Shromáždění společenství vlastníků se koná bezpochyby tak, že vlastníci se shromáždí na konkrétním předem určeném místě a v konkrétním čase. Vlastníci, kteří se takto shromáždili, tvoří po dobu konání shromáždění nejvyšší orgán společenství (§9/7, §9/8 ZoVB). Ten má ze zákona právo usnášet se, tedy hlasováním rozhodovat o záležitostech týkajících se předmětu činnosti společenství.
Podmínkou je, že shromáždění je usnášeníschopné, což zákon definuje v §11/2 takto:
Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů

• Hledisko místní
  Zákon vyžaduje, aby vlastníci byli na shromáždění "přítomni". Vlastník, který opustí místo, na němž probíhá shromáždění, není již počítán do počtu přítomných a neúčastní se hlasování. Nelze tedy hlasovat individuálně mimo místo, kde se koná shromáždění. Nelze hlasovat systémem "každý jinde", např. někdo na schodišti, jiný na chodbě před dveřmi do bytu, jiný ve svém obývacím pokoji.
• Hledisko časové
  Rozhodovací pravomoci shromáždění jako nejvyššího orgánu společenství trvají pouze v době konání shromáždění, tedy od zahájení shromáždění do jeho ukončení (viz pozvánka a zápis). Právo vlastníka hlasovat o usnesení je časově vymezeno právě jen na tuto dobu. Nelze tedy sbírat hlasy před zahájením nebo po ukončení shromáždění a pak je nějak "přilepovat" k výsledku řádně ukončeného hlasování.

Domnívám se,že místo a čas shromáždění jsou podstatnými náležitostmi: mimo dané místo a čas shromáždění SVJ neexistuje; neexistuje-li, nemůže se usnášet. Hlasovat o usnesení lze pouze na shromáždění.
Podepisování listin mimo shromáždění není hlasováním a (jak pravil vrchní soud) "nemá zákonem předvídané právní následky".
Tyto listiny je však možno použít libovolně jinak, např. pro účely stavebního řízení podle stavebního zákona.

lake