ZoSL - §13
Dobrý den, chci se zeptat všech, jak chápete § 13 Zákona o službách ?
§ 13, odst. 2 (poplatek z prodlení): Pokud mi něco neušlo v té smršti nové legislativy, tak poplatek z prodlení nelze uplatnit v SVJ, kdy vlastník nezaplatil v řádném termínu zálohovou platbu za služby spojené s užíváním jednotky (vlastník-dlužník platí úrok z prodlení). Poplatek z prodlení lze uplatnit např. vůči nájemci bytu, nikoliv ve vztahu SVJ x vlastník-dlužník.
§ 13, odst. 1 (pokuta) : Lze uplatnit ve vztahu SVJ x vlastník-dlužník, ale týká se pouze služeb vymezeních tímto zákonem. Tzn. hypotetický příklad : vlastník nezaplatil 2 měsíce zálohové platby. Pak (po výzvě výboru) zaplatí jen část dluhu a bude argumentovat tím, že jím zaplacené finanční prostředky umořují právě tu část dluhu odpovídající zálohovým platbám za služby definované ZoSL v § 3. Zbývající část dluhu odpovídá zálohovým platbám týkající se nákladů spojených se správou domu (poplatek správci, odměna voleným orgánům, dlouhodobá záloha, krátkodobá záloha na provozní náklady, pojištění domu) a na tu nelze pokuta daná v § 13, odst. 1 uplatnit.
Děkuji všem za názory. Monika
„…poplatek z prodlení nelze uplatnit v SVJ…“
- subjekty dle zákona nejsou „SVJ“ a „vlastník“ ale „poskytovatel“ a „příjemce“
„…bude argumentovat tím, že jím zaplacené finanční prostředky umořují právě tu část dluhu odpovídající zálohovým platbám za služby definované ZoSL…“
- to je správný postup. Nelze svévolně zneužít prostředky zaslané na konkrétní účel.
-
§4/1 ZoSL cit.
Hypotetický příklad:
„…Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství.“- PŘ – PŘíjemce; PO – POskytovatel; V-PP – vztah PŘ a PP
- PO by se měl pokusit s PŘ dohodnout (§4/1). Pokud se nedohodne (ať již proto že nebyla dohoda možná nebo proto že vůbec k návrhu dohody nedošlo), rozhodne (nejbližší) shromáždění Společenství.
- Do doby konání řádného shromáždění platí §4/2,3 tj. záloha bude stanovena 1/12 z předchozího roku…
- Do doby konání řádného Shromáždění platí §4/2,3 i tehdy, pokud
by PO chtěl úpravu dle §4/4 neboť je zde operováno s „řádným
zdůvodněním“. Pokud PŘ odmítne toto zdůvodnění jako nikoli-řádné
nebo nesrozumitelné nebo nepodložené – k úpravě dle §4/4 nedojde.
O zvýšení pak musí rozhodnout Společenství (§4/1), přičemž do doby
rozhodnutí platí, cit. „…jinak ke zvýšení zálohy nedojde…“
zajímavé je, že odůvodněná musí být „úprava“ (tedy i „snížení“) – ale případně upraveno nebude toliko „zvýšení“… → ke „snížení“ dojde při meziročním snížení objemu spotřeby
- Pokud jde o aplikaci sankcí – nabízí se §13/1 vůči PO v případě, že „snížení“ řádně neodůvodní nebo není-li ani „ujednání“ ani „rozhodnutí“ a záloha není od PO k PŘ prokazatelně stanovena dle §4/2,3
- k dalšímu zkoumání je, jak se případná „sankce“ uplatní – zda automaticky (analogicky k §580 ObčZ) a jeli tedy součástí „řádného vyúčtování“ dle §7 nebo není.
- při nedohodě vlastník-SVJ (příjemce-poskytovatel… P-P-vztah) o záloze každého jednoho příjemce rozhodne samostatně (nebo dle §4/2) a to usnesením Shromáždění. Dle §4/4 platí pro každý jeden P-P-vztah možnost zálohy upravit. Úprava musí být ale dle poslední věty §4/4 „řádně odůvodněna“. Pokud odůvodnění není řádné (dle mého znamená „řádné“ – podložené výpočtem oprávněných nákladů), vlastník prostě nový předpis neakceptuje. Oznámí to poskytovateli. Poskytovatel bude muset zase použít §4/2…
„…Zbývající část dluhu odpovídá zálohovým platbám týkající se nákladů spojených se správou domu…“
- je třeba uvážit, zda jsou tyto zálohy na správu podložené !
- dále, že Vámi zmíněný „dluh“ vzniká po vyúčtování nikoliv po nezplacení měsíční zálohy.
- dále, zda se pokuty (§13) kumulují – tj. za každé jedno porušení zákona je 100 Kč
- dále, kdo pokuty na straně SVJ zaplatí a jak je vyúčtuje
Neználek'
Monno,
zřejmě Vám ušlo, že od 1. ledna 2014 již nebude platit Občanský
zákoník č. 40/1964 Sb., který znal pojem „poplatek z prodlení“ pouze
u úhrad nájemného a služeb spojených s užíváním nájemního bytu.
Podle NOZ je to zcela jinak: NOZ se o žádném poplatku z prodlení již
nezmiňuje ani u nájmu bytů, ani nikde jinde.
Zákon č. 67/2013 Sb. zavádí nově (a naprosto nelogicky) shodný pojem „poplatek z prodlení“, ovšem ve zcela jiném významu, než jsme byli dosud zvyklí.
Poplatek z prodlení podle § 13 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb. se týká každého příjemce služeb a poskytovatele služeb podle tohoto zákona.
Pokuta podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. se týká každého příjemce služeb a poskytovatele služeb podle tohoto zákona.
Pokud vznikne nárok na poplatek z prodlení podle ZoSl, vznikne zároveň i nárok na úrok z prodlení podle NOZ:
| 89/2012 Sb. § 1970 Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. |
Takže podle ZoSl budou dvě možnosti:
- buď bude přicházet v úvahu pouze pokuta a nic jiného,
- nebo se uplatní poplatek z prodlení zároveň s úrokem z prodlení.
Přitom ovšem každá z obou částek se stanoví jinak: poplatek z prodlení bude stanoven ve výši 1 promile dlužné částky, kdežto úrok z prodlení se má určit nařízením vlády.
Jak sama vidíte, zákonodárce si dal velkou práci, aby výpočet plateb udělal co nejkomplikovanější.
lake
Dobrý den, setkala jsem se dnes s dalším výkladem § 13 a tak bych se s vámi o něj ráda podělila :
odst. 1 – Pokutu dle odst. nelze použít můj příklad uvedený v úvodu vůbec, protože pro případ peněžitého plnění (dluh na běžných zálohách za služby) platí odst. 2, tedy poplatek z prodlení ve výši promile denně, nejméně však 10 Kč.
Monika
Paní Monno, to není nějaký další výklad. To plyne přímo ze znění zákona č. 67/2013 Sb.. Je to tak, jak jsem vám už napsal dne 30. prosince 2013:
- buď bude přicházet v úvahu pouze pokuta a nic jiného (§ 13 odst. 1),
- nebo se uplatní poplatek z prodlení zároveň s úrokem z prodlení (§ 13 odst. 2).
Zákon vylučuje souběh pokuty a poplatku z prodlení.
lake
Já jsem se zase setkal s názory, že pokud se uplatní poplatek z prodlení dle ZoS, nelze zároveň uplatnit úroky z prodlení dle NOZ.
Zdůvodnění je takové, že ZoS řeší vůči NOZ speciální úpravou v § 13 sankce za prodlení s peněžitým plněním a tato speciální úprava vylučuje použití ustanovení NOZ týkající se úroku z prodlení.
Názor, se kterým jste se setkal, je názorem nějakého právního amatéra. Již z odlišných názvů obou sankcí je zřejmé, že k sobě nejsou ve vztahu obecné a zvláštní právní úpravy. Existují vedle sebe nezávisle.
- Platba podle NOZ má název „úrok z prodlení“ a podle NOZ § 512 jde o příslušenství dluhu. Lze jej tedy vymáhat pouze zároveň s dlužnou částkou. Viz zákon č. 89/2012 Sb. § 513: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“
- Sankce podle zákona č. 67/2013 Sb. má název „poplatek z prodlení“ a má zcela jiný charakter: nejde o zákonné příslušenství pohledávky, nýbrž o zcela samostatný nárok (nezávislý na dluhu), který lze vymáhat samostatně. Jde o penále (pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem), viz zákon č. 89/2012 Sb. § 2048 až § 2052.
Z uvedeného je zřejmé, že jde o dvě různé zákonné majetkové sankce vůči dlužníkovi, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý dluh.
- NOZ se nezmiňuje o žádné zákonné výjimce, kdy by úrok z prodlení věřiteli nenáležel. Takže mu náleží vždy.
- Zákon č. 67/2013 Sb. se nezmiňuje o žádné zákonné výjimce, kdy by poplatek z prodlení věřiteli nenáležel. Takže mu náleží vždy.
Úmysl zákonodárce je zcela zřejmý: ve všech myslitelných případech stíhá dlužníka sankce spočívající v povinnosti uhradit kromě dlužné částky i úrok z prodlení podle NOZ. Každý však ví, že tato částka je směšná ve srovnání s výší dluhu (aktuálně 8,05% ročně). Proto ve speciálních případech, kdy by neplacení mohlo mít závažné následky, stanoví zákon č. 67/2013 Sb. další sankci, která zpřísňuje tu první: poplatek z prodlení.
Jde o samostatný nárok, nezávislý na jiných nárocích věřitele. Nejde o alternativu k úroku z prodlení podle NOZ. Oba nároky jsou na sobě nezávislé a plynou z různých právních důvodů.
lake
Lake napsal jste:
„Názor, se kterým jste se setkal, je názorem nějakého právního amatéra.“
Na www.mesec.cz bylo opakovaně publikováno v rozporu s Vašim názorem (naposledy v článku od JUDr. R. W. Feterra http://www.mesec.cz/…en-najemcum/#…), že nelze uplatňovat poplatek z prodlení kumulativně z úroky z prodlení.
Pane Kolemjdoucí, musel byste citovat z onoho článku část, ze které podle Vás údajně plyne, že JUDr. Fetter zastává názor „v rozporu s mým názorem“.
Napřed laskavě korektně citujte zdroje, pak se o tom můžeme bavit. Nepodložená a neurčitá tvrzení o tom, že „… bylo opakovaně publikováno …“ si nechte do volných diskusí u piva. Tam se to hodí, sem ne. Už jsem Vás speciálně na toto třikrát upozorňoval.
lake
Jak jsem už uvedl, poplatek z prodlení dle ZoS, nelze zároveň uplatnit úroky z prodlení dle NOZ. To je v rozporu s Vašim názorem, podle něhož lze uplatnit poplatek z prodlení zároveň z úroky z prodlení.
Cituji předmětnou část článku na nějž jsem odkázal:
"Kdy se dosud platil poplatek a kdy úrok z prodlení, už jsme uvedli několikráte předčasem. Čtěte více: Nový občanský zákoník: Poplatku z prodlení už se tolik bát nemusíte Připomeňme však raději ještě jednou, že to bylo vpřípadě prodlení s placením nájemného za byt nebo úhrad za služby spojené s užíváním bytu, dále pak podnikatelského nájmu movitých věcí a konečně byl nájemce povinen platit poplatek z prodlení i v případě, kdy došlo ke ztrátě nebo zničení najaté věci, pakliže to bylo dohodnuto, a to až do doby, kdy ztrátu nebo zničení pronajímateli nahlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl. Jinak se vždy uplatňovaly úroky z prodlení. Obě sankce nebylo možno uplatnit kumulativně, to bude platit i nadále.
Z poslední tučně označené věty vyplývá, že za prodlení (které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti) s úhradou za služby spojené s užíváním bytu nebude možné vůči nájemci i nadále uplatnit obě sankce kumulativně (tj. poplatek z prodlení a úroky z prodlení). Obdobně to bude platit i u vlastníků v SVJ, u nichž se v případě úhrad za služby spojené s užíváním bytu postupuje stejně jako u nájemníků podle ZoSL viz § 13 a § 2 písm. a + b.
Pane Kolemjdoucí,
takže je to stále stejné. Nejste tedy schopen uvést ani jediný právní
argument. Jen opisujete co bez odůvodnění plácla stará
Blažková-Fetterová. Možná ještě pokladní v samoobsluze byste se na to
mohl zeptat, co myslíte?
Uveďte laskavě znění právního předpisu, nebo právně podložené a řádně odůvodněné stanovisko. Že nějaký právník-neználek kdesi cosi napsal je úsměvné. A že Vy to berete jako by šlo o svatá slova stojící nad zákonem – to je na pováženou. Hospodské tlachy a internetové článečky nemají sílu zákona, víte? Soudy se jimi neřídí. Nesmysly se budou mazat.
Jediné, co je v citovaném textu pravdivé, je věta: „Obě sankce nebylo možno uplatnit kumulativně …“. Ta se ovšem týká pouze právního stavu do 31.12.2013. O tom se zde nebavíme. Jistě víte, že § 517 odst. 2 zákona č.40/1964 Sb. výslovně vylučoval souběh úroku z prodlení a poplatku z prodlení. Proto byl tento souběh vyloučen.
A jistě dobře víte, že Občanský zákoník byl zrušen a v NOZ obdobné ustanovení chybí. Co to znamená z hlediska práva si domyslete sám. Inu, chytrému napověz …
lake
Lake napsal jste:
„Takže podle ZoSl budou dvě možnosti:
buď bude přicházet v úvahu pouze pokuta a nic jiného,
nebo se uplatní poplatek z prodlení zároveň s úrokem
z prodlení.“
Není mně jasné, proč se v prvním případě nemůže uplatnit vedle pokuty i úrok z prodlení, a proč lze v druhém případě uplatnit vedle poplatku z prodlení i úrok z prodlení?
Pane lake, děkuji za vysvětlení. Skutečně jsem nepředpokládala, že ZoSl zavede název „poplatek z prodlení“ v úplně jiném významu, to mě zmátlo.
Chci se ještě zeptat, zda lze použít § 13 takto :
- buď se uplatní pouze pokuta dle odst.1 a nic jiného
- nebo se uplatní poplatek s prodlení, ale výše poplatku z prodlení se bude počítat pouze z nezaplacené zálohy za služby vyjmenované v zákoně o službách. Tzn. tento poplatek z prodlení nelze uplatnit na dluh vyplývající z nezaplacené měsíční zálohy za pojistné domu, poplatek správci, odměnu volených orgánů, krátkodobá záloha na provozní náklady …)
- nebo má SVJ vlastní pravidla schválená již dříve usnesením shromáždění vlastníků jako součást stanov (podle kterých je výše poplatku je menší)
Lze tento poplatek z prodlení uplatnit i na nezaplacený nedoplatek z vyúčtování po lhůtě splatnosti dané § 7, odst.3 ?
Děkuji předem za rady – jsme nově vzniklý výbor a snažíme se statečně plavat v současné legislativní džungli. Navíc v důvodové zprávě k ZoSl jsem k §13 nenašla vůbec nic.
Monika
Poslední komentáře