Nebytová jednotka a SVJ
Naše bytové družstvo připravuje založení SVJ. V suterénu domu je společná garáž s 15 garážovými stáními. Tato garáž bude zapsána v KN jako samostatná jednotka ve spoluvlastnictví 15 dosavadních uživatelů garážových stání. Někteří budou vlastníky bytů v našem domě, jiní mají své byty mimo náš dům. Stanou se tito „cizí“ garážníci členy SVJ? Dále mě zajímá, komu budou platit zálohy na úklid, společnou elektřinu, správu a pod. A kdo vlastně správu této nebytové jednotky bude vykonávat, a jaký bude vztah SVJ k této jednotce? Děkuji.
Jiz nejakou dobu pred privatizaci se dbalo, aby v garazich u domu byli jen vlastnici domu.
Stejne to bylo i v druzstvu
Je otazka kolik je stani a kolik bytu, nejednodussi by bylo to udelat jako spolecny prostor s vyhradnim uzivanim, nebo spolecny prostor a pronajimat jej a penize delit clenum SVJ.
Pokud vim tak zatim nikdo jeste nema RD a jiny majitel Garaz u RD.
Samozrejme jsou ruzne tlaky a zalezi pouze na Vas jak se jim budete branit
Jinak v dnesni dobe jsou ruzna zverstva … jako jednu bytovou jednotku vlastni 50 vlastniku a pod … tzn je vse uplne mozne.
Svj by se melo starat o bytove jednotky a garaze jsou bonus pro vlastniky jednotek.
protože jsem řešil totéž. Tato garážová jednotka bude mít stejný status jako jakákoliv jiná jednotka. Rozdíl bude pouze v tom, že tato jednotka bude pravděpodobně největší jednotkou v domě ve spoluvlastnictví 15 osob. Bude se to chovat úplně stejně jako by se chovala bytová jednotka ve spoluvlastnictví více osob. Tj.před shromážděním by se mělo 15 spoluvlastníků domluvit, koho k účasti na shromáždění vyšlou a zmocní. Tato určená osoba by měla mít v ruce plné moci od ostatních spoluvlastníků, tak aby zastupoval více než 50% plochy garážové jednotky. A tento člověk půjde na shromáždění a bude hlasovat za garážovou jednotku… u nás má garážová jednotka podíl na společných částech nějakých 16%… tj.zvednutá ruka tohoto zástupce bude mít poměrně velkou sílu. No a jak se budou řešit platby.. to záleží, jak se v rámci SVJ dohodnete a dle vašeho prohlášení vlastníka. Nejvíce logické je, aby spoluvlastníci garážové jednotky nesli minimálně všechny náklady spojené s provozem garáže… tj. vrata, elektřina,vzduchotechnika (odtah CO),úklid atd.
Dobrý den,
pro nebytovou jednotku v zásadě platí totéž co pro bytovou (ostatně přečtěte § 1158 (2) – Občanský zákoník).To znamená i stejným způsobem vzniká členství v SVJ a není případné někomu říkat že snad je „cizí“ v SVJ. Jistě , spoluvlastníků bytu asi nebude (narozdíl od prípadu garáže) obvykle patnáct, ale to na základním principu nic nemění.
Jiná věc je správa jednotky „garáž“. Praktická odpověď zní: byť by to nemělo být náplní SVJ (nejedná se o správu společných částí domu), je obvyklé a akceptované, že ji zajišťuje SVJ. Mělo by však být oddělené financování této správy , tzn. zvlášť předepsané položky (opravy , úklid apod) jen spoluvlastníkům garáže.
- Nikoli; garážníci se nestanou členy SVJ jen proto, že budou mít podíl na jedné jednotce. Členem SVJ je vlastník jednotky, nebo vlastník jednotek v domě. Jisté je pouze to, že spoluvlastníci jednotky mají povinnost určit jednu osobu, která bude vykonávat práva vlastníka jednotky vůči SVJ.
- Komu budou platit a co budou platit – to netušíme. Zcela jistě budou platit stejné osobě jako ostatní vlastníci jednotek. Jediný rozdíl je, že u jednotky ve spoluvlastnictví může SVJ vymáhat dlužnou částku na kterémkoliv spoluvlastníkovi jednotky. Může si vybrat koho z nich zažaluje, například.
- Dotaz o správě jednotky je nesmyslný. Jednotka nemá jediného správce! Jednotka se skládá z bytu či nebytu a z podílu na společných částech. Správci jsou odlišní. Správu bytu v jednotce budou vykonávat její spoluvlastníci. To je pouze mezi nimi jak si o tom rozhodnou.
- Vztah SVJ k jednotce není a nebude žádný. SVJ má pouze ta práva a ty povinnosti, které se vztahují na část každé jednotky: na společné části domu a pozemku. SVJ by mělo vztah k (celé) jednotce pouze v případě, že je samo jejím vlastníkem.
Justitianus
„garážníci se nestanou členy SVJ“ (Vložil Justitianus, 7. Duben 2022 – 11:00)
Garážníci se stanou jedním společným členem SVJ.
Konečně Vám to došlo? Gratuluji.
Totéž jsem zde napsal a zdůvodnil o devět hodin dříve, v příspěvku
„Nebytová jednotka a SVJ 1“ Vložil Justitianus, 7. Duben 2022 –
11:00. A pak ještě jednou podrobněji, viz příspěvek „Vyvraceč
je blb“ Vložil Justitianus, 7. Duben 2022 – 17:05.
Justitianus
„Dotaz o správě jednotky je nesmyslný.“ (Vložil Justitianus, 7. Duben 2022 – 11:00)
Dotaz o správě jednotky je plně na místě. Při uvedeném počtu vlastníků již je vhodné angažovat správce. Správcem jednotky může být osoba, která vykonává práva vlastníka jednotky vůči SVJ, ale může jím být i osoba jiná.
Pro vznik SVJ stanovil moudrý zákonodárce daleko nižší počet vlastníků, než je v uvedeném případě vlastníků jednotky, což je obdobná situace, snad jenom s tím rozdílem, že hodnota spravovaného majetku je nižší (ačkoliv cena garáže v Praze může být vyšší než cena bytu v Mostě).
Správce jednotky (bez ověření), jste blb nebo troll.
- Podle § 1159 platí, že jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné.
- Podle § 1175 odst. 1 platí, že vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat pouze svůj byt.
- Podle § 1189 platí, že správa domu a pozemku zahrnuje vše, co nenáleží vlastníku jednotky (tedy vše kromě bytů).
- Podle § 1190 platí, že osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.
Z uvedeného plyne, že je nesmyslem mudrovat o „správě jednotky“. Každá jednotka se skládá ze dvou různých částí, které mají odlišné správce a odlišné režimy správy. Vlastník jednotky je oprávněn spravovat pouze jednu z obou částí – byt v jednotce. Druhá část každé jednotky je ze zákona ve správě SVJ – a žádný vlastník jednotky to nemůže změnit.
| byt v jednotce tuto část jednotky spravuje vlastník jednotky |
podíl na společných částech společné části spravuje společenství vlastníků |
Vlastníci jednotek by mohli vyloučit SVJ ze správy části jejich majetku jedině tak, že zruší jednotky v domě. Tím zanikne i SVJ.
Justitianus
Tvrzení: " garážníci se nestanou členy SVJ jen proto, že budou mít podíl na jedné jednotce." je omyl. Stejně jako 2 spoluvlastníci bytové jednotky jsou členy SVJ, tak i 15 spoluvlastníků nebytové jednotky je členy SVJ. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Vyvraceči, jste totální blb, který to pochopit neumí, nebo troll, který to pochopit nechce.
- Podle § 1116 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba.
- To platí pro kteroukoli věc movitou i nemovitou, tedy to platí i pro jednotku.
Z uvedeného plyne, že každá jednotka má navenek pouze jediného vlastníka jednotky, a to i v případě, kdy jednotku vlastní dva či tři spoluvlastníci, nebo třebas patnáct spoluvlastníků (plurální vlastník).
- Podle § 1185 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu.
Z uvedeného plyne, že SVJ se vůbec nebaví s jednotlivými spoluvlastníky jednotky. Jako by vůbec neexistovali. Spoluvlastníci jednotky mají zákonnou povinnost určit společného zástupce. Práva vůči SVJ může uplatňovat a vykonávat pouze jediná osoba – společný zástupce spoluvlastníků jednotky.
Justitianus
Vážení, „Justi“ má v tomto případě opět pravdu a Vy se zde pouze zesměšňujete. Přeji všem hezký den. JaVa
Justitianusi, aplikujete jen obecnou úpravu spoluvlastnictví (Díl 4 – Spoluvlastnictví, oddíl 1 – 4) a jako náhodou opomíjíte specifickou úpravu pro „Bytové spoluvlastnictví“ – oddíl 5 („občana“).
Zkuste § 1194 odst.2 – „Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.“ – a představte si, že to platí i pro (všechny!) spoluvlastníky jednotky.
Případně se zeptejte na katastru, jak to je. U nás máme „zajímavý“ případ, kdy jeden člen má podíl na jednotce 1/40 – a figuruje jako jeden z vlastníků (domu/stavby) se svým vyčísleným spoluvlastnickým podílem (na společných částech, nemyslím jen té jednotky, aby nedošlo k omylu). Je členem SVJ, překvapivě…
To, zda může či nemůže (samostatně) jednat vůči SVJ a zda SVJ jedná s ním, s tím vůbec nemá co dělat ; tam opravdu platí § 1185 odst.2. Členem SVJ ovšem je.
Zdeno, i Vy se zde zařazujete mezi místní blbečky, kteří diskutují bez znalosti věci.
Na spoluvlastnictví jednotky se samozřejmě aplikuje pouze obecná právní úprava spoluvlastnictví (§ 1115 až § 1157). Vy na tom něčemu nerozumíte? Nechte si to od někoho vysvětlit.
Citujete § 1194 odst. 2: „Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.“ Ovšem zcela Vám ušlo to nejdůležitější – že i na tento případ se aplikuje obecná právní úprava spoluvlastnictví. A to jsem to zde už jednou citoval. Ale jak vidět, blbečkovi to nestačilo napsat jednou.
|
§ 1116 Vzhledem k věci jako celku, se spoluvlastníci považují za jedinou osobu a nakládají s věcí jako jediná osoba. |
Toto ustanovení je třeba aplikovat na spoluvlastníky věci vždy, tedy i v případě kdy jde o vlastnictví jednotky. Vámi citovaný § 1194 bude pro jednotku ve spoluvlastnictví znít takto:
|
§ 1194 (2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Vzhledem k jednotce jako celku, se spoluvlastníci jednotky považují za jedinou osobu a nakládají s jednotkou jako jediná osoba. |
Z uvedeného plyne jediný závěr: Všichni spoluvlastníci jednotky se považují za jedinou osobu, která je jediným členem SVJ. Právní literatura tuto fiktivní osobu označuje jako „plurální vlastník jednotky“.
Fiktivní osoba nemůže sama právně jednat vůči SVJ, ani nemá doručovací adresu. Proto zákonodárce uložil spoluvlastníkům jednotky povinnost podle § 1185 odst. 2:
|
§ 1185 (2) Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. |
I toto jsem zde už citoval, ale blbeček to napoprvé nepochopil. Pouze tento zástupce bude zván na shromáždění, bude mít možnost účastnit se, bude hlasovat hlasem vlastníka jednotky, a bude případně dostávat zápisy.
Justitianus
Pokud jde o Váš zmatený případ s katastrem, to je bezvýznamné a nesprávné tvrzení. Bezvýznamné je proto, že se zde nebavíme o podílech zapsaných v katastru, nýbrž o členství v SVJ. Pletete páté přes deváté. Sdělte mi adresu toho domu, a já Vám prokážu, že Vaše tvrzení je nejen bezvýznamné, nýbrž je i nesprávné.
Pochopil jsem ze je tu a tam nekdo treba blb ale nevim kolik jich je.
Asi smerovat diskuzni portal smerem k pocitani kdo je kdo neni … je asi spatny smer. A vubec problem smerovat do osobni rovin tak jak se to deje vsude okolo, pak vetsinou vyhrava ten kdo ma v ruce odjisteny granat.
Nevim jak to tu dlouho ten prispevek bude, ale osobni rovina vetsinou nikam nesmeruje a SVJ si stejne to udalji tak jak sami budou chtit, jen tu obcas nekdo cerpa ispiraci bud nejaky predseda, nebo druha strana.
„Pochopil jsem ze je tu a tam nekdo treba blb ale nevim kolik jich je.“ (Vložil Hubert (bez ověření), 8. Duben 2022 – 14:59)
Tady jsou blbí fšichni.
Plně souhlasím.
Jenže kdo tady zcela pravidelně všechny diskutující oponenty nazývá blby a blbečky? Místní „šéf“ na J. … bohužel je to obvykle jeho první (a často jediný) „argument“.
Zpět do praktické roviny – a na příkladu obvyklého spoluvlastnictví jednotky dvěma (fyzickými) osobami s podílem 1/2 zkusím J. ukázat rozdíl mezi čistým právním „purismem“ a normálním životem (jinak ± to samé aplikujeme také na „společné jmění manželů“). Když oba tito spoluvlastníci přijdou na zasedání, tak nevyhodím oba (když nezplnomocnili společného zástupce), nebo jednoho z nich (když jo) s poukázáním na to, že jsou jen fiktivní osobou („plurálním vlastníkem“) a nemohou právně jednat s SVJ. Nechám oba zúčastnit se, dokonce budou moci i hlasovat (dostanou „jeden svůj“ hlasovací lístek a jak se mezi sebou dohodnou a budou hlasovat – je jejich věc). Pro mne to fakt není žádná fiktivní osoba, ale skuteční (spolu-)vlastníci.
Souhlasím, že je lepší, aby si splnili § 1185 odst. 2 – ale slovníkem J., pracujeme „i s blbečky“ a i když jim to neustále opakujeme a připomínáme, tak „nic“ – a přijdou na zasedání oba… nevidím důvod jim neumožnit účast. Samozřejmě jiné to je, když přijde jen jeden (a není zmocněn ani to není společný zástupce) – ten má pak smolíka…
Pouhý spoluvlastník jednotky není vlastníkem jednotky ve smyslu § 1194. Proto není členem SVJ.
Kdyby každý spoluvlastník jednotky byl členem SVJ, pak by měl
individuálně právo účastnit se shromáždění sám za sebe, a hlasoval by
samostatně svým nezávislým hlasem. I Vy ovšem tušíte, že tomu tak
není: bylo by to v rozporu s § 1194 a § 1206. Sám jste napsal, že
nepřipouštíte, aby jednotliví spoluvlastníci hlasovali každý samostatně
a každý jinak. I když jste právní analfabet, tak přece jen nějak
intuitivně chápete, že něco takového je vyloučeno.
Přiznáváte tedy, že plurální člen SVJ má na shromáždění jediný nedělitelný hlas. Že pouhý spoluvlastník jednotky nemá práva vlastníka jednotky, a nemá tedy ani práva člena SVJ. To to ale trvalo, než jste tuto jednoduchou pravdu plně přijal! To bylo zbytečných keců o § 1194!
A jste ovšem směšně popleten: To co zde popisuje jako praxi ve Vašem SVJ je nepochybně hlasování určeného zástupce spoluvlastníků podle § 1185 odst. 2 zákona. Že to jako právní analfabet nedovedete plně pochopit – to je Váš problém.
Popsal jste stav, kdy na shromáždění hlasuje určený zástupce podle § 1185, ale předsedající není schopen zjistit kdo z přítomných spoluvlastníků jednotky je tím určeným zástupcem. Z toho plyne jen to, že jste právní analfabet a netušíte co se na vašich shromážděních děje. Neplyne z toho že by váš ledabylý postup byl hodný následování.
Spoluvlastník jednotky není členem SVJ.
Justitianus
A připomínám, že jste mi ani po výzvě nesdělil adresu toho tajemného domu, ve kterém je pouhý spoluvlastník jednotky údajně členem SVJ jen proto, že vlastní podíl 1/40 na kterési jednotce. Tuto Vaši lež vyvrátím, ale potřebuji k tomu znát tu adresu. Pošlete mi ji laskavě v soukromé zprávě; nikomu dalšímu ji nesdělím. Děkuji.
„spoluvlastnictví 15 uživatelů garážových stání. Někteří budou vlastníky bytů v našem domě, jiní mají své byty mimo. Stanou se tito „cizí“ garážníci členy SVJ?“
Dle NOZ § 1194
(1)
(2) Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky.
Uz jsem videl Domy, kde cele prizemi nebytovek mel jeden vlastnik bez vlastnictvi bytove jednotky.
V soucasne dobe to cele parti druzstvu a je jen na nich jak to rozparcelujou a katastr jim to zapise.
Osobne bych ty garaze svazal s domem, nebo s jednotlivymi byty… usetri si hromadu problemu dobudoucna, nez kdzy to takhle roztrhaji.
Ale je to jen na nich…
jak chodí na shromáždění … těm nebude vadit ani voda v garáži, pokud nebude mit víc jak 30 cm.
Myslete trosku na budoucnost a na to jak v budoucnu budete usnášení schopní.
Poslední komentáře