Pane Jaroslave, to co si myslíte je možná pravda jenom někde. V našem krajském městě jsou v panelových domech osoby evidovány v domě, ne v bytě. To je právě ten paradox.

Jeden takový člověk v našem domě bydlel krátky čas ještě jako dítě za minulého režimu s maminkou. Dávno se odstěhovali, tehdy vyměnili byt. Pán má dodnes v našem domě trvalý pobyt (proč nevím). Nyní si ho asi potřebuje konečně změnit a narazil.Náš úřad mu to nechce změnu udělat a požaduje po měn jakási nesmyslná potrvzení, na které úřad nemá nárok, protože to žádný zákon nenařizuje. Včetně výpisu výpisu z rejstříku společenství. Ten člověk si to nevymyslel, ta úřednice to skutečně požaduje. Ohlědně uvedného jsme se již obrátili na Ministerstvo vnitra a zatím nemáme odpověď.

Jen si pane Jaroslave zkustít dojít na matriku, že případně někoho chcete odhlásit z vašeho bytu nebo domu. Možná že se setkáte s tím, že vám úředník řekne, že vám ani nemůže sdělit, kdo je hlášený ve vašem bytě, domě, natož tak vám ho odhlásit. To jsou pane Jaroslave utajené informace, to je ochrana osobnosti. Ovšem ne vaší, ale té podlé, která se třeba přihlásila do vašeho příbytku bez vašeho vědomi. Dříve to běžně šlo i bez svolení majitele, dnes snad už ne.

Feudál rozhodoval o tom, zda se člověk může přestěhovat či změnit pobyt. Dnes se zdá, že má takovou pravoc hloupý pečlivý pracovitý iniciativní úředník. No, něco je schnilého v státě ne dánském ale našem.