SVJ- překročení pravomocí daných stanovami společentví výborem společenství

Pane Kobosile,
zákon nezakazuje mnoho věcí. Například nezakazuje vyhazovat z automobilu za jízdy osoby: nalistujte si příslušný paragraf a zjistíte, že je pouze zakázáno vyhazovat předměty. Také není výslovně zakázáno krást. Přesto nikdo rozumný nerozvíjí úvahy o tom, že krádež není „striktně vzato“ zakázána.

Zákon rovněž:

• nezakazuje výslovně zatajit v pozvánce, že se bude na shromáždění o něčem hlasovat,
• nezakazuje výslovně výboru utajovat před vlastníky jednotek informace o hospodaření,
• nezakazuje výslovně aby výbor ignoroval požadavek vlastníka na projednání věci na shromáždění.

Přesto nikdo znalý práva nepochybuje o tom, že takovým jednáním jsou vlastníci jednotek poškozováni, neboť je jim upíráno základní právo dané v § 13 odst. 1 ZoVB:
„Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.“

Ve Vámi zmíněném případu vlastník jednotky je oprávněn obrátit se na soud podle § 11 odst. 3 ZoVB a požadovat (s přihlédnutím k § 13 odst. 1 ZoVB a čl. 11 LZPS), aby soud nahradil chybějící souhlas shromáždění svým rozhodnutím.

lake

Dobré odpoledne, pane Lake,

děkuji Vám za názor. Dovoluji si dotaz doplnit: obvyklou součástí stanov SVJ, co se týče svolání Shromáždění, je ustanovení, že Shromáždění svolává buď sám výbor (ze svého rozhodnutí), anebo jej svolá na žádost alespoň 25 % hlasů členů SVJ – a pokud tak ve stanovami určené době neučiní, tak tito členové (25 % a více) mohou svolat Shromáždění sami. Budu-li předpokládat, že toto ve stanovách SVJ zakotveno je, tak bych to považoval právě za pojistku pro situaci, kdy člen SVJ chce diskutovat body, jež zrovna nejsou „po chuti“ výboru SVJ. Pokud příslušný vlastník nalezne podporu 25 % hlasovacích práv (včetně svého), tak bude Shromáždění tou či onou výše uvedenou cestou svoláno a navrhovaný bod (návrh, jenž obsahuje) buď bude schválen anebo ne – v závislosti na usnášeníschopnosti takto svolaného Shromáždění a na dosaženém skóre hlasování. V takovém případě se domnívám, že obracet se na soud kvůli tomu, že výbor odmítl zařadit „můj“ bod do programu schůze, tak jak to popisujete Vy, by bylo poněkud předčasné – ovšem, berte to jako příspěvek do diskuse.

Děkuji,

Kobosil

Pane Kobosile,
v okamžiku kdy vlastníkovi bylo odmítnuto projednání jeho věci, přestože o zařazení na pořad jednání požádal, není už povinen provádět žádné manévry se svoláváním dalších mimořádných shromáždění. Zákon mu totiž takovou povinnost neukládá, ani ji nelze ze znění zákona odvodit. Může se tedy s klidem rovnou obrátit na soud. Berte to jako trest vůči SVJ a výboru za nesplnění jejich povinnosti rozhodnout o řádně předloženém návrhu na řádně svolaném shromáždění.

Odkaz na FAQ jsem dával ve svém předchozím příspěvku. Viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 28 Cdo 5216/2007, ze dne 14.5.2008):

„Účelem žaloby podle § 11 odst. 3 věty druhé cit. zákona je nahradit potřebné usnesení shromáždění vlastníků jako projev vůle společenství, ať už je příčinou podání žaloby okolnost, že nedošlo k jeho svolání některým ze subjektů v zákoně uvedených (výbor, pověřený vlastník, vlastníci jednotek mající jednu čtvrtinu hlasů), ačkoli mělo být svoláno, nebo k podnětu došlo a shromáždění bylo sice svoláno, ale nebylo usnášeníschopné, nebo usnášeníschopné bylo, ale dospělo k rovnosti hlasů nebo nedosáhlo potřebné většiny či dohody. Společenství vlastníků je tedy k žalobě podle § 11 odst. 3 věty druhé zákona o vlastnictví bytů pasivně legitimováno jak v případě, že se shromáždění sejde, tak i v případě, že se shromáždění nesejde, (…)“

lake

Přeji příjemný první májový den.Přesto, že pro sebe zde hledám náměty a potřebná pro mě fakta, se zde někdy setkám s názory nad věcmi,které mě dost zaráží. Tedy krátce k výše uvedenému. Vůbec se nedivím paní,která měla zájem projednt konkrétní problém na připravované schůzi vlastníků. Proto postupovala správně, když si dovolila dát písemnou žádost členům výboru,věřím že předsedovi,aby se zařadil tento její zájmový problém na program schůze.Předseda by měl spolu s výborem projednat zda zařadit či nezařadit z pohledu aktuálnosti věci a v případě zamítnutí předat buď ústně či písemně paní rozhodnutí s návrhem řešení v budoucnu.Věřím,že když někdo žádá o zařazení jistého problému do schůze, určitě se nejedná o hloupost ale věřím,že se jedná o účelovost ne-li všech obyvatel domu.Jak jsem si přečetl, dost kvalifikovaně odpověděl jistý Lake a se zbytečnou averzí vůči jeho výkladu zde vystoupil oponent,který se drží dogmaticky hlouposti,zakotvené v zákoně o SVJ. Zákon není dogma,zákon jen vede,tedy neurčuje vždy razantní kroky. Vše se řídí v mantinelech jak zákonů,tak vyhlášek, tak nařízení. Prostě je to to známé škatulkování. On ještě nikdo nevymyslel žádné vědní názory, které by určovaly a linkovaly náš společný život.Vše je ohebné,jako je ten paragraf a ten se vždy ohne dle potřeb. Nemusím zde psát dále. Vždyť to vidí a slyší každý člověk, který umí číst,dobře slyší a hlavně je aspoň trochu rozumově na výši.To proto, aby pochopil o čem je řeč. Takže klid, žádné nervy a vše půjde dle rozumu, tedy ne mdlého. Vobořil Josef, Strachaly