Měřáky na teplo v bytě
Dobrý den,
bydlím v panelovém domě, kde je stropní vytápění. Jedinou zjištěnou možností spravedlivého rozúčtování tepla jsou měřáky „teplotní pohody“, které se umísťují na zeď.
Problém je, že vlastníci bytu nemají stejné výchozí podmínky – např. nevyměněná okna. Ti, kteří mají „byt v pořádku“, čímž myslím to, že nedochází k výraznému teplotnímu úniku se obávají, aby neplatili nakonec víc než ti, kteří v podstatě žijí v průvanu.
Poradíte někdo, jak to řešit?
Výbor přišel s nápadem nechat udělat index teplotního úniku podle termosnímků bytů. Je to možné?
Musí se změnou rozúčtování souhlasit všichni vlastníci?
Pane M.L.,
termovizní sledování je použitelné jako podpůrná informace o tom, kde
teplo uniká. Rozhodující je však průkazný výpočet koeficientů tepelné
náročnosti jednotlivých místností budovy podle jejich umístění a
stavebně-technického stavu vnějších stěn. Tento koeficient by měl být
stanoven odborně a používá se přímo při rozúčtování.
Jako rozumná možnost se jeví, že projektant při výpočtu tepelných ztrát místností zohlední pouze prostupy tepla obálkou budovy kromě oken (která jsou zřejmě ve vlastnictví jednotlivých osob?)
Tím dosáhnete toho, že vlastník bytu se zanedbanými a netěsnými okny nebude při rozúčtování nesmyslně dotován ostatními konečnými spotřebiteli, kteří si svá okna již vyměnili za energeticky úsporná. Jeho zvýšená potřeba tepla, pramenící pouze ze stavu jeho oken, se v koeficientu místnosti nezohlední.
lake
Pane Lake, domnivam se, ze v dome tazatele M.L. pouzivaji pro rozuctovani denostupnovou metodu (viz. „měřáky „teplotní pohody“, které se umísťují na zeď“). Tato metoda ze sve podstaty nepouziva koeficienty polohy mistnosti (coz je jeji vyhoda) a na druhou stranu je „kratka“ jak na nadmerne vetrani tak treba zanedbana okna (coz je jeji nevyhoda). To co navrhujete by bylo zavedenim novych koeficientu. To je sice asi mozne, ale koeficenty by musely vychazet ze ztraty mistnosti vcetne dobreho/spatneho okna. Tak jak to navrhujete by to nefungovalo, protoze se v dome tazatele „nemeri“ energie, ale „meri“ se tepelna pohoda. Tedy spatne/dobre okno by nemelo na koeficient vliv a v nakladech bytu by se spatne okno nemelo jak projevit (stejne jako doposud). ivo6
Tepelná pohoda se nezjišťuje pouze podle teploty vzduchu, to není pravda. Něco si o tom přečtěte. Tepelná pohoda by musela by být zjišťována kulovým teploměrem, který zachycuje kromě vlivu teploty vzduchu i vliv sálání stěn. V rohových místnostech s chladnými stěnami či stropem musí být teplota vzduchu o několik stupňů vyšší, aby se dosáhla pocitově srovnatelná tepelná pohoda.
Vaše tvrzení „koeficenty by musely vychazet ze ztraty mistnosti vcetne dobreho/spatneho okna“ je také nepravda. Napsal jsem přece jasně, jak se bude koeficient v tomto případě počítat: bez vlivu ztrát způsobených stavem a provedením okna.
lake
O kulovem teplomeru vim. Ale rad bych vedel jakym zpusobem funguje vami navrhovane reseni. Pokud jsou dve srovnatelne mistnosti (treba v bytech nad sebou) ale jedna ma usporne a jedna nevyhovujici okno, budou mit ve vasem vypoctu stejne koeficienty polohy. Jaky namer bude koeficienty opraven (mericu tepla nebo indikatoru denostupnu)? A jakym zpusobem se ztraty nevyhovujicim oknem projevi ve spotrebni slozce? Dekuji. ivo6
Pane ivo6, ptal jste se: „… A jakym zpusobem se ztraty nevyhovujicim oknem projevi ve spotrebni slozce?“
Odpověď zněla: nijak se neprojeví! Právě o to přece šlo tazateli. Aby na výpočet koeficientu neměl žádný vliv ani stav oken, ani jejich materiál. Za parametry svých oken nese přece odpovědnost pouze vlastník jednotky.
Popsal jsem postup v příspěvku http://www.portalsvj.cz/…teplo-v-byte#…. Projektant nejspíše dosadí do výpočtu u všech místností parametry výplní okenních otvorů podle nových úsporných oken v domě. Nikoliv podle skutečného stavu v jednotlivých místnostech.
lake
Pane lake, vy predpokladate odecet z kalorimetru nebo podobne indikace predavaneho tepla. Ja na zaklade popisu tazatele predpokladam, ze je v dome pouzita denostupnova metoda nebo podobna metoda zalozena na registraci teploty. Z toho je jasne, ze se nemuzeme shodnout na efektu vami navrhovaneho reseni. ivo6
Ano, je v domě tazatele jsou čidla teploty vzduchu. Ale nevidím žádný rozdíl mezi denostupňovou metodou a použitím indikátorů.
- Při denostupňové metodě se snímá teplota vzduchu v určitém místě místnosti. Při indikátorové metodě se snímá a integruje v čase teplota povrchu radiátoru v určitém místě. Výsledkem měření jsou buď denostupně, nebo dílky.
- Z nich se teprve musí nějak (výpočtem) dojít k rozúčtování částek za vytápění.
- Žádná z naměřených hodnot při obou metodách přece není přímo ukazatelem tepelné pohody.
- Žádná z obou metod neměří přímo částky v Kč.
Rozúčtování u obou metod se provádí matematickým postupem. Jestliže jej neznáte, neznamená to ještě, že takový postup pro denostupňovou metodu není možno stanovit.
lake
Ja tam prave rozdil vidim. Vychazi z fyzikalni podstaty obou metod. Pro jednoduchost neuvazuji prestup tepla mezi byty a uvazuji mistnosti vytopene vzdy na stejnou teplotu: U indikatoru na radiatorech predstavuje namer energii predanou z radiatoru. Spatne okno znamena vyssi namer nez s dobrym oknem. U denostupnu predstavuje namer rozmerove soucin energie predane z radiatoru a tepelneho odporu mistnosti. Spatne okno znamena stejny namer jak s dobrym oknem, protoze nizsi tepelny odpor se automaticky dorovna vyssim predanym vykonem radiatoru. Proto tvrdim, ze pri denostupnove metode se v nakladech na teplo spatne okno neprojevi, leda by se umele pouzily koeficienty, ktere by se vsak musely lisit dle dobreho/spatneho okna. ivo6
Pane ivo6,
tvrzení, že denostupňová metoda se obejde bez koeficientů, dokonce že by
se koeficienty musely dodávat „uměle“, je pro mne novinkou. Teplota
vzduchu se na tepelné pohodě podílí pouze z 50%. Zbylých 50% je vliv
tepelného sálání stěn. Pouhým měřením vnitřní teploty vzduchu tedy
tepelnou pohodu nezjistíte. I denostupňová metoda by měla pracovat
s koeficienty a je jen věcí projektanta, jak v nich zachytí stav oken.
Nechme to na něm.
Vliv sálání stěn na tepelnou pohodu v místnosti samozřejmě objektivně existuje a je popsán v každé literatuře, viz https://www.google.com/search….
Totéž obsahuje vyhláška č. 194/2007 Sb. § 2 odst. 10: http://www.portalsvj.cz/…u-teple-vody.
To je fyzikální skutečnost a je dobře známá. Rozdíl je pouze ve velikosti chyby. Použití náměrů indikátorů (IRTN) bez korekce koeficientem polohy dává chybu v řádu stovek procent. Denostupňová metoda bez korekce má chybu řádově v desítkách procent. Zkusme porovnat dvě místnosti:
- první místnost: teplota vzduchu 21°C, teplota stěn 18°C
- druhá místnost: teplota vzduchu 17°C, teplota stěn 22°C.
Denostupňová metoda bez korekce bude hlásit, že v první místnosti musí být náklady o 27% vyšší kvůli vyšší teplotě vzduchu o 4°C. Jenomže ve skutečnosti je tepelná pohoda v obou místnostech úplně stejná. Při chladnějších stěnách (rohové byty atd.) se prostě musí o to více ohřát vzduch, aby se člověk uvnitř cítil shodně. Pokud Vám někdo tvrdí, že u denostupňové metody z principu nejsou žádné korekce, tahá Vás za nos.
lake
Vy buď nechcete pochopit, nebo si sedite na vedeni. Jasná otázka: Jak se projeví v koeficientu netesne okno? Bude ten, s novými okny, doplacet na jinde špatná okna? Prostorový teploměr naměří teplotu. A co dál? Kde máte ten koeficient? Z čeho ho určite? To je otázek,co? Jen volovi je vše jasné.
Zdravím, někomu by možná mohl pomoci tento článek: http://www.tzb-info.cz/…spotrebitele, na tomto portále naleznete mnoho řešení, jak správně rozúčtovat a je pravdou, že za tím bude vždy trochu fyziky, aby to bylo spravedlivé. Existují normy a výpočty, které s „průvanem“ ve vedlejší místnosti počítají, viz zmiňovaný portál. Ovšem finální podobu rozúčtování by měli asi odsouhlasit všichni vlastníci, to by Vám spíše poradil někdo jiný.
Termosnímky Vám neřeknou žádnou hodnotu (GJ, kW) podle které byste přesně spočetli teplotní úniky. Termosníky Vám pomohou ověřit domněnky, pomohou Vám zjistit kudy to teplo uniká. Ale bez znalosti fyzikálních vlastností konstrukčních prvků dané nemovitosti a přesných výměr se neobejdete. Nicméně i na to existují odborníci, není to nijak drahé a laik by se do toho neměl pouštět.
Radim Veselý IKA BUILDOG, s.r.o. – energetická náročnost budov http://www.buildog.cz
To si myslím, že je zbytečné. Stačí, když máte správně určené koeficienty umístění místností. Obavy, že budete platit víc, kvůli měřakum je lichá. Trocha fyziky by nezaškodila.
Poslední komentáře