Jsou prispevky vlastniku příjmem společenství ?

tak se to da chapat tak, ze SVJ muze z techto „svych“ prijmu tvorit Fond oprav.

To bude pravdepodobne namitka ktera me potka pri ocekavane, opetne diskusi o tom, ze SVJ nemuze tvorit Fond oprav nebot nema vlastni prijmy. V cem se pletu?

Dekuji pane Lake a vsichni experti o vysvetleni. Jsem z toho ponekud zmatena.

Arveno, fondy právnické osoby se tvoří z vlastních zdrojů. Přijaté příspěvky jsou účetně vlastním zdrojem. O tom není žádného sporu.

Háček je v tom, že chce-li kdokoliv vymáhat cokoliv, je povinen sdělit důvod závazku (§ 1791 NOZ). U právnické osoby SVJ(2000) je protiprávní říci vlastníkům „tak teď začnete skládat 1000 Kč měsíčně na fond SVJ, bez důvodu a bez stanovení účelu plateb“.

U požadavku na platbu bez důvodu jde buď o trestný čin vydírání, nebo o pokus o bezdůvodné obohacení příjemce plateb.

Sdělení důvodu závazku dlužníkovi musí být natolik sroumitelné a určité, aby si vlastník jednotky mohl zkontrolovat co a kdy se má za jeho peníze financovat. Například: hradila se oprava střechy v částce 560000 Kč, bude se hradit výměna dlažby v částce 100000 Kč, budeme po skončení topného období měnit kotel a čerpadla v částce 123548 Kč, atd.

Příspěvky vlastníků jsou určeny na určitý a kontrolovatelný účel: k úhradě nákladu již vynaloženého, nebo k úhradě nákladu, o němž bylo již rozhodnuto, a konečná výše částky je známa. Tyto vybrané částky samozřejmě mohou dočasně putovat na nějaký fond právnické osoby, je-li zřízen, a jsou li schválena písemná pravidla pro tvorbu a použití tohoto fondu.

Na finacování budoucích nutných nákladů je v SVJ(2000) určen jiný způsob výběru finančních prostředků: zálohy na správu podle § 15 odst. 2 ZoVB. O jakýchsi „fondech“ tam není v souvislosti se zálohami ani slovo, protože záloha je v účetnictví cizím zdrojem.

Jak praví české přísloví: Z h*vna (zálohy) bič (fond) neupleteš.
-----------------------------------------------------------------------------

Zcela jinak tomu může být s příspěvky a s fondy u právnické osoby SVJ(2012), ale to asi nebylo předmětem vašeho dotazu. O pravidlech na stanovení a výběr příspěvků v SVJ(2012) byste se dočetla jedině ve stanovách konkrétního SVJ(2012). NOZ o tom totiž mlčí. Profesor Eliáš vzal nehotový paskvil o bytovém spoluvlastnictví a narychlo, dodatečně, a bez odborné diskuse jej vložil do hotového návrhu NOZ. Podle toho to vypadá.

lake

Plně s Vámi pane Lake souhlasím. Navazuji tímto na již probíraný „předpis záloh“ a na zálohy do přiblblýho „Fondu oprav“ Správně poukazujete na povinnost prokazování důvodu závazku. Jak má tedy postupovat ten, komu není sdělen důvod závazku, ačkoliv o sdělení důvodu požádal, a věřitel (SVJ) jeho žádost ignoruje, nebo si vymýšlí výmluvy a pitomosti. Mezitím nebohý vlastník platí zálohy a čeká na to zdůvodnění, které nepřichází a nepřijde. Je jiná metoda než obtěžovat tolik zahlcené soudy? Jura.

ktery nedodava ktery nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb (platiciho vlastnika) nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu,.. Slo by to ? 104 ZÁKON ze dne 10. dubna 2015, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty,

§ 13

Pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním

(1) Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany.

(2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.

Konecne se v me hlave vyjasnilo. Jste pevny bod ve zmatenem vesmiru SVJ ZoVB, NOZ a vsech moznych nazoru. Preji Vam vsem hezky vecer!

Ještě závěrečná poznámka. Citovala jste můj text z roku 2013 a tam jsem zmínil, že vlastní zdroje jsou zdanitelné (daňově účinné). Ono to dnes neplatí. Zákon o daních z příjmů byl mezitím vícekrát novelizován, a dnes platí, že přijaté příspěvky na správu domu nejsou u SVJ předmětem daně z příjmů.

Na to, co jsem napsal v roce 2013, to nemá podstaný vliv, ale pro jistotu to opravuji.

lake

Asi milionkrat bylo poukazano na skutecnost, ze pravnicke osoby mohou tvorit fondy pouze z vlastnich zdroju/prijmu. Dale, ze SVJ je pouhym spravcem ciziho majetku, nevlastni majetek, nema vlastni zdroje ci prijmy ze kterych by mohla tvorit Fond oprav. Z toho duvodu je pouzivan pojem Dlouhodobe zalohy na opravy, nikoliv Fond oprav.

Mam nasledujici otazku: Muze ci nemuze SVJ tvorit Fond oprav z „prijmu spolecenstvi“ tedy ze zaloh placenych vlastniky na spravu domu???

Budu NESMIRNE vdecna za vysvetleni a omlouvam se za svoji nechapavost.

„Asi milionkrát bylo poukázáno na skutečnost, že právnické osoby mohou tvořit fondy pouze z vlastních zdrojů/příjmů.“ – to není pravda, zdravotní pojišťovny (ZP) z příjmů pojistného od plátců vytvářejí účelové fondy a z toho financují zdravotní péči.
Ta paralela v působení je evidentní:
Správce (SVJ/ZP) vybírá daňově neutrální příspěvky/pojistné od vlastníků/ pojištěnců („cizích osob“), které jsou příjmy správce a ten z toho vytváří fond „cizí“, ze kterého financuje péči majetku/zdraví „cizích“ osob. Kdybych to popsal do stanov nevím, komu by to mělo vadit?
Ovšem ZP mají jiný předpis pro hospodaření.

Zdravotní pojišťovna bez problémů vyúčtování hrazené zdravotní péče poskytne. Stejně tak poskytne přehled hrazeného pojistného. Stejně tak je zřejmé, kolik platit. To jste zapomněla napsat.

Lake: „Víme, že v SVJ se žádný „fond oprav“ netvoří. Není na co – SVJ zpravidla nemá majetek, k jehož opravě by bylo potřebné tvořit fondy. A co je důležitější – fondy právnické osoby by se mohly tvořit výhradně z vlastních zdrojů (to jest ze zdanitelných příjmů právnické osoby). Nikdy se fondy nevytvářejí cizích zdrojů – z přijatých záloh.“

Vazeni, myslim, ze me pan Lake dodal odpved jiz v listopadu 2013!

Zaverem: SVJ tedy nemuze tvorit zadny Fond oprav ze svych prijmu nebot se nejedna o vlastni zdanitelne prijmy SVJ ale o prijate zalohy vlastniku. Slava, jiz to konecne chapu. . Dekuji za Vasi trpelivost.

Uvedu namátkou 2 judikáty, ve kterých soudy řešily námitky proti „fondu oprav“.

V rozsudku judikátu 35 C 214/2015–84 se soud s námitkou žalovaného, „že zákon nezná pojem „fond oprav“, takže platby vyžadované do fondu oprav nemohou být považovány za platby řádně stanovené„ vypořádal tvrzením, že “je zcela irevalentní, zda se tyto příspěvky označovaly jako „příspěvky do fondu oprav“ anebo se tyto příspěvky označují za dlouhodobé zálohy na opravy a investice, prože smyslem a účelem těchto příspěvků je zajistit prostředky na potřebnou údržbu domu (společných částí či prostor).“

Dalším je rozsudek Krajského soudu v Ostravě (viz. II.ÚS 2973/09), který k námitce proti „fondu oprav“ uvedl:

„Fond oprav dle mínění soudu představuje „masa finančních prostředků shromážděná na jednom účtu“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují, co bude z těchto peněz financováno.“

Nerozumím, proč se zde dopodrobna probírají pomýlené názory soudů ohledně pojmu „fond oprav“. Z hlediska práva mohly nastat pouze dva případy:

1. Vlastník jednotky začal dobrovolně s úhradou plateb označených nesrozumitelně či neurčitě.
2. Vlastník jednotky nezačal s úhradou plateb označených nesrozumitelně či neurčitě, a ihned se proti platbě ohradil.

V prvním případě je naprosto bezvýznamné, zda platba byla označena jako „karkulčin košíček“ „společná káď“ či „fond oprav“. Tím, že začal bez protestů hradit, dal vlastník jednotky najevo svůj bezvýhradný souhlas jak s určením částky, tak s její výší.

Pak už je zcela jedno zda se ve skutečnosti jednalo o příspěvek, splátku příspěvku, krátkodobou zálohu, či dlouhodobou zálohu, či o odměnu pro pana předsedu, aby si s rodinou zajel na dovolenou na ostrov Fuerteventura. Vlastník svou platbou dal předem souhlas k čemukoliv. Cokoliv bude SVJ u soudu tvrdit o určení těch peněz, posoudí soud jako správné a bude z toho vycházet.

Ve druhém případě má navrch vlastník jednotky, ovšem pouze pokud dal najevo svůj nesouhlas a odmítl předpis jako nesrozumitelný, neurčitý, případně rozporný se zákonem.

Jestliže to bylo SVJ, kdo použilo jako první označení „karkulčin košíček“ „společná káď“ či „fond oprav“, je vlastník oprávněn vyložit použitý výraz k tíži SVJ. Jde tedy skutečně o karkulčin košíček, nebo o fond oprav – a na tento účel není vlastník jednotky povinen hradit vůbec nic, pokud to není výslovně uvedeno ve stanovách. Z toho pak plyne, že požadavek SVJ byl od počátku protiprávní a vlastníkovi nikdy nevznikla povinnost hradit. Soud dá zapravdu vlastníkovi jednotky, protože nemůže vykládat neurčité či nesrozumitelné označení libovolně, jak se soudu zachce.

Podpůrně může vlastník jednotky při neurčitém a nesrozumitelném označení vymáhané platby využít NOZ k vyjasnění údajného závazku:

Je to tedy SVJ, kdo je povinen vlastníkovi vždy tvrdit a prokazovat, co je míněno označením „karkulčin košíček“ či „fond oprav“. Při tom použitý výraz může vlastník jednotky vždy vyložit k tíži SVJ, jestliže se mu to hodí. Pokud po něm SVJ požaduje ve skutečnosti něco jiného, než uvedlo v předpisu, je povinno dodat mu nový předpis úhrad se srozumitelnými a určitými názvy položek jednotlivých plateb.

lake

Pane Diskutující lakem často mazaný,

četl jste Vámi uváděné rozsudky celé? Soudci jsou naučeni rozhodovat i v případech, že strany používají nesprávná označení, resp. označení skutečností stranami by nemělo nic měnit na rozhodnutí soudu. Soudy by le neměly samy nesprávná označení používat. Ptám se proto:

Uložily soudy hradit do fondu oprav?

Nebo uložily soudy hradit jistou částku Kč, aniž by pojem fond oprav samy použily, a právní důvod platby označily jinak?

„Fond oprav dle mínění soudu představuje „masa finančních prostředků shromážděná __na jednom účtu__“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují, co bude z těchto peněz financováno.“

O jaký účet se jedná? Jak se označí v účetnictví?

Účetní,

na soudech většinou nejsou osoby vzdělané v ekonomii a už vůbec ne osoby tušící něco o účetnictví.

Domnívám se, že soudce měl na mysli bankovní účet na kterém jsou soustředěny prostředky na mj. opravy.

Hezký den!

Pavel

Pane Pavle,

na soudy se lidé neobracejí proto, aby si vyslechli v rozhodnutí takovýto promiňte „žvást“. Pokud soudce neví, co je fond případně fond oprav, tak si to může vygooglit, případně se někoho s ekonomickým vzděláním zeptat.

Dobře víte, že SVJ téměř jediná instituce, samozřejmě po státě, která vybírá peníze na hromadu, aniž je schopna říct, k čemu hromada slouží, tedy vyjma Vaše SVJ. Dokud nebude povinnost zpracovat na dům posudek a ze zákona vytvářet „fond oprav“, a dům opravovat a udržovat, tak se bude vybírat naslepo, někdy se peníze využijí a někdy „ztratí“. Soudce se svým platem nemá mluvit blbeček z pomocné školy.

Jaruško,

že soudce nemá ekonomické vzdělání, mi až tolik nevadí. Horší je, že se soudci často nedokáží vyrovnat s čistě právními problémy. Vinou vlastní nebo vinou předpisů.

S Vaším druhým odstavcem si dovolím nesouhlasit.

Působím v několika SVJ, pouze v jednom ve výboru.

Ve všech těchto SVJ se zpracovává plán oprav a členové vědí, na co platí.

Že se tu často vyskytují příspěvky, že členové nevědí na co platí, je pravda.

Tento web je něco jako Černá kronika. Z té také nemůžete usuzovat, že se všude krade, loupí a vraždí. Spokojení členové SVJ tu mnoho nepíší. SVJ je skoro 60 000. Domnívám se, podle vzorku který znám, že většina je OK.

Hezký den!

Pavel

„se zpracovává plán oprav“

Smím se Vás prosím zeptat, jakým kvorem se plán správy a plán oprav schvaluje? (Jistý názor mám, ale jista si nejsem.)

Anežko,

o tom jsem psal již 8.3.2009:

http://www.portalsvj.cz/…hodovani-svj

K ničemu nenavádím, pouze nečtu jen písmenka, ale čtu celý zákon, důvodovou zprávu, judikaturu a literaturu.

Máme ještě stanovy podle ZoVB. Nové stanovy budete projednávat až v 11/2016.

Hezký den!

Pavel

Anežko, cílem plánu oprav je, aby SVJ již pouze tento plán realizovalo, bez dalšího zbytečného schůzování a schvalování. Plán oprav je také nezbytným podkladem pro určení výše příspěvků či záloh vlastníků v příštích měsících a následujících letech.

Plán oprav se tedy schvaluje právě tím kvorem, které by bylo nutné k samostatnému schválení každé jednotlivé položky plánu.

V SVJ(2000) schvalování zpravidla probíhá tříčtvrtinovou většinou hlasů všech, a to jak u oprav, tak u technického zhodnocení (pokud nedošlo k úpravě stanov), viz § 11 odst. 5 ZoVB.

V SVJ(2012) platí pro nakládání s majetkem § 1128 a následující NOZ, což znamená: běžné nakládání se schválí nadpoloviční většinou všech, významná změna dvoutřetinovou většinou všech, atd.

lake

§ 1128 a následující se na „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) podle NOZ nevztahuje. Hlasování na shromáždění vlastníků upravuje podle NOZ § 1206, jde ustanovení speciální pro „bytové spoluvlastnictví“ (SVJ) a nelze na něj použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující). Tento názor podtvrdil už i judikát j.č. 25Cm42/2014. Cituji z judikátu:

„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí. Soud tak má napadené shromáždění vlastníků žalovaného za usnášeníschopné a usnesení bodu 2)pozvánky hlasováním za přijaté dle § 1206 odst. 2 o.z., Neboť na toto hlasování shromáždění SVJ speciálně upravené nelze použít obecná ustanovení vyžadující většinu všech spoluvlastníků dle § 1128 odst. 1 o.z..“

Tzn. že se podle NOZ až na výjimky dané zákonem rozhoduje podle § 1206 nadpoloviční většinou hlasů přítomných ve všech záležitostech v působnosti shromáždění viz. § 1208, ledaže Vaše stanovy vyžadují vyšší počet hlasů (v tom případě se rozhoduje podle vyššího počtu hlasů daného Vašimi stanovami).

Výjimkou danou zákonem je ustanovení § 1214 NOZ, podle kterého se při rozhodování mimo zasedání rozhoduje většinou hlasů všech vlastníků, pokud Vaše stanovy nevyžadují vyšší počet hlasů.

Další výjimkou danou zákonem je druhá část ustanovení § 1214, kdy je potřebný souhlas všech vlastníků (mění-li se všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech) – toto ustanovení se vztahuje na rozhodování jak na shromáždění vlastníků, tak při rozhodování mimo zasedání. Pokud by ustanovení Vašich stanov vyžadovala u uvedených výjimek nižší schvalovací kvóra, byla by tato ustanovení neplatná a platila by uvedená kvóra podle NOZ.

Zvláštní postup se ještě vyžaduje při „změně prohlášení“ podle § 1169 odst. 2.

Z výše uvedeného vyplývá, že plán oprav se na shromáždení schvaluje podle § 1206 NOZ nadpoloviční většinou přítomných, ledaže Vaše stanovy vyžadují vyšší počet hlasů (v tom případě se rozhoduje podle vyššího počtu hlasů daného Vašimi stanovami)

Pane mazaný Diskutující,

je s podivem, jak hluboce nerozumíte právu. Vždyť nedokážete správně ocitovat dokonce ani text § 1206 odst. 2 NOZ. Není pak divu, že nerozumíte tomu o čem píšete.

Také je s podivem, jak si z judikátů dokážete vybrat tu nejhroznější a zjevně protiprávní pitomost. Už jsem zde jednou podrobně rozebral obsah soudního sporu pod značkou 25 Cm 42/2014. Rozebral jsem tam podrobně, že výsledek sporu je v souladu s právem, avšak neznalý soudce Městského soudu nebyl schopen svůj výrok podložit validními argumenty:
http://www.portalsvj.cz/…hlasovani-40#…
http://www.portalsvj.cz/…hlasovani-40#…

Soudce v tomto případě byla (jako obvykle) osoba zcela neznalá bytového práva a neschopná uvést jakýkoliv právní argument pro svá absurdní protizákonná tvrzení. Soudce je pravděpodobně rychlokvaška z Kroměříže. Nemíním tím, že je pacientem známého ústavu pro choromyslné; nýbrž míním, že je absolventem „školení“, při kterém se tupým soudcům vypláchl mozek pomocí protiprávních rad od jiných tupců.

Mimochodem, ani žalobce se příliš nevyznamenal: vedl svou při mizerně a s použitím vadné argumentace.

lake

Pane lake,

po nabytí platnosti NOZ těch judikátů, které popírají vaše tvrzení, nějak přibývá, a žádný nepotvrzuje vaše výklady.

O tom, který právní názor je správný, rozhodují soudy, ať se vám to líbí nebo ne.

Milý pane Diskutující,

judikát musí v první řadě obsahovat odůvodnění rozsudku (proč soudce rozhodl tak, jak rozhodl). Neobsahuje-li zdůvodnění a zároveň jde o judikát rozporný se zněním zákona, pak jde o vadný rozsudek, který může být napaden pro denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti).

Máme zde konkrétní případ zmateného soudce, který ke svým protiprávním fantaziím je schopen dodat jako zdůvodnění jedinou větičku: „Podle názoru zdejšího soudu je to tak a BASTA!“.

Takový rozsudek je již za hranicí srozumitelnosti, neboť soud neobjasnil z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) se odchyluje od znění zákona a dosavadní judikatury. Každý takový zprasený rozsudek může a má být napaden.

Odmítám brát do úvahy nesrozumitelné a proto právně vadné rozsudky.

Přečtěte si k tomu nálezy Ústavního soudu o povinnosti soudce vyložit důvody svého rozhodnutí. Přečtěte si stanovisko pléna Nejvyššího soudu, ať jen nemlátíte prázdnou slámu:
http://www.portalsvj.cz/…n%C3%BDch%29

lake

Uvedený rozsudek nebyl nesrozumitelný ani právně vadný, to je váš pomýlený názor.

Soudce jasně uvedl: „„Soud žalobce poučil dle § 118a odst. 2 o.s.ř. o jiném právním názoru soudu, dle něhož ust. § 1206 a násl. o.z. jsou ustanoveními speciálními pro SVJ a nelze na ně vztahovat ustanovení obecná týkajících se hlasování spoluvlastníků nemovitostí…“

„Domnívám se, že soudce měl na mysli bankovní účet na kterém jsou soustředěny prostředky na mj. opravy.“

To předpokládá, že SVJ vede samostatný bankovní účet pro tento účel. Již vícekráte se zde zdůrazňovala nutnost nesměšovat služby a správu, které se řídí jiným zákonem, vystavuje se pro ně samostatný předpis, samostatně se vyúčtovávají, a teď by k tomu přistoupilo další doporučení na samostatné bankovní účty.

Nedomnívám se, že by byly potřeba samostatné bankovní účty na správu a na služby.

Žádný předpis to nestanoví. Ale pokud chcete zkomplikovat život členům SVJ, účetní SVJ a samotnému SVJ, tak je to možné.

Hezký den!

Pavel

Potom ovšem nebude možné určit onu masu finančních prostředků shromážděnou na jednom účtu a nebude možné ji odlišit od masy finančních prostředků určené na úhradu služeb.

Viktorie,

k čemu potřebujete rozlišovat Kč od Kč?

Ona koruna nemá mašličku.

Fond oprav, pokud by ho SVJ mělo, či záloha je položka pasiv (zdroj).

Pan soudce evidentně měl na mysli položku aktiv (prostředky).

Pan soudce měl asi na mysli, že není důležité jak je povinnost člena SVJ pojmenována, ale že je důležité, zda platí či ne.

Hezký den!

Pavel

Kč od Kč potřebuji rozlišovat z praktických důvodů:

Služby a správu hradím.

Do fondů nehradím.

Viktorie,

každý píšeme o něčem jiném.

Já tvrdím, že nepotřebujete 2 a více bankovních účtů. Pokud máte jiný názor, je to pouze Vaše věc.

O hrazení do fondů jsem nic nepsal.

Hezký den!

Pavel

ze ktere je mozno si vytribit vlastni nazor na jakesi optimalni reseni. Tak trochu jako ve vede a vyzkumu je vyborne nechat bez emoci rozvinout ruzne pohledy na reseni problemu.

Preferuji transparentnost, vyctovavani vsech nakladu pokud mozno rozdelene na kazdeho vlastnika i kdyz naklady na opravy a spravu se „nevyrovnavaji“ ale prevadeji do dalsiho roku. Bude tedy jasne kolik kazdemu vlastnikovi zbyva na „opravy a spravu v dalsich rocich“. Coz by mohlo mit vyznam pro hodnotu bytu v pripade prodeje ( stehovani, nemoc, umrti muze byt duvodem prodeje)

Ucetnictvi neovladam (i kdyz jsem premyslela o ev kurzicku pro zacatecniky u p. ing. Klainove), ale kazdy obcan s prumernou inteligenci pochopi rozdil mezi prijmy a vydaji a taktez na co byly ty prijmy pouzity.

Tak a ted me klidne vysvetlete co se Vam nelibi a proc. Minusy bez vysvetleni (jo, jo ta moje diakritika) nic k diskusi nepridaji. Preji hezky den.