E56: Vážený pane Pavle, děkuji za podrobnou reakci. Zaujala mne především tato Vaše otázka: „Jak byste chtěl pracovat s několikastrán¬kovým písemným vyjádřením nepřítomné osoby?“ Nevím, ale něco by dělat určitě šlo: vyjádření rozeslat, dát kolovat, přečíst na shromáždění, vyvěsit na nástěnce (pokud by pisatel souhlasil), oznámit, že došlo a umožnit nahlédnutí, vyzvat pisatele, aby text sám rozšířil, asi by se našly další možnosti. Zasláním vyjádření tento člověk (podle mne) jeví zájem a k jeho názoru by se mělo přihlédnout, zatímco podle Vás následnou neúčastí jeví nezájem.
P: To si nerozumíme. Neumím pracovat s několikastránkovým materiálem, který někdo pošle, aby se projednal na shromáždění a sám u toho není. Pokud takový člověk pošle podnět na výbor, tak se to řeší. Většina se vyřeší jako provozní problém bez shromáždění a na shromáždění mohou jít tak 1 – 2 hlasovatelné návrhy z několikastránkového dopisu. Já jen uváděl, že nejsou podněty od členů. Což konec konců přežiju, ale pokud nemají zájem o účast na shromáždění ani nikoho nezmocní, tak to SVJ může paralyzovat.
A když to přeženu a každý člen pošle něco písemného na shromáždění a pak sám nepřijde a nikoho nezmocní? Zatím se o tom dá hlasovat 25,1%. V budoucnu jen 50,1%. Takže písemný zájem není moc konstruktivní.
E56: Přirovnání k ČEZ mi přijde nepřípadné, vzhledem k počtu akcionářů a velikost Vašeho hlasovacího podílu. Tam skutečně nemá smysl nic psát, jste-li řadový akcionář. SVJ má často jen několik členů a tak nikdo nemá zanedbatelný hlasovací podíl. S desítkami členů se pak SVJ jistě blíží směrem ČEZu.
P: Máme 139 bytů a v Praze vznikají i 200–300 členná SVJ. Mluvil jsem obecné rovině. U nás nemohu konzultovat datum shromáždění. Shromáždění neděláme o prázdninách, volných dnech, v pátek, ale ptát se 139 jednotek zkrátka nejde. To dělám u 5ti členného výboru.
E56: To, že návrh ZoVB vypouští rozhodování 75 %, je určitě dobře. Ale hlavně vypouští rozhodování menšinou, což je podstatné.
P: Shodneme se na užitečnosti vypuštění 75%. Já bych ale i přivítal náhradní shromáždění jako je u bytových družstev náhradní členská schůze. Jaký vidíte rozdíl mezi např. 50 členným bytovým družstvem a 50 členným SVJ? Právní rozdíl chápu, ale prakticky je to to samé a přesto družstevních nekřičí, že jim jsou upírána práva. Pokud družstevníci nemají zájem svá práva konzumovat, konzumují je jiní.
E56: Vámi pořádané konzultace před schůzí jsou určitě dobrý nápad, resp. jedna z možností řešení. Sám tím připouštíte, že rozhodování není v ZoVB dostatečně řešeno, když máte potřebu tato předshromáždění organizovat. Takže fakticky schůzujete 5× ročně (4 předshromáždění a 1× řádné roční shromáždění). Přihlížíte k názorům sděleným na předshromáždění? Možná tudy vede cesta, konat shromáždění po částech.
P: Snad mi nepodsouváte výrok, že bych někdy ZoVB chválil? Protože trochu znám právní úpravu korporací mohu jen potvrdit, že úprava v ZoVB je mizerná. U nás se nejedná o žádná předshromáždění, na konzultaci přijde jen několik jednotlivců, kteří mají zájem o podrobnosti a přijdou i na shromáždění. Nebo nemohou přijít na shromáždění, těm vysvětlíme co bude projednáváno, návrh usnesení a oni většinou dají někomu plnou moc. Tomu rozumím. Ale když mi pak na shromáždění vystoupí někdo, kdo vůbec nic netuší, tak to se mu špatně vysvětlují základy čehokoliv. Od toho jsme zavedli konzultace. Tam se mohou dotázat, vypovídat, je na ně více času. Ale na shromáždění o několika desítkách lidí to musí být svižnější. Pokud je nápad rozumný, proč bych ho neakceptoval? Nevím vše resp. tím, že jsem do toho moc ponořený, tak patrně nevidím věci, které vidí jiní. Protože jsem od přírody líný, rád uvítám cizí nápad. Ale kde brát? :-)
Hezký den!
Pavel
Poslední komentáře