Jaký zákon nařizuje umožnit odečet?
Asi jsem slepej, ale prosím o radu, nemůžu nikde najít paragraf o tom, že vlastník musí umožnit odečet vodoměrů a IRTN.
V ZoVB v §13 odst.4 stálo: Vlastník jednotky je povinen umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a umožnit odečet naměřených hodnot.
Teď mu podle mýho tuhle povinnost nic neukládá. A protože jsme do stanov neopisovali to co bylo jasně v zákoně, tak to nejni ani tam. Co teď?
§ 1183 občana teda podle mýho moc jasně nezní: To platí i pro umístění, údržbu a kontrolu zařízení pro měření spotřeby vody, plynu, tepla a jiných energií.
Abyste rozuměli, máme tu rýpala. Chce vědět, jak ho můžeme trestat náhradníma náměrama za porušení něčeho co neni jeho povinnost.
Veleváženého lake prosím (pokud by se dotazu mínil ujmout) aby situaci rozebral pro SVJ(2012) resp. SVJ co se podřídilo NOZ. Děkuji.
Osobně si myslím, že tento § je dostatečně silný na to, aby Vás tam prostě pustil. Ví termín, ví důvod, a má se zdržet jakékoliv činnosti, která Vám zamezí provést potřebnou kontrolu, nebo-li kontrola daného měřiče, že je na místě, jeho funkčnost a naměřené hodnoty.
Vida, první co pochopil podstatu dotazu, děkuji. Pan Pub mě sice označil za neználka, ale sám pořádně neodpověděl, a ocitoval pouze ten paragraf, který stanovuje trest za nesplnění, nikolivěk ten, který nařizuje povinnost. Ten citovanej známe všichni.
Náš pan prudič tvrdí, že žádné ze slov „umístění, údržba a kontrola“ mu nenařizuje nechat si opisovat čísílka. Je to blbost, já vim, ale v ZoVB to bylo napsaný jasně a fakt mě nadzvedává, že to nějakej inteligent zase musel měnit, asi aby to znělo odborněji.
Podle mýho totiž §1183 NOZ s §13 odst.4 ZoVB koliduje, když nově stanovuje povinnosti vlastníka ohledně zařízení pro měření tepla a vody. Holt to při nejbližší příležitosti vrazíme do stanov, ale je to zbytečná práce navíc.
pro SVJ(2000) stále ZoVB v pasážích nekolidujících s ZoVB → platí. viz. §3028 NOZ
pro Vás neználku:
§4/7 vyhl.372/2001 cit. „Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci
měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, nebo přes
opakované prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je
ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného
spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty
spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové
plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č.
2 k této vyhlášce“
Rozhodně to, že nějaký SVJ „přijalo NOZ“ neznamená automaticky konec platnosti vyhl.372 – a tam ta povinnost je stále uvedena. A platí jak pro SVJ(2012) tak pro SVJ(2000)
„činí v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky“
To se při vyšší spotřebě výrazně vyplatí.
Nevím, kde vidíte tu výhodnost. Je třeba si uvědomit že maximální náklady (spotřební složky) na 1 m2 se smí lišit od průměru max +40%. Takže jednoduše když máte vysokou spotřebu a necháte si IRTN odečíst zaplatíte maximálně 1,4 násobek průměru spotřební složky za 1 m2 a když neumožníte odečet zaplatíte 1,6 násobek. Když Vám to přijde výhodné tak super, třeba rád zaplatíte i 300% průměru u vody protože odečty se dělají většinou společně.
Výhodnost 1,6násobku je zjevná:
- nikdo mi nechodí do bytu,
- nikdo nezná moje náměry,
- kolik zaplatím vůbec nezávisí na mojí spotřebě,
- a hlavně, Vámi zmiňovaný 1,4násobek se počítá z jiné hodnoty, z průměru, do něhož se započítává i můj náměr, zatímco 1,6násobek na mojí hodnotě vůbec nezávisí, neboť tu nikdo neodečetl, a počítá se výhradně z náměrů ostatních (přesněji těch, co odečet umožnili).
Ano, i 300 % u vody může být za jistých okolností výhodných.
Důležité je uvědomit si, že se jedná o zcela legální postupy (na rozdíl od mnohých jiných zde doporučovaných: ventilátory, vynucené vniknutí do cizího bytu ad.)
Ano,
- nikdo Vám nechodí do bytu,
- nikdo nezná Vaše náměry, (nikdo je znát vlastně ani nechce)
- kolik zaplatíte ale závisí na Vaši spotřebě (záleží na spotřebě všech)
- 1,4 násobek se počítá ze stejné hodnoty která je ovšem zkreslena tím že do ní není započítána Vaše spotřeba,
- nicméně se rozúčtovávají celkové náklady na topení které jsou stejné bez ohledu jak je budete rozúčtovávat a tak vždy bude ekonomicky nevýhodné odmítnutí odečtu.
Pokud Vaše SVJ utratí za teplo 1 milion kč. Tak bez ohledu na Vaši spotřebu Vy zaplatíte 1,6 násobek průměru SS, největší plýtvači 1,4 násobek průměru SS a ostatní mezi 0,6(spíše 0,82) až 1,4násobku průměru SS. Neexistuje matematický příklad který by Vás neodečtem ekonomicky zvýhodnil.
„Neexistuje matematický příklad který by Vás neodečtem ekonomicky zvýhodnil.“
Kolik sázíte? Takový příklad Vám napíšu.
Nejvetsi plytvaci = sousede bytu se zavrenymi radiatory zaplati za teplo 1,4 nasobek prumeru; kdo odmitne odecet, zaplati 1,6 nasobek spotrebni slozky, coz je pri spotrebni slozce 50% 1,3 nasobek prumeru. Takze opravdu usetri.
Jak je to z účetního hlediska? Neumožní-li odečet nikdo, zaplatí všichni 1,6násobek průměru, tj. celkově zaplatí 1,6násobek fakturované částky. SVJ má příjem ve výši 0,6násobku fakturované částky, proti němuž nestojí žádné náklady. Co s ním? Mělo by ho vrátit (vypořádat, jedná se o platby za službu)? Může z něho tvořit fondy? Nebo něco jiného?
Poslední komentáře