Trojice soudců Ústavního soudu Balík, Lastovecká a Nykodým podobně šlápli vedle už dříve. A také se jednalo o vlastnictví bytů. Přečtěte si usnesení Ústavního soudu II. ÚS 1501/07 ze dne 27. 9. 2007. Obdobně II. ÚS 353/08 ze dne 28. 5. 2008.

Stejná parta, stejná neznalost zákona, stejné pohrdání právem, neschopnost právní argumentace a absolutní libovůle soudu. Zkrátka denegatio iustitiae v učebnicových příkladech. S tou právní argumentací je to zvláště směšné: oni totiž argumentují dokola svými vlastními judikáty a navíc ještě nálezem I. ÚS 646/04 ze dne 8. 3. 2005. Ten sice není z dílny této trojice, zato neobsahuje vůbec nic k věci.

Tito tři soudci se konstantně domnívají, že „dohoda“ či „smlouva“ či „prohlášení vlastníka“ v ZoVB je totéž co „přehlasování menšiny většinou“ – a nenechají si to vymluvit.

Letos president jmenoval soudcem Ústavního soudu dalšího neználka ZoVB – JUDr. Ludvíka Davida, který tento protiprávní nesmysl formuloval jako první v rozsudku Nejvyššího soudu 28 Cdo 1253/2006 (http://www.portalsvj.cz/…pojmu-dohoda).

Máme se tedy na co těšit. Ještě, že existují opačné judikáty Ústavního soudu (IV. ÚS 673/09), Nejvyššího soudu (22 Cdo 2038/2008), Vrchního soudu (5 Cmo 103/2011). Aby nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil …

lake