Rozhodnutí NS
Narozdíl o teoretických plků jistého nejmenovaného je dle mého užitečné si přečíst např. článek – viz odkaz, kde je interpretováno rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně podávání žaloby na usnesení shromáždění atd.
Už se zde podrobně řešilo, a zdaleka ne jenom na základě jediného rozsudku. Viz FAQ „Kdy se vlastník může obrátit na soud“ http://www.portalsvj.cz/…atit-na-soud
Rozsudek 29 Cdo 383/2010 a další rozsudek k věci 22 Cdo 1423/2009 jsou citovány v příspěvku „Co má být obsahem žaloby?“ Vložil lake, 16. Únor 2012 – 17:46 http://www.portalsvj.cz/…atit-na-soud#…
lake
Lake – „podrobně se řešilo…“.
Jenže jaksi se mezitím zapomělo číst. Odkazovaný NS je čerstvý, což není až tak důležité, jako spíše jde o závěry a vývody profesionálního právníka, které mouhou některým pomoci. Rozhodně bych jim věřil více než lakonickým plkům nejmenovaného, který leze do všech příspěvků jako jediný neomylný a vševědoucí, že dědě Vševědě?
Vyjádření k příspěvku:
„Vložil ABCDE (bez ověření), 7. Květen 2012 – 11:34“
Vážený pane ABCDE,
linkem odkazujete na „vývody profesionálního právníka“.
(http://www.epravo.cz/…k-82755.html).
Vývody tohoto „profesionálního právníka“ (koncipienta, mladé popletené magistry) jsem zkoumal a dospěl jsem k tomu závěru – mohu Vás ubezpečit – , že si k argumentaci pana Lake, k jeho názorům a k jeho osobě jako celku nemůže – zvolíme lehce vulgární žargon – „ani čichnout“.
Pokud bych se uchýlil k velmi vulgárnímu žargonu, potom bych na tomto portálu uvedl, že
„takových koncipientů vyseru za hodinu plný kýbl“.
V Praze, dne 7.5.2012
ZoVB
Dvojctihodný ZOVB,
trvám na svém názoru, že lépe číst, opakuji: ČÍST příspěvek, chcete-li názor právníka (dle Vás nic moc – koncipientka), já dodám v kontextu citovaného rozsudku, než podlehnout emoci, že kdosi zde na webu – neznámý, tedy zde znám jako LAKE, je lepší, chytřejší.
Dovolím si Vám položit otázku. Je právo a spravedlnost to samé?
Kontakt s realitou všedního dne mne učí cosi jiného než hlásá zde jmenovaný.
Další dotaz. Kolik jste absolvoval soudních jednání, např. za posledních 5 let?
A závěrem poznámka. Nemáme režim judikátního soudnictví a v kontextu čl. 2 odst. 3 ÚLPS, neboli zákona 2/1993, mne může kdokoli zde rozesmát, rozzuřit, naštvat, ale NE přesvědčit.
Dobrý den přeji
ABCDE napsal: "Kontakt s realitou všedního dne mne učí cosi jiného než hlásá zde jmenovaný. (...) Nemáme režim judikátního soudnictví a v kontextu čl. 2 odst. 3 ÚLPS, neboli zákona 2/1993, mne může kdokoli zde rozesmát, rozzuřit, naštvat, ale NE přesvědčit."
Takže si to rozebereme. Máte zcela pravdu v tom, že nemáme režim judikátního soudnictví, což po česku znamená, že v tomto státě se právo netvoří pomocí precedenčních rozsudků. Tedy že pravomocný judikát neznamená ještě, že všechny další judikáty v obdobných věcech budou povinně rozhodovány shodně.
Tolik praví teorie o rozdílech anglosaského a kontinentálního práva. Nijak Vaše čistě teoretická právní východiska nezpochybňuji, ale přesto jsem si dovolil speciálně pro Vás připravit malou čítanku z judikatorní praxe. Jistě to oceníte, když před názory jakéhosi neznámého lake upřednostňujete "kontakt s realitou všedního dne".
----------------------------------------------------
• Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 25. ledna 2005, sp. zn. III. ÚS 252/04:
"Z popsaného vyplývá, že již učiněný judikatorní výklad by měl být (...) východiskem pro rozhodování následujících případů stejného druhu, a to z pohledu postulátů právní jistoty, předvídatelnosti práva, ochrany oprávněné důvěry v právo (oprávněného legitimního očekávání) a principu formální spravedlnosti (rovnosti)."
----------------------------------------------------
• Nález Ústavního soudu II.ÚS 2070/07 ze dne 13.12.2007
"(...) ke znakům právního státu a mezi jeho základní principy neoddělitelně patří zásada právní jistoty. Její nezbytnou součástí je jak předvídatelnost práva, tak i legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem stanovenými požadavky. Tato předvídatelnost je vyjádřením postulátu, podle kterého se lze v demokratickém právním státě spolehnout na to, že ve své důvěře v platné právo nebude nikdo zklamán. Pouze takto předvídatelné chování naplňuje v praxi fungování materiálně chápaného demokratického právního státu a vylučuje prostor pro případnou svévoli.
Ústavní soud netvrdí, že právě ústavní stížností napadené rozhodnutí je po stránce aplikace příslušných ustanovení občanského soudního řádu (...) vadné (...). Ústavní soud ponechává na úvaze odvolacího soudu, jak rozhodne; avšak odvolací soud musí dostát požadavku předvídatelnosti práva a právní jistoty, a pokud se bude chtít odchýlit od své rozhodovací praxe, musí tento odchylný postup náležitě zdůvodnit (...)".
----------------------------------------------------
• Rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Afs 9/2011 - 71 ze dne 27. května 2011:
"Princip předvídatelnosti soudního rozhodování, který patří mezi základní předpoklady existence materiálního právního státu, vyžaduje, aby ve skutkově a právně obdobných případech rozhodovaly soudy shodně. V případě, že se soud odchýlí od dosavadní judikatorní praxe, musí své rozhodnutí také řádně odůvodnit, v opačném případě se tím dopustí nepřípustné libovůle (...)."
---------------------------------------------------
• Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 5 Afs 1/2010
"V rozsudku ze dne 16. 8. 2006, č. j. 1 Aps 2/2006 - 68, www.nssoud.cz, zdejší soud konstatoval, že „zajišťování jednoty judikatury je úkolem nejen pro samotný Nejvyšší správní soud, ale též pro krajské soudy, byť se každý z nich na dosahování tohoto cíle podílí jiným způsobem: zatímco Nejvyšší správní soud případné rozpory v rozhodovací činnosti krajských soudů svou judikaturou odstraňuje, krajské soudy jsou povinny tuto judikaturu znát a řídit se jí; v žádném případě nemohou zaujímáním protichůdných názorů zakládat nové rozpory v judikatuře a zvyšovat tím právní nejistotu. Ze samotného § 12 s.ř.s. tedy lze dovodit, že je v něm implicitně vyjádřena povinnost krajského soudu řídit se právním názorem Nejvyššího správního soudu též v obdobných věcech"
----------------------------------------------------
• Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 30 Cdo 2811/2007, ze dne 3.12.2009:
"(...) došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité materie k judikatornímu ustálení právního názoru, je z povahy věci nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento judikatorní posun ve své rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky) konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého nosného důvodu nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či právním základem s předmětným judikátem ztotožnit."
----------------------------------------------------
lake
třeba na hromadu. Nikde ve vámi uvedeném textu není slovo přikazuje, musí apod. Znova se odkážu na § 2 odst. 3 ÚLPS – …ZÁKONEM....., tedy nikoliv rozsudkem.
A na závěr: soudcem se stanete na základě jmenování prezidentem republiky a složením slibu. Znáte text? Nikde tam nový soudce neslibuje věrnost nadřízeným institucím ani zákonům, alébrž čemusi inému.
A v tomto duchu rozhodl jistý soudce o nákladech na exekuci oproti vykukům, kdy nezaplacená pokuta na jízdném byl proti požadovaným nákladům pakatel, a tím šel přímo mproti liteře příslušné normy. Proč asi????
nekřivděte. Dnes je den volna a Lake zde není proto aby odstraňoval každý hnus co se rozplácne o okno čelního skla a než zdechne tak chrochtá a pak se ještě vyblije. ZoVB… je to pacoš ústavu pro choromyslné s volným přístupem k internetu
Pro „ZoVB: vývody profesionálního právníka“ – pokud zveřejníš, ty smradlavej hajzlíku, kde předvádíš svou produkci nebudu jistě sám kdo ti tam přijde namasírovat ledviny nějakými kopanci.
Poslední komentáře