• Tony: „Já jsem jen chtěl vědět jak si vykládat … Může se dát do stanov něco … Třeba se u nás hlasovalo, že …“

Potvrzujete, že jste kverulant. Mlžíte a neuvádíte ani v jediném případě to nejdůležitější: o jaké záležitosti se mělo/má hlasovat, jak zněl/zní/má_znít text navrženého usnesení.

Plýtváte naším i Vaším časem. Za těchto okolností nemůžte očekávat, že byste mohl dostat nějakou použitelnou odpověď.

• Tony: „Tak chci vědět význam slova UJEDNAT.“

Podle § 1725 NOZ platí, že [s]mlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

➡️ Z uvedeného plyne, že smlouva se uzavírá zpravidla teprve po tom, co si strany předem ujednaly její náležitosti a obsah závazků, které mají být smlouvou stvrzeny. Slovo „ujednat“ se tedy vztahuje na proces vzájemné výměny informací, návrhů a nabídek.

Netuším ale, jak by Vám tato obecná informace mohla v čemkoliv pomoci. Při rozhodování o běžných záležitostech mezi členy SVJ (mezi členy spolku, mezi spoluvlastníky společné věci, mezi příjemci služeb) totiž zákon zpravidla nevyžaduje ujednání všech, nýbrž postačuje ujednání většiny (princip majorizace). Cituji z nálezu Ústavniho soudu:

Justitianus