fond oprav
Dobrý den, chci se zeptat kolika procenty vlastníků musí být odsouhlaseni zvýšení fondu oprav.Nesouhlasím s novým navýšením, jak se lza bránit. Jaké mi hrozí sankce, když budu platit původní čáatku do fondu oprav. Pecháčková
Vážení,
opět diskutujete mimo základní otázku. Diskuse je potom nepřehledná a řada dobrých námětů či způsobu řešení úplně jiných „témat“ je takto nedohledatelná.
Matějka
Až tak jednoduché to se zvyšováním příspěvku není. V zásadě lze s předešlou odpovědí souhlasit, nicméně na schvalování výše příspěvku existují dva právní názory v případě, že je zvolen výbor a vychází se z „vzorových vládních“ stanov:
- výše nového příspěvku musí schválit 75 % přítomných na jednání;
- výše nového příspěvku musí schválit nadpoloviční většina přítomných na jednání.
Píši to proto, že ve druhém případě může o zvýšení rozhodnout třeba jen 25,1 % vlastníků (tedy menšina dost menšinová) a proto se mnoho právních názorů odvolává na to, že je nutné do tohoto schvalovacího procesu zahrnout co nejvíce vlastníků, a proto nelze s těmi celkovými 25,1 % souhlasit). Já však zastávám názor, že je nutné každé zvýšení projednávat na shromáždění (vždyť je to výlučná pravomoc shromáždění), ale přikláním se k těm 25,1 %. Podle mého je to „protiskrblíkovské“ opatření, které zákonodárce do těchto vzorových stanov vložil. Nicméně při hlasování o způsobu rozúčtování služeb (např. zda se elektřina bude rozpočítavat na m2 nebo na osoby, apod) je nutná 75 % většina přítomných na shromáždění. Tak to jen tak do další diskuze…Steve
Vážení,
o usnesení rozhodují všichni přítomní. Jestliže uvádíte v %všech vlastníků, a že o schálení usnesení rozhoduje potenciálně i jen 25%+ procent, pak také uvádějte, že o neschválení usnesení rozhoduje také cca 25%.
Nesouhlasící mají stejná práva se schůze účastnit a hlasovat jako souhlasící.
G.X.
Na rozdíl od družstev nebo a.s. požaduje ZoVB dokonce 25,1% pro přijetí většiny usnesení. Domnívám se, že je to zbytečně mnoho. Pokud se členové SVJ nechtějí podílet na rozhodování v SVJ, neměli by svou neúčastí bránit v činnosti SVJ.
Upozorňuji na § 239/8 a § 185/3 ObchZ, podle kterých jsou náhradní členská schůze v družstvu a náhradní valná hromada v a.s. schopny usnášení bez ohledu na počet přítomných.
To považuji za rozumné. Nikdo nebrání členům/akcionářům v hlasování, ale pokud nemají zájem, tak „hlasují nohama“ a svou neúčastí přenechají rozhodování těm, kdo zájem o dění v korporaci mají. Přitom v a.s. se jedná i o miliardové majetky nesrovnatelně vyšší než majetek v SVJ, který limituje většinou k nule. Je to o odpovědnosti. Pokud člen SVJ nemá zájem, nemůže se divit, že shromáždění schválí něco, s čím by potom nesouhlasil. Právo svědčí pouze tomu, kdo svá práva nezanedbává.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
jakkoli Vaše názory zpravidla vítám, tady jste vedle, když obhajujete diktát menšiny.
Zřejmě jste mladý, zdravý, dobře slyšící, Váš mateřský jazyk je čeština, necestujete a správa domu Vás baví a je náplní Vašeho života. Jste schopen na místě reagovat a rozhodovat se o závažných věcech v krátké chvíli bez přípravy. Pak Vám gratuluji, někteří takové štěstí nemají, a těm byste jejich práva upírat neměl.
Pro běžného člověk slouží jednotka v SVJ buď k užívání, nebo k pronájmu, nebo jako investice. Všechny tyto důvody vlastnictví jednotky jsou legitimní.
Stanovovat termín jednání bez ohledu na časové možnosti stran mohou pouze orgány státní moci a SVJ a i těm se lze zpravidla z jednání omluvit a dohodnout jiný termín. Z jednání SVJ se omluvit nelze.
Trvat na ústním jednání, tj. nepřipouštět písemná vyjádření stran, mají rovněž pouze orgány státní moci a SVJ.
Shrnuto:
- Neúčast není nezájem.
- Trvání na osobní účasti je nešťastné.
- Trvání na ústním projednání věci je nešťastné.
- Návrh nového ZoVB už naštěstí diktát menšiny nepřipouští.
E56
E56: Vážený pane Pavle, jakkoli Vaše názory zpravidla vítám, tady jste vedle, když obhajujete diktát menšiny.
P: Děkuji, ale neobhajuji diktát menšiny, pouze chci zajistit chod SVJ navzdory nezájmu velké části vlastníků, kteří nejsou ochotni 1 krát do roka něčeho se účastnit a něco rozhodnout, i když se jedná o jejich majetek. A chod SVJ chci zajistit navzdory špatnému ZoVB.
E56: Zřejmě jste mladý, zdravý, dobře slyšící, Váš mateřský jazyk je čeština, necestujete a správa domu Vás baví a je náplní Vašeho života.
P: Ve výboru jsem proto, že ostatní nemají čas. Já ho mám podle nich asi nekonečně mnoho. Náplní mého života správa domu určitě není, mám rodinu a jako OSVČ si musím sám vydělávat. Mé podnikání má ale výhodu, že ač původem technik, musel jsem se naučit i něco z práva a ekonomie, což ve výboru používám.
E56: Jste schopen na místě reagovat a rozhodovat se o závažných věcech v krátké chvíli bez přípravy.
P: Musím být schopen na místě reagovat, protože si o problému něco zjistím, než ho dám na program jednání. Abych vytvořil i ostatním prostor ke zjištění o čem je problém, aby nemuseli reagovat bez přípravy, pořádá náš výbor 4 schůzky v týdenním intervalu před vlastním shromážděním. I když máme 139 bytů je účast mizivá. Je to pouze o nezájmu. Když někdo nemá čas se dostavit na jeden ze 4 termínů v jednom měsíci před shromážděním, nebo na samotné shromáždění, nebo nemá čas se dotázat emailem či telefonem, který visí na nástěnce, nemá zájem (s výjimkou nemoci, velmi vysokého věku a možná ještě něčeho jiného. Ale to se snad netýká 35% členů). Naštěstí se tak nechovají všichni. Někteří, ač žijí mimo ČR, zájem mají.
E56: Pak Vám gratuluji, někteří takové štěstí nemají, a těm byste jejich práva upírat neměl.
P: Nikomu práva neupírám, vlastnictví podle Ústavy zavazuje a já po členech SVJ chci jen minimální součinnost. Aby se dostavili na shromáždění a hlasovali o svém majetku. Tím jim snad práva neupírám. Podklady mají, mohou se v předstihu zeptat co je v podkladech osobně, emailem, telefonicky. Ale často nemají zájem, protože si myslí, že vlastnictví je jen to, že jsou zapsáni na katastru nemovitostí a mohou si dělat v bytě co chtějí.
E56: Pro běžného člověka slouží jednotka v SVJ buď k užívání, nebo k pronájmu, nebo jako investice. Všechny tyto důvody vlastnictví jednotky jsou legitimní.
P: Souhlasím, pouze uvádím, že vlastnictví také zavazuje. Proto by někteří mohli projevit alespoň minimální zájem.
E56: Stanovovat termín jednání bez ohledu na časové možnosti stran mohou pouze orgány státní moci a SVJ a i těm se lze zpravidla z jednání omluvit a dohodnout jiný termín. Z jednání SVJ se omluvit nelze.
P: To se pletete. Obchodní společnosti běžně stanoví termín valných hromad podle svého uvážení a podle ObchZ. Alespoň ČEZ a Komerční banka se mnou nekonzultují, kdy mám čas na konání jejich valné hromady, ač jsem jejich akcionář. SVJ pouze dělá totéž. Termín shromáždění je pravidelně v půlce listopadu, je tedy znám rok dopředu. Jak by jste chtěl dohadovat termín při desítkách či stovkách vlastníků? To jste asi nemyslel vážně.
E56: Trvat na ústním jednání, tj. nepřipouštět písemná vyjádření stran, mají rovněž pouze orgány státní moci a SVJ.
P: Zase se pletete. Na valnou hromadu ČEZ si také nemůžete psát nějaké své nápady mimo program. Výbor se podnětům členů nebrání, celý rok jsme spolu s KK ochotni akceptovat podněty od členů, ale mnoho jich není. Ale písemně lze hlasovat pouze o předem stanovené otázce, na kterou se odpoví ano/ne. Asi jste nikdy shromáždění či valnou hromadu neřídil. Jak by jste chtěl pracovat s několikastránkovým písemným vyjádřením nepřítomné osoby?
Shrnuto: E56: 1. Neúčast není nezájem.
P: Většinou je neúčast nezájem, na tom trvám. Snad není problém udělit někomu plnou moc, když nemohu přijít a když vím co se bude projednávat (materiály posíláme měsíc předem) a v plné moci zavázat dotyčného k určitému hlasování.
E56: 2. Trvání na osobní účasti je nešťastné.
P: Já postupuji podle zákona. Spolu s pozvánkou dostávají členové i formulář plné moci, kdy mohou bez ověření notářem kohokoliv zmocnit, aby hájil jejich práva. Korespondenční způsob sice máme také ve stanovách, ale používáme ho jen pro kvórum 75%.
E56: 3. Trvání na ústním projednání věci je nešťastné.
P: Mechanismus projednávání materiálů pomocí „konzultací“ před vlastním shromážděním jsem uvedl. Pouze je o to minimální zájem.
E56: 4. Návrh nového ZoVB už naštěstí diktát menšiny nepřipouští.
P: Návrh ZoVB naštěstí vypouští 75%. Ale trvám na tom, že není důvod, aby nebyla připuštěna možnost náhradního shromáždění za podmínek obdobných v družstvu či a.s. Pokud někteří členové nemají zájem se o svůj majetek starat, neměli by bránit ostatním, aby se o svůj majetek řádně starali.
Hezký den!
Pavel
Vážený pane Pavle,
děkuji za podrobnou reakci. Zaujala mne především tato Vaše otázka:
- „Jak byste chtěl pracovat s několikastránkovým písemným vyjádřením nepřítomné osoby?“
Nevím, ale něco by dělat určitě šlo: vyjádření rozeslat, dát kolovat, přečíst na shromáždění, vyvěsit na nástěnce (pokud by pisatel souhlasil), oznámit, že došlo a umožnit nahlédnutí, vyzvat pisatele, aby text sám rozšířil, asi by se našly další možnosti. Zasláním vyjádření tento člověk (podle mne) jeví zájem a k jeho názoru by se mělo přihlédnout, zatímco podle Vás následnou neúčastí jeví nezájem.
- Přirovnání k ČEZ mi přijde nepřípadné, vzhledem k počtu akcionářů a velikost Vašeho hlasovacího podílu. Tam skutečně nemá smysl nic psát, jste-li řadový akcionář. SVJ má často jen několik členů a tak nikdo nemá zanedbatelný hlasovací podíl. S desítkami členů se pak SVJ jistě blíží směrem ČEZu.
- To, že návrh ZoVB vypouští rozhodování 75 %, je určitě dobře. Ale hlavně vypouští rozhodování menšinou, což je podstatné.
- Vámi pořádané konzultace před schůzí jsou určitě dobrý nápad, resp. jedna z možností řešení. Sám tím připouštíte, že rozhodování není v ZoVB dostatečně řešeno, když máte potřebu tato předschromáždění organizovat. Takže fakticky schůzujete 5× ročně (4 předshromáždění a 1× řádné roční shromáždění). Přihlížíte k názorům sděleným na předshromáždění? Možná tudy vede cesta, konat shromáždění po částech.
E56
Pokud vím tak majoritu v ČEZu drží stát, v KB je to Société Générale. Chodit na valnou hromadu je ztráta času. Ani pozvánku poštou nedostanete. Ale dividendu ano, když si ji majoritní vlastník odhlasuje :-).
To je podobné, když některý člen SVJ má majoritu. Např. developer prodal jen 49% bytů. Pak zbývá jen soud. Čehož např. minoritní akcionáři dost často využívají (dokonce i proti ČEZu). Soud může vydat předběžné opatření. Na to zatím členové SVJ dosud nepřišli. To by se to pěkně táhlo a zdržovalo.
Tím jsem se dostal k tomu, že je zde ještě jedna instance, a to soudní stolice.
E56: Vážený pane Pavle, děkuji za podrobnou reakci. Zaujala mne především tato Vaše otázka: „Jak byste chtěl pracovat s několikastrán¬kovým písemným vyjádřením nepřítomné osoby?“ Nevím, ale něco by dělat určitě šlo: vyjádření rozeslat, dát kolovat, přečíst na shromáždění, vyvěsit na nástěnce (pokud by pisatel souhlasil), oznámit, že došlo a umožnit nahlédnutí, vyzvat pisatele, aby text sám rozšířil, asi by se našly další možnosti. Zasláním vyjádření tento člověk (podle mne) jeví zájem a k jeho názoru by se mělo přihlédnout, zatímco podle Vás následnou neúčastí jeví nezájem.
P: To si nerozumíme. Neumím pracovat s několikastránkovým materiálem, který někdo pošle, aby se projednal na shromáždění a sám u toho není. Pokud takový člověk pošle podnět na výbor, tak se to řeší. Většina se vyřeší jako provozní problém bez shromáždění a na shromáždění mohou jít tak 1 – 2 hlasovatelné návrhy z několikastránkového dopisu. Já jen uváděl, že nejsou podněty od členů. Což konec konců přežiju, ale pokud nemají zájem o účast na shromáždění ani nikoho nezmocní, tak to SVJ může paralyzovat.
A když to přeženu a každý člen pošle něco písemného na shromáždění a pak sám nepřijde a nikoho nezmocní? Zatím se o tom dá hlasovat 25,1%. V budoucnu jen 50,1%. Takže písemný zájem není moc konstruktivní.
E56: Přirovnání k ČEZ mi přijde nepřípadné, vzhledem k počtu akcionářů a velikost Vašeho hlasovacího podílu. Tam skutečně nemá smysl nic psát, jste-li řadový akcionář. SVJ má často jen několik členů a tak nikdo nemá zanedbatelný hlasovací podíl. S desítkami členů se pak SVJ jistě blíží směrem ČEZu.
P: Máme 139 bytů a v Praze vznikají i 200–300 členná SVJ. Mluvil jsem obecné rovině. U nás nemohu konzultovat datum shromáždění. Shromáždění neděláme o prázdninách, volných dnech, v pátek, ale ptát se 139 jednotek zkrátka nejde. To dělám u 5ti členného výboru.
E56: To, že návrh ZoVB vypouští rozhodování 75 %, je určitě dobře. Ale hlavně vypouští rozhodování menšinou, což je podstatné.
P: Shodneme se na užitečnosti vypuštění 75%. Já bych ale i přivítal náhradní shromáždění jako je u bytových družstev náhradní členská schůze. Jaký vidíte rozdíl mezi např. 50 členným bytovým družstvem a 50 členným SVJ? Právní rozdíl chápu, ale prakticky je to to samé a přesto družstevních nekřičí, že jim jsou upírána práva. Pokud družstevníci nemají zájem svá práva konzumovat, konzumují je jiní.
E56: Vámi pořádané konzultace před schůzí jsou určitě dobrý nápad, resp. jedna z možností řešení. Sám tím připouštíte, že rozhodování není v ZoVB dostatečně řešeno, když máte potřebu tato předshromáždění organizovat. Takže fakticky schůzujete 5× ročně (4 předshromáždění a 1× řádné roční shromáždění). Přihlížíte k názorům sděleným na předshromáždění? Možná tudy vede cesta, konat shromáždění po částech.
P: Snad mi nepodsouváte výrok, že bych někdy ZoVB chválil? Protože trochu znám právní úpravu korporací mohu jen potvrdit, že úprava v ZoVB je mizerná. U nás se nejedná o žádná předshromáždění, na konzultaci přijde jen několik jednotlivců, kteří mají zájem o podrobnosti a přijdou i na shromáždění. Nebo nemohou přijít na shromáždění, těm vysvětlíme co bude projednáváno, návrh usnesení a oni většinou dají někomu plnou moc. Tomu rozumím. Ale když mi pak na shromáždění vystoupí někdo, kdo vůbec nic netuší, tak to se mu špatně vysvětlují základy čehokoliv. Od toho jsme zavedli konzultace. Tam se mohou dotázat, vypovídat, je na ně více času. Ale na shromáždění o několika desítkách lidí to musí být svižnější. Pokud je nápad rozumný, proč bych ho neakceptoval? Nevím vše resp. tím, že jsem do toho moc ponořený, tak patrně nevidím věci, které vidí jiní. Protože jsem od přírody líný, rád uvítám cizí nápad. Ale kde brát? :-)
Hezký den!
Pavel
Pavel napsal: Shromáždění neděláme o prázdninách, volných dnech, v pátek.
Pátek a sobota jsou ideální schůzovní dny. Které dny se konají volby, velké koncerty, zahájení olympijských her?
Aha.
Tvoje dementní příspěvky mě poslední dobou rozesmějí stejně jako např.dnes bratr Čunek se snahou o snížení ceny elektřiny o 15%. Těším se na tvé další odpovědi – škoda že Admin(známý to cenzor- mých příspěvků) neudělá pro tebe Rozumbradu zvláštní diskuzní fórum: Komik a jeho svět, teda přesněji řečeno Debil a jeho svět.
Srovnání SVJ s ČEZem je zcela nepřípadné, nejde jenom o velikost.
Přijdu-li o akcie ČEZ, nic se nestane. Přijdu-li o podíl v SVJ, nemám kde bydlet.
E56 – Obhajuje tady „rádoby vlastníky“ – neodpovědné,bez zájmu, líné. Vlastníky kterým začíná a končí jejich vlastnický pocit s prahem dveří od bytu. Vlastníky, kteří nejsou jednou za půl – rok schopni zůčastnit se shromáždění ba ani se omluvit. Na tyto lidi se má brat ohled???? V našem SVJ máme shromáždění jednou za půl roku. Účast z 24 vlastníků v pruměru 14–18.
Víš Steve , věřím že se tady nerospoutá zase nic neříkající diskuze za účastí různých rozumbradů a spol. … tohle téma je tu už propráno. Uvidíme jestli to ti inteligenti zaregistrují. Jenom jednu poznámku, každému navýšení tzv. fondu oprav by mělo rozhodně předcházet zdůvodnění navrhovatele(výbor, kterýkoliv člen svj atd.) proč navyšovat. Proto paní Pecháčková , proč u vás dochází k navýšení tzv.FO??JarekSVJ
SLOVNÍ TVARY: diskuze ~ diskuzemi ~ diskuzi ~ diskuzích ~ diskuzím
diskuze i diskuse [dy-] ž.
diskuse i diskuze [dy-] ž.
hňupe …
Tím mě neurazíš, ani nevyprovokuješ.
Patrně jsi nepostřehl, že již 20 let může pravidla českého pravopisu vydávat úplně každý stejně jako slovníky, encyklopedie apod.
Ty stránky, které jsi uvedl, patří jakési akciové splolečnosti Zásobování, a.s. To je pro tebe patrně záruka správnosti. Kdybys raději používal mozek.
Diskuse má stejnou koncovku jako mise, profese, koncese, apod. Ve stejných pravidlech najdeš i perkuse se S, a ne „perkuse i perkuze“.
Až budeme říkat a psát emize a profeze, pak se tu možná rozhoří i nějaká ta diskuze.
… je opravdu vhodné, zejména předtím, než písemně vyslovím nějaký názor :-). Doporučuji zadat slovo „diskuze“ a nechat vyhledat na stránkách, které snad nebudou zpochybněny: http://prirucka.ujc.cas.cz/ Tedy platí, že použití tohoto tvaru je možné.
diskuse1
dělení: di-s-ku-se2
lze i: diskuze3
rod: ž.
jednotné číslo množné číslo
- pád diskuse diskuse
- pád diskuse diskusí
- pád diskusi diskusím
- pád diskusi diskuse
- pád diskuse diskuse
- pád diskusi diskusích
- pád diskusí diskusemi
Odkazy k výkladové části:
Proč by nemohly být zpochybněny. Ústav pro jazyk český nemá žadný mandát něco předepisovat. Je to instituce, která historicky vznikla z dobrovolného spolku jazykovědců, kteří si autoritu museli získat a neustále obhajovat na veřejnosti. Dnešní ÚJČ jen žije (a tyje) ze setrvačnosti a hlouposti českého národa, který na všechno potřebuje nějaká pravidla.
To je vidět i v ostatních diskusích. Furt se někdo ptá, jak „správně“ kompensovat dřívější výměnu oken některým vlastníkům. Kdyby jim proplatili jejich faktury, tak by se taky nikdo nezbláznil.
To jsme ale opravdu OFF TOPIC.
Ano, máte pravdu, jsme poněkud jinde :-) Proto končím s tím, že je v češtině obvyklý a prioritní tvar DISKUSE (také na „ústavních“ stránkách je to uvedeno). Obecně je až komický fakt, že skutečně neustále vyžadujeme nějaká pravidla, ale při pohledu na kvalitu našich zákonů je patrné, že je vlastně nedokážeme vytvořit.
Stránku http://prirucka.ujc.cas.cz/ bohužel nemohu doporučit, není tam kupř. ani jedno hesel:
kompensovat, fysika, televise, synthesa, theologie,
jež jsem zkusmo zadal.
„Klauzi – blbe, pravopis, to je to poslední, co je na tomto portále důležité…“
Oslovujeme vokativem, vedlejší věty v souvětí oddělujeme čárkami (chybějí 2×), tři tečky ukončují větu.
Jistě paní Klainová. Problém je v tom, že ÚJČ mění svévolně pravidla, kdykoliv potřebuje další peníze. Když se „odborná veřejnost“ ozve, vydají dodatky a zase vydělají. Tato instituce nemá žádný mandát něco měnit, ani právní ani morální. Dělají jenom chaos. Dnes žádnou autoritu jako byl Gebauer nebo Trávníček nikde nevidím.
Pane Anonymo, nějak jsem přehlédla, že jste se k ÚJČ už jednou vyjádřil.
Já do té internetové příručky občas nahlédnu, když se mi nechce listovat v tištěných pravidlech. Hlavně při psaní velkých a malých písmen se mi pravidla někdy docela hodí.
Nově povolené tvary některých slov registruji. Pokud se mi nelíbí, nepoužívám je a zůstávám u tradičních tvarů. Na mém webu www.klaiex.webnode.cz slovo „diskuze“ nenajdete, přestože tam své návštěvníky k diskusi vyzývám.
Horší je, že spousta lidí, kteří publikují, si mastí pravopis podle sebe. Ani je nenapadne o svých znalostech pochybovat a někam se podívat.
N. Klainová
(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).
(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.
Zajímavé:
- Je-li výbor nebo pověřený vlastník, o výši příspěvků na správu rozhoduje shromáždění.
- Není-li výbor nebo pověřený vlastník, o výši příspěvků na správu rozhodují vlastníci jednotek (o shromáždění se zákon v tomto případě nezmiňuje).
Žádné sankce nehrozí do té doby, dokud Vás nedají k soudu. Až se tak stane, zvážila bych, zda neprodleně nezaplatit dlužnou částku, neboť by byla nezanedbatelně navýšena o náklady řízení.
Poslední komentáře