Vedle vyjasnění uvedených pojmů musíme též rozlišit pojmy autoři a autority. Ještě jsem neviděl vysvětlení významu slov „má charakter zálohy“ nebo „jako záloha“, proč ne plný význam slova „záloha“? Podle mě, nějaká platba je zálohou, pokud je zpracována v tomto rozsahu: 

1. Je účtována jako záloha poskytnutá
2. Platba předchází věcné plnění dodávky
3. Je zúčtována nějakým předpisem
4. Výsledek zúčtování je vyrovnán a vypořádán.
   

A když v menším rozsahu tak jen „jako záloha“? Co když v předcházející definici „zúčtování“ nahradím slovem „vyúčtování“ pak je to záloha nebo „jako záloha“?
Zúčtování
Zúčtují se jednotlivé platby záloh nebo splátek nebo obecně jen platby (dále jen platby) s jednotlivými případy nevyrovnaných předpisů.
Zúčtování je účetní operace, při které umístitelná částka platby vyrovnává nevyrovnanou část předpisu. Zúčtování nemusí být nutně párová operace, obecně víc plateb může vyrovnat i několik předpisů.
Konečná platba – definici neznám ale dle významu slov předpokládám, že je to taková platba, která při zúčtování/vyúč­tování předpis platby plně vyrovná (nebo stojí v nějaké frontě kde je poslední?). Akt vyrovnání má procesní průběh a není aktem časového okamžiku. Ale je tu ještě další zrada, takových plateb může být víc než jedna, ale asi tu jednu „konečnou“ právní věda nějak určí.
Zúčtování v podmínkách SVJ.
Měsíční platbu jednotky jako jednu transakci hradíme na účet SVJ. Ta platba je určena jako finanční zdroj pro zaplacení všech nákladů, které vznikají konzumací všech služeb poskytovaných SVJ (služby pro bydlení, služba správy domu a vlastní správa). Nějaký autor nebo autorita se rozhodl, že měsíční platby SVJ bude evidovat předpisově. Pokud SVJ ty předpisy vytváří pak pomocí zúčtování lze předpisy vyrovnat plně, a proto jsou platbami konečnými, jsou-li platby realizovány přesně ve výši měsíčního předpisu. Měsíční předpis plateb dle EVL vlastníka a jeho jednotky má rozpis na jednotlivé platební tituly skutečných nákladů. Nicméně platby záloh na služby pro bydlení nejsou vyčleněny z měsíční platby a nejsou použity pro žádné zúčtovací operace tudíž není klasickou zálohovou platbou a proto pojmenování „záloha“ je plně neodpovídající. Funkce těch záloh spočívá ve vytváření konstantního finančního toku od vlastníků pro SVJ a tím zajistit solventnost pro průběžné zásobení služeb pro bydlení.
Vyúčtování
Známe to z vyúčtování dodávek pro domácnost (plynu, elektřiny, …). Je to finanční bilance (porovnání) na jedné straně fakturací podložený celkový objem odběru komodity, představující pro dodavatele finanční nárok vůči odběrateli, na straně druhé objemy zaplacených záloh představující pro dodavatele realizované finanční plnění. Toto porovnání se dělá za danou lhůtu za každý druh dodávky zvlášť nebo dohromady (viz televizní reklamu spojíme „úúčty“ a ne plyn a elektřinu). Porovná se celkem finanční nárok s celkem finančním plněním a výsledek porovnání je pro odběratele buď přeplatek nebo nedoplatek. Finanční dorovnání rozdílu je vypořádání. Na rozdíl od operace zúčtování, kdy vzniká vazba párů mezi předpisem a platbou u vyúčtování nevzniká žádná vazba mezi nároky a platbami, mimo rozlišení druhové, pokud vyúčtujeme druhově zvlášť (za elektřinu a za plyn). Tím že posouzení financování dodávky provádíme porovnáním finančních celků je bezvýznamné, z jakého ekonomického určení byly realizovány ty platby (zálohy, příspěvky, zálohové příspěvky, splátky…) na pojmenování vůbec nezáleží, důležitá pouze skutečnost, že tvoří platbu vyúčtovaného nároku ve lhůtě provedeného vyúčtování. Proto tvrzení že správu domu vyúčtovat nelze protože není na to předpis nebo platby jsou příspěvky, a ne zálohy jako u služeb je argument neopodstatněný.
Vyúčtování v podmínkách SVJ.
Období vyúčtování je zúčtovací období. Rozsah vyúčtování buď jen služby, jak stanoví zákon nebo všechny služby, tj. i správa domu a vlastní správa. Forma vyúčtování je více druhové a druhově rozdělené. Předmět vyúčtování tvoří na straně nároků podíly skutečných nákladů připadající na vlastníka a na jeho jednotku dle účelů určení nákladů, na straně finančního plnění uhrazené měsíční platby rozdělené shodně dle účelů určení nákladů. Moudrý zákonodárce usoudil, že je důležité, aby vlastník věděl že jeho platby záloh na odvoz odpadu má nedoplatek 10,50 Kč ale v osvětlení schodiště má přeplatek 20,30 Kč ale že SVJ za rok odvedl na účet SVJ 3 mil. ale povinnost informovat vlastníky na co ty peníze byly vynaloženy takové nařízení chybí.
Názory autorit (viz příspěvek pana Pavla)
„Oproti předchozí úpravě se ustanovení výslovně nezmiňuje o tom, že platby mají charakter záloh, ale je to možné dovodit z dalších ustanovení o vyúčtování.“ Správně, platby záloh na služby na bydlení mají jen charakter (podobu) klasické zálohy viz zdůvodnění výše.
„Tito autoři se odvolávají na § 1208/d NOZ. Z něho dovozují, že když se něco vyúčtovává a dokonce vypořádává, tak to musí být záloha.“ Při zúčtování musí, ale při vyúčtování nemusí. Na ekonomickém určení platby nezáleží.
Chápu Ing. N. Kleinovou, že ten účetní moloch SVJ srozumitelně popsat a příklady dokumentovat je práce Sisyfovská a popsat pro laiky podle mne je práce zbytečná.