• „„Pane Justitine, takže pasivně legitovaný byl A. S.?“

Vím jen to, že A.S. jako většinový vlastník vykonával činnost správce podle § 1192 občanského zákoníku v tehdy platném znění. Nesplňoval však automaticky definici poskytovatele služeb podle zákona 67/2013.

Podle § 2/1 zákona 67/2013 Sb. platí, že pro účely tohoto zákona se rozumí poskytovatelem služeb:

1. vlastník nemovitosti nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky v případě, že je byt užíván na základě nájemní smlouvy, nebo
2. společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví.

A.S. ovšem nesplňoval vůči ostatním vlastníkům ani jednu z obou zákonných definic. Vystupoval jako poskytovatel služeb (ze zákona) pouze vůči nájemcům svých vlastních bytů.

V tom případě nelze bez dalšího tvrdit, že byl v postavení poskytovatele služby vůči žalobci. Pouhým umožněním odebírat zdarma vodu jiné osobě se A.S. nemohl – bez projevu vůle obou stran – stát poskytovatelem služby.

Proto se soudy měly v první řadě zabývat právním postavením A.S.. Jestliže A.S. vystupoval navenek jako spoluvlastník domu s jednotkami, pak se nestal automaticky poskytovatelem služeb. Jestliže sjednal smlouvu o dodávkách vody pro dům, jednal jako společný zástupce spoluvlastníků, nikoliv jako poskytovatel služeb.

Soudy měly zabývat otázkou předběžnou – zda se A.S. vůbec někdy stal poskytovatelem služby pro ostatní vlastníky jednotek v domě. Od toho by se teprve odvíjelo rozhodnutí zda měl či neměl povinnost jim nějakou službu rozúčtovat a vyúčtovat (případně zda měl povinnost hradit pokutu).

Justitianus