Dluh

Vložil 732912, 26. Duben 2013 - 11:46 ::

Dluh – kdy vzniká, jaké sankce jsou s ním spojeny a jaký je postup vůči dlužníkovi (dle zákona). Jak je tomu u zálohy, u příspěvku a u nedoplatku při vyúčtování?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil lake, 26. Duben 2013 - 21:16

    Musíte rozlišovat skutečný dluh od pouhého závazku k úhradě peněžních částek. Jestliže v hospodě slíbím kamarádovi Pepovi, že mu možná půjčím milion, jde o můj závazek, nikoliv o skutečný dluh. Rozdíl mezi zálohami a příspěvky se probíral např. zde: http://www.portalsvj.cz/…y-se-spravou#….

    1. Dluh vzniká neuhrazením dlužné částky k datu splatnosti. Den následující po datu splatnosti je prvním dnem prodlení dlužníka. Viz http://www.portalsvj.cz/…y-v-lastniku#…. Zákonným následkem prodlení je úrok z prodlení podle Občanského zákoníku, případně smluvní pokuta. Typickými případy jsou úhrada příspěvku na správu, úhrada nedoplatku z vyúčtování.
    2. Úhrada záloh na zákonný účel, o nichž bylo řádně rozhodnuto, může být vymáhána, avšak neuhrazením ještě nevzniká dluh. Záloha je naopak závdavkem a jejím uhrazením by vznikl dluh druhé straně – příjemci zálohy. Nelze tedy při neuhrazení zálohy uplatnit úrok z prodlení.

    Judikatura uvádí, že teprve po zúčtování záloh proti skutečně vynaloženým nákladům může případně být stanovena výše nároku na úrok z prodlení (samozřejmě pouze za předpokladu, že celková uhrazená záloha byla nižší než předepsaná, a zároveň z vyúčtování vznikl nedoplatek).

    Opačný příklad: Řekněme, že vlastník sice nehradil zálohy v předepsané výši, avšak konečné vyúčtování u něj vykázalo přeplatek. V tom případě by bylo naprosto absurdní domáhat se jakýchsi úroků z prodlení, když k prodlení vůbec nedošlo.

    Výše případných úroků z prodlení může být tedy vyčíslena a úspěšně vymáhána teprve po konečném vyúčtování. Ne dříve. Ostatně vymáhání záloh samotných po vyúčtování skutečných nákladů je vyloučeno, takže nelze dodatečně ani vymáhat dílčí úroky z prodlení jim příslušející.

    Popletené české soudy rozhodují často jinak, ale za to já nemohu. Většinou SVJ žaluje namísto zálohových plateb neexistující „příspěvky do fondu oprav“. Soud nemá důvod o tom pochybovat, protože žalovaný se chová jako ovce a nic proti tomuto nesmyslu nenamítá. Soud pak tento nárok žalobci přisoudí, samozřejmě včetně úroku z prodlení.

    lake

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".