• Union, napsal jste: „… jak je to s právním institutem předkupního práva (za účinnosti starého OZ a NOZ) v domě s SVJ zřízeného dle č. 72/1994 Sb.“ 

Odpověď je jednoduchá. Žádné zákonné předkupní právo k jednotce neexistuje, ani nikdy neexistovalo. Nelze tedy hovořit o promlčení práva, jestliže takové právo vůbec nevzniklo. 

Pokud zde někdo mudruje o změně zákonné úpravy předkupního práva, pak takové mudrování je naprosto zbytečné! Viz nesmyslné příspěvky dvou zmatkařů „aplikace PP“ a „průjem“. Předkupní právo se nikdy netýkalo jednotky jako celku. Kdo toto neví, ten je právní analfabet; neměl by se pokoušet zde radit.

• Union, napsal jste: „… nějaký vlastník jednotku (vlastněnou 1/1) s příslušenstvím (sklepem v suterénu domu) převádí (…) třetí osobě …“

To je naprostý nesmysl! Nepravdivé tvrzení. Váš dotaz je zmatečný: ukazuje že nerozumíte pojmům „byt“ a „jednotka“.

Sklep, který je podle prohlášení vlastníka budovy pouhým „příslušenstvím bytu“ není součástí bytu; není tedy ani součástí jednotky(1994). Není ve vlastnictví vlastníka jednotky podle zákona č. 72/1994 Sb.. Prodej jednotky (to jest souboru místností) se nijak netýká pouhého příslušenství bytu. Tu sklepní místnost nelze vůbec „prodat“ – ani spolu s bytem, ani samostatně. Je to od počátku společná místnost domu, a zůstane společná i po změně v osobě vlastníka jednotky(1994).

Přečtěte si k tomu zákonnou definici „příslušenství bytu“ v § 121 odst. 2 (zrušeného) zákona č. 40/1964 Sb..

A pokud snad ta sklepní místnost je v prohlášení vlastníka budovy určena jako „součást bytu“ podle § 120 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. (a její podlahová plocha se započítává do podlahové plochy bytu), pak to ovšem není žádné „příslušenství“! Jde o jednu z místností bytu; je tedy součástí jednotky(1994). A jako nedílná součást jednotky sdílí právní osud jednotky. Kuchyň, ložnici či koupelnu také není možné „prodat“ samostatně.

Justitianus