Musíte rozlišovat skutečný dluh od pouhého závazku k úhradě peněžních částek. Jestliže v hospodě slíbím kamarádovi Pepovi, že mu možná půjčím milion, jde o můj závazek, nikoliv o skutečný dluh. Rozdíl mezi zálohami a příspěvky se probíral např. zde: http://www.portalsvj.cz/…y-se-spravou#….

1. Dluh vzniká neuhrazením dlužné částky k datu splatnosti. Den následující po datu splatnosti je prvním dnem prodlení dlužníka. Viz http://www.portalsvj.cz/…y-v-lastniku#…. Zákonným následkem prodlení je úrok z prodlení podle Občanského zákoníku, případně smluvní pokuta. Typickými případy jsou úhrada příspěvku na správu, úhrada nedoplatku z vyúčtování.
2. Úhrada záloh na zákonný účel, o nichž bylo řádně rozhodnuto, může být vymáhána, avšak neuhrazením ještě nevzniká dluh. Záloha je naopak závdavkem a jejím uhrazením by vznikl dluh druhé straně – příjemci zálohy. Nelze tedy při neuhrazení zálohy uplatnit úrok z prodlení.

Judikatura uvádí, že teprve po zúčtování záloh proti skutečně vynaloženým nákladům může případně být stanovena výše nároku na úrok z prodlení (samozřejmě pouze za předpokladu, že celková uhrazená záloha byla nižší než předepsaná, a zároveň z vyúčtování vznikl nedoplatek).

Opačný příklad: Řekněme, že vlastník sice nehradil zálohy v předepsané výši, avšak konečné vyúčtování u něj vykázalo přeplatek. V tom případě by bylo naprosto absurdní domáhat se jakýchsi úroků z prodlení, když k prodlení vůbec nedošlo.

Výše případných úroků z prodlení může být tedy vyčíslena a úspěšně vymáhána teprve po konečném vyúčtování. Ne dříve. Ostatně vymáhání záloh samotných po vyúčtování skutečných nákladů je vyloučeno, takže nelze dodatečně ani vymáhat dílčí úroky z prodlení jim příslušející.

Popletené české soudy rozhodují často jinak, ale za to já nemohu. Většinou SVJ žaluje namísto zálohových plateb neexistující „příspěvky do fondu oprav“. Soud nemá důvod o tom pochybovat, protože žalovaný se chová jako ovce a nic proti tomuto nesmyslu nenamítá. Soud pak tento nárok žalobci přisoudí, samozřejmě včetně úroku z prodlení.

lake