo o nepochybnou a existující právní
skutečnost. To je na tom právě děsivé.
----------------------------------------------------------------------------
Pane Neználku, představte si laskavě, že shromáždění ve Vašem domě odhlasuje většinově, že Vaše bezpečnostní bytové dveře se ode dneška stávají společnou částí domu. I přes to, že Prohlášení říká něco jiného. Vaše dveře budou přesunuty jako dveře bytu předsedy SVJ. Prostě se vybourají i se speciálními veřejemi. Vy dostanete staré dveře z jiného bytu. Vše bude v pořádku, podle Vás???
A možná jste si letos vyměnil Vaše radiátory za nové – nuže, máte smůlu: shromáždění odhlasuje, že Vaše radiátory se stávají od teď společnou částí domu. Nové (nyní už společné) radiátory se odmontují z Vašeho bytu a přesunou do bytu místopředsedy SVJ. Vy dostanete samozřejmě jiné společné radiátory (ty prorezlé z jeho bytu, které hrozí prasknutím a vytopením). Za rok, až se bude rozhodovat o výměně radiátorů v celém domě, dostanete předepsánu částku k úhradě jako všichni ostatní. A běda, když nezaplatíte. Soud Vás nemine…
Toto nakládání s cizím majetkem bez právního důvodu má být – podle Vás – v souladu s právem? Citujte tedy právní předpis, který by takovou zvůli umožňoval. Zkuste myslet hlavou, pane. Bez ohledu na to, že tři soudci ÚS (Balík, Nykodým, Lastovecká) to nedokázali.
lake
Chce se mě řící, ó pane, kde to žijeme. Co když se znelíbím sousedům a hlasováním rozhodnou, že můj byt je společná část domu.
pak uz jedina zachrana http://www.osn.cz/…rodni-pravo/?… nebot je to lokalni majetko-hospodarsky pocin/obet/ujma svetoveho vyznamu.
Flexi
Poslední komentáře