Novela § 1186/2

Vložil Pavel, 28. Září 2016 - 11:01 ::

1)Ve ST 920, který byl poslancům rozeslán 23.9.2016, je navrženo:

Čl. I bod 5. V § 1186 odstavec 2 zní: „(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, dochází k převodu jednotky včetně dluhů převodce souvisejících se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku. Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“.

2)V důvodové zprávě k ST 920 se uvádí:

Čl. I bod 5 Stávající platné znění přináší zásadní výkladové problémy vedoucí k právní nejistotě, zda dluhy na příspěvcích na správu domu a pozemku přecházejí s převodem jednotky a jaký vliv na tento přechod má potvrzení osoby odpovědné za správu domu. Osoba odpovědná za správu domu tak nemá jistotu, kdo je dlužníkem – zda převodce nebo nabyvatel, což komplikuje vymáhání pohledávek. V případě nesprávně podané žaloby může dojít k promlčení pohledávek nebo ke vzniku povinnosti nahradit nesprávně žalované straně náklady řízení. Navrhuje se proto jednoznačně stanovit, že na nabyvatele přecházejí dluhy převodce související se správou domu a pozemku vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku, přičemž za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.

3)V § 736/2 ZOK je použita formulace „včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem“

​4)Sám bych novelu § 1186/2 NOZ napsal jinak, např. podle § 736/2 ZOK:

"Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, dochází k převodu jednotky včetně všech práv a povinností s tím spojených a to včetně všech dluhů převodce vůči společenství vlastníků a dluhů společenství vlastníků vůči převodci, které souvisejí s užíváním jednotky. Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“. ​

Variant může být samozřejmě více.

Svůj návrh můžete poslat poslanci JUDr. Tejcovi.

Hezký den!

  • Nový Občanský zákoník
  • Novela NOZ
  • NOZ § 1186

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil HajdyHou (bez ověření), 29. Září 2016 - 13:13

„…Variant může být samozřejmě více…“

Ano to může. A můžete popsat jak by Váš návrh mohl znít (tedy pokud to neplyne z něčeho jiného), kdy se nabyvatel o dluhu co na něj přešly dozví? (protože zmiňujete někde v tomto vlákně, že to má jí „zohlednit“ v kupní ceně)

Pojmem „dozví“ ale rozumím kdy skutečně nabyvatel může a bude seznámen s konečnou výší „danajského daru“, protože to bezpochyby nemusí být ani okamžik PŘED PODPISEM smlouvy, a nemusí to být ani žádný jiný rozumný termín PO PODPISu či PO NABYTÍ vlastnictví. Účelový dluh může „z účetnictví“ vypadnout i za rok, nebo nemusí být v konkrétní konečné výši znám vůbec. A je vůbec otázka zda jde o „dluh“ zcizitele nebo SVJ.

Já tomu rozumím mnohem méně než Vy předseda SVJ, BD a ministerský cestovatel, ale podle mne nacházím ve vztahu SVJ-členSVJ především dva závazky: závazek-dlužní a závazek-ručitelský.

ST 920 „…V případě NESPRÁVNĚ PODANÉ ŽALOBY může dojít k promlčení pohledávek nebo ke vzniku povinnosti nahradit nesprávně žalované straně náklady řízení…“
Hajdy-otázka: za co, že berou ti statutární orgánové odměny? Za to, že najmou právníky bez právní odpovědnosti? Že tito najatí právní-nedouci sestaví chybné žaloby, za které také platí členovéSVJ? A ty chce chránit a bránit JUDr.Tejc? Kterým velkým BD/SVJ JUDr.Tejc ostraňuje klacíky a umetá cestičku? Máte v tom jasno Vy, nebo alespoň někdo jiný?

Na základě „závazku-ručitelský“ dávají SVJčkům především banky bez nutnosti zástavy na jednotlivé byty. Nebýt tohoto satanského nástroje, slovy anona-2012 „nic by se v SVJ neopravilo“. Nikoli, jen by se muusely použít standartní nástroje. Ty ale mohou být duchem-slov navrhovatelů ST-920 použity „nesprávně“ a co kdyby se našel nějaký drzý soudce, a dal zciziteli zapravdu, že. A jde především o soukromý majetek a vůli těch, co se na něm podílí aby jim nespadl na hlavu. A ONI si ze svého středu volí „své nejlepší mozky“, aby jim sloužili (bohužel, nejlepší jsou většinou jen v tom jak vládnout a jak brát ODMĚNY – to tady čtu každou chvíli…) a tou službou je bezpochyby i vymáhání dluhů SVÝCH ČLENŮ.

(na margo: není náhodou Tejc socanský rozdávač, který je ve své socanské komunitě víc vlevo než vpravo?)

Pokud si SVJ vezme úvěr (čehož jste zastáncem, jak několikrát jste zde uvedl) a nesjedná s členySVJ závazek-dlužní, pak má k dispozici pouze závazek-ručitelský. Díky Tejcovi a jeho partě, dostává darem ex-lege i závazek-dlužní (takže proč by se SVJ tankovalo s nějakým promlčením dlužních-závazků, s prověřováním najímaných advokátů zda nejsou jen zděláni z Plzně, a které by kontroloval TAK, JAK to musí dělat členSVJ, když jeho samého má zastoupit advokát např. takový „expert“ jako je JUDR.Karlík).


A otázka nakonec: bude nabyvatel ihned exekuovatelný jako by exekuovatelný byl zcizitel, pokud by SVJ včas a ŘÁDNĚ nejprve uzavřelo a pak i vymáhalo po členoviSVJ-zcizitel závazek-dlužní?
být já SVJ (po přijetí ST920), a mít já-SVJ informaci, že byt v domě se bude prodávat a že já-SVJ nechtít handrkovat se členSVJ-zcizitel, tak já-SVJ počkat s útokem až na členaSVJ-nabyvatele, protože jak jednat členSVJ-zcizitel, to já-SVJ již vím, a je sázkou 50:50 že členSVJ-nabyvatel může být bábovka, a vznesené nároky zaplatí pod hrozbou exekuce mnohem ochotněji. Rozhodně já-SVJ „posečkáním“, díky ST920-Tejc, nic netratím ani časově ani jinak.

Mně tato spekulace reason-deatre dává. Co Vám (čtenářům tohoto příspěvku!)?
Vložil TN (bez ověření), 28. Září 2016 - 18:02

Pavle, vy si pořád zatvrzele pletete družstvo a společenství vlastníků. SVJ mi způsobí škodu, já ho zažaluji o náhradu škody a podle vás bych o pohledávku přišel momentem prodeje bytu. Podle vás by asi pohledávka přešla na kupujícího, který by mě nahradil v řízení coby žalobce. Ale proč by se měl cizí člověk soudit o jakousi náhradu škody, se kterou nemá nic společného?

SVJ neodpoví na reklamaci vyúčtování, uplatním tedy pokutu 50 Kč denně. I tento dluh by měl podle Vás přecházet na nabyvatele. Proč proboha?

SVJ mi neoprávněně napočítá úrok z prodlení v lichvářské výši 182 % ročně. Já uznám jen 8,05 % a o zbytek se budu soudit. Započtou si to proti přeplatku, já zápočet odmítnu. Podle Vás by ale i tato pohledávka vůči SVJ přešla na nabyvatele.

Celý rok šetřím jak ďábel. Očekávám vysoký přeplatek. Nevím ještě kolik, možná 13000 Kč, možná 16000 Kč, částku neznám, protože uprostřed roku ji mohu jen hrubě odhadnout. Přeplatku se ale nikdy nedočkám, protože podle Vás přešel na nabyvatele.

SVJ mě pomluví, zažaluji ho o 100 tisíc Kč jako přiměřené zadostiučinění. Podle vás ale i tato pohledávka přejde na nabyvatele.

OK. Pohledávky přejdou na nabyvatele, v soudním řízení na straně žalobce bude pokračovat on. Soud ale v žalobě nevyhoví a on bude muset hradit náklady řízení, ačkoli s řízením nemá nic společného, žalobu podat nechtěl, ale řízení na něj přešlo. Možná mohl žalobu po koupi bytu stáhnout, ale opět by musel zaplatit náhradu nákladů řízení. Protože dluhy přece přešly, že?

Vložil Jan77 (bez ověření), 30. Září 2016 - 7:41

Mohl byste upřesnit, na základě kterého ustanovení by měly přecházet i přeplatky na nabyvatele ?

Vložil N. Klainová (bez ověření), 28. Září 2016 - 16:09

Svůj návrh jsem JUDr. Tejcovi napsala. Je tady: http://klaiex.webnode.cz/…m-od-r-2014/

S přechodem dluhů osobně nesouhlasím, ale to by asi nikoho nezajímalo. Pokud má být uzákoněn, mělo by být všechno jasné. Bylo by moc dobré, kdyby se místo zbytečných dohadů, co přejde a co ne, zapojilo do připomínek co nejvíce lidí. Je možné, že jsem na něco zapomněla a taky formulace mohla být možná lepší. To všechno můžete napravit. Poslala jsem to jako zprávu veřejnou, tzn. veřejná bude i odpověď JUDr. Tejce. Uvidíme.

Vložil Dudekk (bez ověření), 29. Září 2016 - 15:28

Dobrý den, paní Klainová, vzhledem k tomu, že Váš požadavek ohledně určení, která ustanovení občanského zákoníku jsou kogentní, je častý a zní již dlouho. Se změnou OZ se změnil i přístup k soukromému právu. Jinými slovy, zatímco dříve jsme byli zvyklí, že všechna ustanovení byla kogentní, pokud nebylo uvedeno, že je možné se od nich odchýlit, nyní platí to, že všechna ustanovení jsou dispozitivní, není-li uvedeno, že se od nich nelze odchýlit apod.

§ 2 odst. 2 OZ: „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“

V důvodové zprávě (úmysl zákonodárce) se pak mj. uvádí: „Důraz se klade na dispozitivitu ustanovení soukromého práva jako na zásadu, zatímco kogentní ustanovení jsou výjimečná.“

Stačí Vám to takto? Co je kogentní je vlastně uvedeno hned na začátku OZ.

Vložil N. Klainová (bez ověření), 29. Září 2016 - 15:57

Dobrý den i Vám, pane Duddku. To, co jste mi napsal, mám zkopírováno z NOZ už od samého začátku, tj. od roku 2012. Celou dobu si taky kopíruji a potom čtu diskuse k této otázce. Přesto mi to nestačí.

Např. na otázku, je-li kogentní § 1180 odst. 1 i 2 jsem jednoznačnou odpověď nedostala. A snažila jsem se hledat. Můžete si taky počíst, když si zadáte v hledáčku vpravo nahoře slovo kogentní nebo dispozitivní.

Nepatřím mezi lidi, kteří se zeptají, místo aby se nejdříve snažili sami.

Dispozivita podle NOZ Vložil Nový (bez ověření), 15. Květen 2016 – 11:28

Další rozumy jsem hledala třeba tady: http://www.law.muni.cz/…le_tomas.pdf

apod.

Takže, jak je to s tím § 1180 odst. 2? Z kteréhosi ministerstva (MFČR nebo MSP, případně z KANCLu – už to nemohu najít – mi odpověděli, že se domnívají. Byla bych ráda, kdyby se přestali domnívat a uvedli jasnou odpověď.

N. Klainová

Vložil Dudekk (bez ověření), 12. Leden 2017 - 13:36

Dobrý den, paní Klainová,

nevím, jestli jste četla celou uvedenou diplomku, já ne, ale našel jsem na začátku v kapitole Právní principy a jejich projevy v občanském právu na str. 5 toto:

„Princip autonomie vůle je definován v českém právním prostředí i judikaturou, jmenovitě judikátem Ústavního soudu České republiky (dále jen ÚS) ÚS 387/99, kde je definována smluvní svoboda jako jeden ze základních principů soukromého práva. Projevuje se to ve volnosti subjektů při rozhodování, zda-li a s kým smlouvu uzavřou, jaký bude její obsah, jaká bude její forma a taktéž jaký typ smlouvy uzavřou. Z této zásady se hojně dovozuje taktéž příklon k dispozitivnosti právních norem14, pokud dojde k pochybnostem o její povaze a tedy důležité pravidlo pro jejich interpretaci. Domnívám se, že tento interpretační princip je zcela klíčový pro vyplňování mezer v naší velice obecné úpravě. Je třeba tedy dovodit, že pokud vzniknou pochybnosti o kogentnosti úpravy, tak se bude vždy jednat o normu dispozitivní.“

Vložil N. Klainová (bez ověření), 12. Leden 2017 - 14:00

Děkuji, judikát se mi líbí. Už se na to nebudu ptát. Budu jen doufat, že tento názor postupně přijmou i všichni právníci.

Rozčiluje mne, když se někdo ohání § 159 NOZ v situaci, kdy si nejsou ani oni jistí. Docela by pomohlo školení pro lektory, aby vysvětlovali nejednoznačná ustanovení jednotně.

N. Klainová

Vložil N. Klainová (bez ověření), 29. Září 2016 - 16:28

Omlouvám se za překlep v oslovení a posílám jednu hezkou diskusi. Ale dá se jich najít více:

Dispozitivnost § 1180 odst. 2, názory školitelů Vložil PELE (bez ověření), 9. Květen 2016 – 9:29

Pokud vím, tak p. Eliáš se ke kapitole bytové spoluvlastnictví aktivně nehlásí a soudě dle jeho vyjádření na jednom semináři s touto kapitolou ani nemá nic společného. Je tedy otázka, zda autoři bytového spoluvlastnictví správně pochopili záměr autora NOZu o dispozitivnosti. Ostatně celá tato kapitola je do NOZu přilepena poněkud neorganicky až násilně a je to při četbě znát. Tuto „neorganickou přilepenost“ přiznávají i jiní školitelé, vč. školitelů z MMR.

Ač obrážím všechna možná školení, dodnes se mi nepodařilo zjistit, kdo je vlastně autorem této kapitoly NOZu, protože ani paní Kabelková se k ní nehlásí.

Soudkyně Brzobohatá na jednom školení říkala, že § 1180 odst. 2 je dispozitivní, ale že je možno ho změnit jen souhlasem všech.

Paní Schodelbauerová říkala, že odst. 2 „je asi dispozitvní“ a že ho lze změnit stanovami nebo Prohlášením.

Soudce Holejšovský na školení říkal, že odst. 2 „je asi kogentní“ a že vše, co není vyjmenováno v NV366 spadne do odst. 1 – „opravy, mzdy zaměstnancům, úklid“ – výslovně takto vyjmenoval, alespoň dle mých poznámek :-)

Advokát Zítek na školení říkal, že § 1180 odst. 2 „je asi kogentní“, ale pod tlakem praxe se míří k dispozitivnosti, přednost budou mít stanovy.

Pražák ve svém komentáři píše, že si nemyslí, že by „odst. 2 byl závazně – kogentně – formulován“.

Já si raději nemyslím nic a prozatím se držím zkrátka a moc neexperimentuji, neboť na mne též dopadá § 159.

.........

Stačí?

Vložil Dudekk (bez ověření), 29. Září 2016 - 16:58

Odpověď jsem již uvedl – „Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona…“ Já u tohoto ustanovení žádný výslovný zákaz nevidím, je tedy dispozitivní.

Jde o toto ustanovení: „Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.“

Vložil Vlastník bytu (bez ověření), 30. Září 2016 - 6:05

Pane Dudekk,

jistě jste četl § 978 Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.

Vložil páčko (bez ověření), 30. Září 2016 - 9:42

Já jsem byl vždycky přesvědčenej, že případný odlišný ujednání o způsobu rozvržení příspěvků na náklady vlastní správní činnosti je ujednání mezi první osobou (SVJ) a druhejma osobama (vlastníci), a že na třetí osoby (účetní, banka apod.) žádnej účinek nemá a tudíž se na něj §978 nevztahuje.

Vložil Pavel, 30. Září 2016 - 10:23

Mezi třetí osoby nelze zahrnout účetní. Účetní účtuje podle pravidel sjednaných v rámci SVJ.

Tj. pokud si SVJ sjedná se svými členy něco podle § 1180, tak to platí, alespoň podle části odborné veřejnosti. :-))

Podle mého názoru nevadí, že není výslovné ustanovení, že se lze od 1180 odchýlit, protože § 1180 se vztahuje na SVJ a členy SVJ nikoliv na třetí osoby.

Hezký den!

Pavel

Vložil páčko (bez ověření), 30. Září 2016 - 11:21

Pavel: Mezi třetí osoby nelze zahrnout účetní. Účetní účtuje podle pravidel sjednaných v rámci SVJ.

Tady se drobet neshodnem. Chcete tvrdit, že pro externí účetní má účinek ujednání ve stanovách SVJ? Že Stanovy SVJ mají právo ukládat povinnosti někomu jinýmu než vlastníkům a SVJ?

Podle mě povinnosti účetní může ukládat akorát smlouva příkazního typu, která se na stanovy může (a měla by se) odkazovat. Přímo ale podle mě stanovy povinnosti účetní určovat nemůžou. To bysme podle mě právě na ten §978 tvrdě narazili :-)

Vložil Pavel, 30. Září 2016 - 11:34

Páčko,

myslel jsem to jinak.

Účetní nebude účtovat podle § 1180, ale podle toho, co si interně SVJ schválí v rámci § 1180. V tomto smyslu ji nepočítám mezi třetí osoby.

SVJ si schválí nějaká pravidla (vnitropodnikové směrnice), předá je účetní (např. v příloze příkazní smlouvy) a účetní se vnitropodnikovými směrnicemi bude řídit, pokud nebudou v rozporu s kogentními ustanoveními předpisů.

Podle gramatického výkladu je účetní třetí osobou, § 1180/2 neobsahuje odchýlení od NOZ a z toho by se mohlo dovodit, že účetní MUSÍ účtovat podle textu § 1180/2 i když existují řádně schválené vnitropodnikové směrnice. Nesouhlasím s tímto gramatickým výkladem a ve zkratce jsem proto napsal, že účetní není třetí osobou.

Hezký den!

Pavel

Vložil didi (bez ověření), 30. Září 2016 - 15:20

SVJ nemá povinnost schvalovat jakési vnitropodnikové směrnice. Neblozuněte. Nevídím důvod nazývat jakákoliv pravidla nějakou vnitropodnikovu směrnicí. Z svj byste šmahem udělal družstvo,nyní z svj udělejte podnik a bude to dokonalé.

Vložil páčko (bez ověření), 30. Září 2016 - 11:57

Pavle, tak ještě jinak. Účetní účtuje podle skutečnosti neboli podle podkladů co jí SVJ dodá. Pokud ten co dělá evidenci zálohy/příspěvky podle §1180/2 nepředepisuje a SVJ je tudíž od vlastníků nevybírá, účetní o nich NEMŮŽE účtovat ani kdyby se postavila na hlavu.

Ale jinak vám samozřejmě rozumím, jenom myslím, že zrovna tady ta zkratka nebyla úplně na místě vzhledem k diskutovanýmu paragrafu 978.

Vložil Novákl (bez ověření), 30. Září 2016 - 10:54

Pavle,

první a duhou osobou jsou osoby, které mezi sebou něco ujenají. To znamená, jsou to vlastníci, nikoliv SVJ. SVJ s vlastníky nic neujednává, co ujednají vlastníci, to platí, nepotřebují k tomu ještě souhlas SVJ.

Vložil Pavel, 30. Září 2016 - 11:22

Obecně SVJ rozhodne nebo s členy SVJ něco ujedná např. § 4/1 zákona č. 67/2013 Sb. Ale pro diskutovaný problém je to irelevantní.

Zde se diskutuje o použití § 978 na SVJ a členy SVJ resp. o kogentnosti § 1180.

První osobou je SVJ, druhou osobou jsou členové SVJ (nebo naopak, abych někoho neurazil).

Protože není výslovné ustanovení, že se nelze od § 1180/2 odchýlit, domnívám se, že se odchýlit lze. Máte názor k tomuto výroku?

Hezký den!

Pavel

Vložil Novák (bez ověření), 30. Září 2016 - 14:07

Takže odchýlit se jde podle § 1(2) NOZ „(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona“

Podle vás tedy nemusí jít o souhlas všech. To by pak ale znamenalo, že většina ustanovení „bytového spoluvlastnictví“ by podle vás nebyla kogentní, ale vlastníci by si mohli jejich úpravu ujednat odlišně (podle vás dokonce bez souhasu všech), protože u nich není výslovně uvedeno, že se nelze od nich odchýlit.

Např. ustanovení o shromáždění v § 1206 až 1208, nebo § 1208 – Do působnosti shromáždění patří – a vše co je zde uvedeno, by jako nebylo závazné, ale vlastníci by mohli ujednat, že to všechno převedou do působnosti výboru?

Vložil Volný (bez ověření), 30. Září 2016 - 10:48

Pavle,

ujednáním svými členy myslíte ujednání všech? Jistě víte, že stanovy mnohých SVJ schvaluje jen prostá většina (při odloženém vzniku SVJ podle zákona č. 311/2013).

A co budoucí vlastníci, kteří stanovy neschvalovali, jsou to nebo nejsou třetí osoby?

Vložil Pavel, 30. Září 2016 - 11:12

Volný,

podle mého názoru pokud jsou stanovy či je nějaké rozhodnutí platně schváleno, tak platí i pro ty, kteří s ním nesouhlasili. Ti se mohou v některých případech odvolat. Ale nejsou třetí stranou.

Třetí stranou je např. dodavatel služeb.

Hezký den!

Pavel

Vložil RD (bez ověření), 30. Září 2016 - 9:00

Uvedený paragraf se vztahuje na tzv. absolutní majetková práva. To znamená, že mi již nikdo nemůže znárodnit byt, ale mohu o něho např. přijít v exekuci pro dluhy, pokud tak rozhodne soud (to je zmiňovaný zákon). Nevztahuje se na interní ujednání skupiny spoluvlastníků o pravidlech sdílení nákladů.

Vložil Volný (bez ověření), 30. Září 2016 - 9:27

RD nevymýšlejte si hlouposti, copak nevidíte v NOZ, že část. III „Absolutní majetková práva“ zahrnuje § 976 až 1720 tj. i oddíl 5 „Bytové spoluvlastnictví“ obsažený v § 1158 až 1222?

Vložil Taisa, 28. Září 2016 - 19:54

Tak jdu taky napsat. V té důvodové zprávě bylo, že důvodem je, aby SVJ v případě dluhů věděla, co mají vymáhat po kom, ale v této nejasné formě je to snad ještě horší než předtím.

Vložil Vlastnice bytu (bez ověření), 28. Září 2016 - 14:47

Jedná se o převod (podle návrhu §), nebo o přechod (podle důvodové zprávy) dluhů převodkyně?

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 18:44

Chybí tam to třetí – přeběhnutí. To je nejrychlejší.

Vložil Nabyvatel (bytu, nikoliv dluhů) (bez ověření), 28. Září 2016 - 14:10

Kdy začne převod dluhů platit?

Já jenom abych stihl do té doby přikoupit ještě několik bytů.

Vložil HajdyHou (bez ověření), 29. Září 2016 - 17:36

Já bych se moc netěšil. Napálí se bezpochyby pár stovek i tisícovek nabyvatelů, ale bublina jednou splaskne. Vejde ve známost, že i v Česku je nutné koupi podrobně rosekat a roznimrat na nejmenší detajlíčky a že není možné ponecháchávat tuto práci na realitky mající provizi z prodeje či advokáty vyrábějící jen položky pro palmáre.

Kupující by prostě neměl v Česku kupovat byt-v-SVJ, pokud mu SVJ nezaručí (nejlépe bankovní zástavou), že údajný dlužní-závazek má konečnou výši a jakou výši má. Pak se může rozhodnout k tomu byt-v-SVJ NEKUPOVAT.

…no tak se zpomalí odchod „zasloužilých-členůSVJ“, máme je přeci rádi, známe se navzájem, proč by tedy mezi nás měl vtrhout nějaký nový element, který by snad chtěl našeho statutára naučit novým kouskům, jako třeba:vyúčtování, který by chtěl alespoň vědět kolik peněz z příspěvků na správu vyteklo na předražené SVJ-zakázky a zda má SVJ na účtě alespoň na provozní náklady. Který by chtěl vědět jak se rozúčtovává teplo právě u nich a ne že to ví jen OKSoft, který svoje know-how(no) zadrátoval do svých Windomů.

Vložil Pavel, 28. Září 2016 - 17:20

Nabyvateli,

část právníků tvrdí, že již platí, již je i judikát. Část právníků tvrdí, že neplatí. KANCL se nemohl dohodnout:

http://www.portalsvj.cz/…e/noz-1186–2

http://www.portalsvj.cz/…podle-kanclu

Hezký den!

Pavel

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 18:39

Ach, až takhle to je. Tedy žádné překvapení, opět nikdo nic neví. Opět záleží na právním názoru. Vítejte v Absurdistánu. Takže můj právní názoer: žádné dluhy cizího člověka, předchodzího majitele bytu, na mě přejít nemůžou. Ať si je hezky uhradí sám.

Vložil Pavlík (bez ověření), 28. Září 2016 - 19:56

Tak to byste dopadl jako ten nešťastník pan Hrudka, který podal ústavní stížnost, ve které tvrdil, že z § 1186 o. z. nevyplývá převod dluhu ze zákona. ÚS toto tvrzení odmítl a konstatoval, že přechod dluhu z § 1186 o. z. vyplývá a že jde o ustavně konformní závěr.
 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 20:04

Zvítězí jenom připravení. Já netuším, co nešťastník napsal do ústavní stížnosti. takže nemohu se k tomu vyjádřit. Možná tam napsal nesmysly, to nemohu vědět.

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 12:05

O převodu práv a povinností není pochyb, to už máme dávno ošetřené v našich dokumentech. Ovšem převod dluhů je na Ústavní soud a on se najde někdo osvícený, kdo to k Ústavnímu soudu dá. Takže to nemá dlouhou živoatnost. Nelze pochopit, proč by měl někdo s koupí bytu přebírat jakési dluhy nějakého neplatiče. Osoba ospovědná za správu domu prý nemá jistotou kdo je dlužníkem. To někdo myslí vážně? To není právní stát, to je koucourkov. Vždyť by to bylo k smíchu, je to ale k pláči, co tady předvádí na hlavu nemocní mocní.

Vložil Pavel, 28. Září 2016 - 17:57

Anone,

součástí práv a povinností jsou i dluhy. Jestli tedy máte vyřešen převod práv a povinností tak máte i vyřešen převod dluhů.

Viz např. § 736/2 ZOK „včetně všech práv a povinností s tím spojených a to včetně všech dluhů“.

Hezký den!

Pavel

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 18:50

Pavle, převod práv a povinností vyřešený máme. Ovšem s dluhy kteréhokoliv případného dlužníka v našem společenství to nemá vůbec nic společného. Nevím jak u vás, ale u nás dluh zůstává dlužníkovi. Nevídím nejmenší důvod dluhy Nováka hodit na hlavá nabyvateli bytu Novotnému.

Vložil Taisa, 28. Září 2016 - 12:22

Už jsem to sem jednou psala, bohužel nikdo v tom asi nemá jasno, nikdo neodpověděl, tak to zkusím znovu:

Co je přesně onen dluh předchozího vlastníka?

  • pouze dosud nesplatné příspěvky na správu (tj. splátky úvěru)
  • i příspěvky na správu splatné před koupí bytu
  • i příspěvky na vlastní správní činnost
  • i zálohy na služby

Která možnost je správná?

Vložil Pavlík (bez ověření), 28. Září 2016 - 20:16

Vždyť už to zodpověděl Olda zde: http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu#…

Vložil Taisa, 28. Září 2016 - 20:25

Tento Oldův výklad ale není jediný. Co když se to dluhů ze záloh na služby týkat nebude? V návrhu zákona o zálohách na služby nic není, jen o příspěvcích na správu domu a pozemku.

Vložil Olda. (bez ověření), 28. Září 2016 - 21:03

Samozřejmě se bude týkat i záloh na služby. V návrhu se uvádí „dluhy související se správou domu a pozemku“

V DZ k 1189 NOZ se uvádí:

„Jeví se jako vhodné vymezit, co správa domu a pozemku zahrnuje. Navrženo je obecné ustanovení, které zahrnuje generálním vymezením různorodé činnosti (jako jsou např. péče o provoz, údržbu, opravy a stavební úpravy společných částí včetně údržby pozemku a přístupových cest, zřizování, udržování – tedy včetně kontrol a revizí – a zlepšování společných zařízení, zajišťování potřebných služeb, jednání s třetími osobami, činnosti ryze administrativní, v rámci toho i vedení účetnictví nebo jiné dokumentace apod.), přicházející v konkrétních případech v úvahu. Obecné ustanovení je voleno i proto, že jednotlivé případy mohou v praxi vyžadovat různá řešení. Přitom se nebrání, aby v rámci obecné úpravy vymezila rozsah správy oprávněná osoba v prohlášení nebo aby si tak ujednaly strany ve smlouvě o výstavbě.“

Vložil Taisa, 28. Září 2016 - 21:16

Právě to si vykládám opačně. Celý § 1189 řeší pouze správu domu a pozemku. Služby související s užíváním bytu řeší § 1181.

Vložil Pavel, 28. Září 2016 - 22:39

Taiso,

Váš výklad je v rozporu s členěním NOZ.

V Pododdílu 4 „Práva a povinnosti vlastníka jednotky“ je zahrnut mj. i § 1180 povinnost platit příspěvky a § 1181 povinnost platit zálohy na služby.

V Pododdílu 5 „Správa domu a pozemku“ je zahrnut mj. i § 1189, který upravuje co je správa. Jak bylo správně poukázáno Oldou, do správy se podle DZ zahrnuje i zajišťování služeb.

Pokud je tedy navržen i převod dluhů převodce souvisejících se správou domu a pozemku, zahrnuje to mj. i zálohy na služby resp. vyúčtování služeb.

Hezký den!

Pavel

Vložil Taisa, 28. Září 2016 - 22:49

Dobrý večer pane Pavel, úplně naopak než dosud, to jsem se bála. Ach, to bude chaos. :-( Je nějaká šance, že se to ještě změní? Má vůbec cenu psát jim ty připomínky?

Vložil Pavel, 28. Září 2016 - 23:13

Taiso,

již jsem zde uváděl, že velká část právníků a literatury vykládá současné ustanovení tak, že dluhy přechází spolu s jednotkou.

Navržená novela to má pouze postavit najisto.

O této novele zde píšu již 1,5 roku. Panuje k ní poměrně velká shoda.

Domnívám se, že případné pohledávky a dluhy prodávajícího by šlo zohlednit v ceně převáděné nemovitosti.

Hezký den!

Pavel

Vložil TN (bez ověření), 29. Září 2016 - 9:30

K jakému dni bude vyčíslovat SVJ dluhy? Logické by bylo před podpisem kupní smlouvy. Podle zákona je však myšlen dluh ke dni převodu. Jistě víte, že od podpisu kupní smlouvy do dne převodu může uběhnout i několik měsíců.

Převod trvá na katastru nejméně 21 dní, v Praze i hodně přes měsíc.

SVJ není schopno ke dni převodu vyčíslit dluh z vyúčtování. Není schopno vyčíslit dluh z pokut (dle zákona 67/2013 Sb. i smluvních pokut ze stanov), dluh z náhrady škody. Ty tedy nabyvatel zaplatí v jaké výši?

Vložil Pavel, 29. Září 2016 - 9:48

TN,

Vámi nadhozená problematika lze smluvně ošetřit obdobně jako u přeměn obchodních společností. Tam se stanoví tzv. Rozhodný den a smluvně je ošetřeno (resp. projektem přeměny), že pokud skutečně dojde k přeměně, tak se naběhlé náklady uhradí jednou nebo druhou stranou. Považuji to pouze za technický detail, na který by se ale nemělo zapomenout.

Hezký den!

Pavel

Vložil Taisa, 29. Září 2016 - 7:40

Děkuji Vám za odpověď.

Vaše příspěvky sleduji, ale musím přiznat, že jsem po celou dobu myslela, že se to týká úvěrů, nikoli záloh na služby.

Sleduji dotazy na tomto fóru i různé odkazy na soudní rozhodnutí. Ve všech případech, na které jsem narazila, se vždy nový vlastník bránil splátkám úvěru za předchozího vlastníka, domnívaje se, že dluh na něj nepřešel, či se naopak původní vlastník bránil splátkám úvěru, domnívaje se, že dluh na nového vlastníka přešel. Myslela jsem, že právě toto ujasnění je cílem novely.

Dosud jsem nenarazila na případ, že by se předchozí/nový vlastník bránil povinnosti uhradit v období, kdy byt vlastnil/vlastní standardní měsíční zálohy na služby, resp. příspěvky na správu. Toto snad nebylo potřeba měnit?

Takže teď budeme mít zákon, který všechny dluhy převádí na nového vlastníka, mimo onoho jediného sporného bodu, tj. mimo úvěru, jehož budoucí splátky nejsou ke dni prodeji jednotky ve splatnosti.

A pak, jak tu kdosi psal, jak to bude v případě, že SVJ dluh již vymáhá (inkasní agenturou, soudně, exekučně)?

  • Kdo bude hradit náklady na inkasní agenturu, soud, exekutora? SVJ, nový vlastník, předchozí vlastník?
  • Kdo bude hradit úroky z prodlení? SVJ, nový vlastník, předchozí vlastník?
  • Bude soud sledovat sledovat katastr a v okamžiku prodeje s přechodem dluhu „přejde“ i soudní řízení?
  • Bude soud sledovat katastr a v okamžiku prodeje řízení ukončí a marně vynaložené soudní poplatky SVJ vrátí?
  • Bude exekutor sledovat katastr a v okamžiku prodeje obstaví účty novému majiteli?
  • Bude exekutor sledovat katastr a v okamžiku prodeje vymáhání ukončí?
  • Bude si toto vše muset kupující zjistit, v případě úroků dopočítat, aby mohl požadovat slevu z kupní ceny?

Atd., možnosti jsou různé. Bez legrace, vážně mě to zajímá.

Vložil Pavel, 29. Září 2016 - 8:29

Taiso,

1)je pochopitelné, že judikátů o sporech o zálohách na služby je méně než o sporech, zda přechází závazek splácet úvěr. Jednak se jedná o řádově nižší částky, takže se k soudu často ani nedostanou a jednak NS bagatelní spory nerozhoduje.

2)judikatura má jiný názor na přechod závazku z úvěru než Vy

3)předpokládám, že soud bude jednat pouze podle návrhu a sám nic nebude aktivně vyhledávat. Exekutor asi naopak

4)pokud dojde k převodu jednotky, tak by si oba převádějící měli dohodnout co bude kdo platit. Nevidím důvod, aby něco platilo SVJ.

5)pokud by bylo jasnější jak je to s převodem dluhů, věnovaly by obě strany více pozornosti sepsání kupní smlouvy a mohlo by dojít ke snížení počtu soudních sporů a exekucí

Hezký den!

Pavel

Vložil Taisa, 29. Září 2016 - 9:35

Děkuji za objasnění. Soud tak, exekutor naopak. :-(

Jsem samozřejmě též pro, aby situace byla jasnější. Pochybuji však, že tato novela sníží počet soudních sporů, jen budou z jiných důvodů.

Soud nic aktivně vyhledávat nebude, bude jednat pouze podle návrhu, tj. např. rozhodne o vydání platebního rozkazu, dlužníkovi se mezitím podaří byt prodat, tím pádem automaticky všechny dluhy přejdou na nového vlastníka. Stane se tedy rozhodnutí soudu protiprávním?

Také nevidím důvod, proč by něco platilo SVJ. Nicméně při předání dlužníka inkasní agentuře nebo soudu SVJ výdaje vzniknou. Kdo je SVJ vrátí? Předchozí vlastník? To by bylo spravedlivé, ale asi to tak nebude, když na nového přechází všechny související dluhy?

Jeden dotaz k větě: „Judikatura má jiný názor na přechod závazku z úvěru.“ V návrhu zákona je věta: „Za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce (…).“

Správný výklad je tedy ten, že přecházejí dluhy všechny, ale za ty co nejsou ještě po splatnosti převodce neručí?

Díky za trpělivost!

Vložil anon (bez ověření), 28. Září 2016 - 22:48

Původní vlastník bude mít přeplatek služeb za rok např. 15.000 Kč a tento přeplatek přejde na nového vlastníka a bude mu vyplacen. Čeho se člověk nedočká v tomto státě.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".