Podle ustanovení § 206 trestního zákoníku se trestného činu zpronevěry dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nejméně nikoli nepatrnou. 

Předmětem útoku daného trestného činu je tedy cizí věc nebo jiná majetková hodnota, která byla pachateli svěřena. Cizí věc je svěřena pachateli tehdy, jestliže mu byla odevzdána do faktické moci s tím, aby s věcí nakládal určitým způsobem. 

O přisvojení si cizí svěřené věci pak půjde v případech, kdy pachatel s takovou věcí naloží v rozporu s účelem svěření, čímž tento základní účel zároveň maří, tzn. znemožňuje svěřiteli trvale navrátit věc jejímu původnímu určení. 

Způsobenou škodu představuje majetková újma, jež poškozenému z jednání pachatele vznikla.