paní Klainová,

nerozumím – můžete mi to vyjasnit?

Třeba o tom ta debata není, já nevím, ale NS uvádí že cit. „…Vzhledem k tomu, že vyúčtování je účetní doklad, mělo…“. Vy tedy píšete že není, ale že „se jím může stát“.

A o to mi jde: když dostanu vyúčtování BEZ „náležitosti předepsané § 11 zákona č. 563/1991 Sb“ ale já ho potřebuji S „náležitostmi předepsanými § 11 zákona č. 563/1991 Sb“ tak je jen na dobré vůli¹ té účetní zda mi to tam doplní nebo ne. Ne?

Protože já nikde v §7 zák. 67/2013 Sb. nevidím, že by měl poskytovatel povinnost rozlišovat zda příjemce chce vyúčtování S nebo BEZ „náležitostí předepsaných § 11 zákona č. 563/1991 Sb“. Jediné co vidím v §7/2 je cit. „…se všemi potřebnými náležitostmi…“.

Nejsou ty „…náležitosti…“ z §7/2 ZoSL těmi náležitostmi z §11 ZoU. A pokud ne, co je tedy těmi „…náležitostmi…“ z §7/2 ZoSL?

Rozlišení bych řekl, je docela důležité: pan Justicianus zde rozlišil vyúčtování ŘÁDNÉ, SPRÁVNÉ a PLATNÉ. Vyúčtování bez náležitostí dle §11 ZoU se mně(!) zdá neŘÁDNÉ (nemající náležitosti požadované zákonem). Pan Justicianus tu radí na takové neŘÁDNÉ vyúčtování nepodat ani námitku – ten je radí dávat jen na ta neSPRÁVNÁ.

děkuji

¹⁾_{účetní je zaměstnancem správce a poslouchá jen svého nadřízeného – u nás jen a pouze jednatele správní firmy. Ne vlastníka, Poskytovatel (SVJ) pak, jen není li v v rozporu s jejím právním názorem. Má ale vždy za to, že co vydalo je ŘÁDNÉ, SPRÁVNÉ a SPLATNÉ. Bez debaty.}