Novela zákona č. 67/2013 Sb. dálkově odečitatelný přístroj

Vložil Justitianus, 18. Březen 2022 - 12:09 ::

Definice „dálkově odečitatelného měřidla/přístroje“ byla dlouho tajemstvím, protože žádný celostátně účinný právní předpis takovou definici neobsahoval. A to ani v době, kdy už dávno měly být tyto tajemné přístroje montovány v bytových domech (jak moudře rozhodli bruselští ředitelé vesmíru).



☀ Zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií

Konečně na sklonku roku 2021 jsme se dočkali: Definice tajemných přístrojů se objevila v § 7 odst. 12 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, po novele provedené zákonem č. 362/2021 Sb.. Novela je platná ode dne 8.10.2021 a příslušná část nabyla účinnosti dne 1.1.2022, s termínem splnění povinnosti do 1.1.2027.

406/2000 Sb.
§ 7

(11) Veškerá stanovená měřidla a přístroje registrující dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) instalovaná po účinnosti tohoto zákona musí být dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly a dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Veškerá stávající místa osazená stanovenými měřidly nebo přístroji registrujícími dodávku tepelné energie podle odstavce 4 písm. d) nebo e) musí být osazena dálkově odečitatelnými stanovenými měřidly nebo dálkově odečitatelnými přístroji registrujícími dodávku tepelné energie do 1. ledna 2027 v rozsahu a způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

(12) Dálkově odečitatelným stanoveným měřidlem a přístrojem registrujícím dodávku tepelné energie se rozumí takové stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie nelze považovat stanovené měřidlo a přístroj registrující dodávku tepelné energie, který byl instalován před datem účinnosti tohoto zákona a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného stanoveného měřidla nebo přístroje registrujícího dodávku tepelné energie.

V první řadě si všimněte, že zákon nevyžaduje u přístrojů instalovaných ode dne 1.1.2022, aby uměly odečítat (či dokonce ukládat do paměti) nějaké hodnoty měsíčně. Požadavek zákona splní jakýkoli dálkově odečitatelný přístroj, který umožní dálkově odečíst JEDNU hodnotu JEDNOU ročně.

  • Do 31.12.2021 bylo možno montovat dosavadní přístroje (bez dálkového odečítání). Jejich životnost skončí možná teprve 31.12.2031.
  • Ode dne 1.1.2022 do 31.12.2026 je nutno montovat přístroje dálkově odečitatelné, avšak postačí aby šlo o stávající typy přístrojů a měřidel s dálkovým odečtem jednou ročně. Častější odečet není zákonem vyžadován. Děkujeme, milí zákonodárci. To nás potěšilo.

Pro úplnost dodávám, že dosud neexistuje prováděcí právní předpis vydaný k provedení § 7 odst. 11 zákona, který by měl v budoucnu upřesnit „rozsah a způsob registrace dodávky tepelné energie“.



☀ Vyhláška č. 269/2015 Sb.

Zajímavý pro frekvenci odečtů je obsah vyhlášky č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Vyhlaška totiž neobsahuje ani slovo o nějakých měsíčních odečtech. A to nejen v aktuálním znění, ale ani v budoucím znění, které nabude účinnosti ode dne 1.1.2023. Jediná výslovně uložená povinnost poskytovateli služeb je odečítat pouze jednou ročně. Kdo nevěří, ať si to ve vyhlášce přečte:

Vyhláška č. 269/2015 Sb. (platné znění, účinnost ode dne 1. 1. 2023)

§ 3
(4) Odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

§ 4
(2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.

Je tedy zjevné, že vyhláška obsahuje totéž co zákon č. 406/2000: plně vyhovují dosavadní dálkově odečitatelné přístroje, které odečítáte – tak jako dosud – jednou ročně. Česká republika sice na oko splnila požadavek evropské směrnice, ale ve skutečnosti její účinnost na území ČR oddálila do 1.1.2027. Geniální právnický tah!!!



☀ Zákon č. 67/2013 Sb. (navržené znění novely)

Ministerští ouředníci zaspali všechny termíny, a najednou se jako jezevci probudili na konci roku 2021. Jak jinak si vysvětlit, že definice obsažená v § 7 zákona č. 406/2000 Sb. se znovu objevuje jako bezhlavý rytíř, strašící a bloudící o půlnoci, v návrhu novely zákona č. 67/2013 Sb. …

návrh 67/2013 Sb.
§ 2 Vymezení pojmů

(2) Dálkově odečitatelným měřidlem podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelným zařízením pro rozdělování nákladů na vytápění se pro účely tohoto zákona rozumí takové měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, pro které k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor. Za dálkově odečitatelné měřidlo podle zákona o metrologii a dálkově odečitatelné zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se nepovažuje měřidlo podle zákona o metrologii a zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, které bylo instalováno před 1. lednem 2022 a splňuje kritérium podle věty první, ale není nastaveno na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu. Tato skutečnost se prokazuje technickou dokumentací daného měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění.

Upozorňuji, že jediná definice dálkově odečitatelných přístrojů je uvedena v zákoně č. 406/2000 Sb.. Ta zbytečná slovní vata v zákoně č. 67/2013 Sb. nemá a nebude mít právní účinky pro nikoho. Tedy – pokud tuto část zákonodárci z návrhu nevyhodí jako zjevně obsoletní (nadbytečnou).

Ještě by to mohli pro jistotu nakopírovat i do zákona č. 297/2021 Sb. o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem, do zákona č. 35/2021 Sb. o sbírce právních předpisů územních samosprávných celků, do zákona č. 324/2021 Sb. o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice, do zákona č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví. A ještě do pár dalších vhodně vybraných zákonů. Což to přidat i do Ústavy? Tam to zatím ještě chybí!!!

Čím víckrát se to nakopíruje do právních předpisů, tím víc to bude pravda, a tím víc bude Česká republika právním státem. Že je to tak, ministerští idioti?

Justitianus

  • EED
  • 67/2013 Sb.

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Vložil Justitianus, 18. Březen 2022 - 20:29
  • V jiné diskusi na téma novely zákona č. 67/2013 Sb. se zeptal pan P_V takto: „A stále nemáme jasno, zda se to týká i walk-by přístrojů bez dálkového přenosu dat. V námitce 56 to formulovali jako přístroje nastavené pro dálkový odečet v minimálně měsíčním intervalu, ale co je to „nastavené“ u něčeho, co se dělá ručně …“

Na obě otázky se dá odpovědět velmi jednoduše.

První podmínka: dálkový přenos dat
Ten je nutností. Je to přece výslovně uvedeno v zákonu č. 406/2000 Sb., v definici těchto měřidel a přístrojů:

„… k provedení odečtu není nutný přístup do jednotlivých bytů nebo nebytových prostor.“

Druhá podmínka: nastavení měřidla/přístroje na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu
Ty přístroje (meter) fungují tak, že dálkový přenos dat se uskuteční v době kdy v blízkosti je bezdrátové odečítací zařízení (data collector). Přenosu dat může nastat kdykoli, třebas i v tom „měsíčním intervalu“.


Prozradím vám teď to, co zůstalo skryto hloupým bruselským zákonodárcům, i stejně hloupým českým zákonodárcům. U všech těchto přístrojů (i deset let starých, i moderních) platí, že neexistuje nic takového jako „dálkový odečet“. Existuje pouze „odečet“, po kterém může (ale nemusí) následovat dálkový přenos.

  • Odečet se uskutečňuje uvnitř přístroje v čase T1 (tedy nikoli „dálkově“ – v okamžiku odečtu přístroj nic nekomunikuje).
  • Následuje uložení časového údaje T1 a odečtené hodnoty do vnitřní paměti (tedy opět nikoli „dálkově“). Moderní přístroje asi od roku 2008 provádějí odečet do vnitřní paměti každých 14 dnů.
  • Někdy později (v čase T2) půjde někdo okolo s odečítacím zařízením, a do něj se dálkově přenese časový údaj T1 + odečet.

Takže hloupí zákonodárci sice psali o přístroji který je „nastaven na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu“. Ale ve skutečnosti snad mínili „přístroj který ukládá náměr do paměti minimálně jednou měsíčně“. Zda to někdo odečte a kdy to odečte – to je úplně jiná věc. To není vůbec nastaveno v tom přístroji. To záleží na tom kdy někdo půjde okolo a zachytí signál.

Takové přístroje s automatickým záznamem do vnitřní paměti však NEJSOU předepsány.

Je tedy možno dát panu P_V závěrečnou odpověď na jeho úvodní dotaz.

Žádný celostátně účinný právní předpis nepožaduje, aby přístroj měl vnitřní paměť na měsíční náměry, nebo aby sám do této paměti cosi automaticky zapisoval. Žádný celostátně účinný právní předpis nezakazuje, aby pan P_V oběhl vždy poslední den v měsíci o půlnoci celý dům (walk-by), a aby si stáhl do notebooku s anténkou aktuální náměry vodoměrů a indikátorů. Toto je nepochybně „dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu“. Tím pan P_V splní všechny splnitelné požadavky zákona č. 406/2000.

Justitianus

Vložil P_V (bez ověření), 18. Březen 2022 - 22:13

Nějak se v tom textu nevyznám... Tak si to upřesníme. Mějme přístroj či indikátor, který vysílá data rádiem a dají se přijmout mimo byt. A co vysílá:

a) zapamatovanou roční hodnotu
b) zapamatovanou roční hodnotu a také aktuální hodnotu
c) zapamatovanou roční hodnotu a také aktuální hodnotu, + systém na automatický sběr dat
d) zapamatovanou měsíční hodnotu (a popř. cokoli dalšího z c), na tom už nezáleží)

Podle jisté firmy dodávající takové přístroje je dálkově odečitatelný přístroj dle chystané novely 67/2013 v případě b), c), d), protože umožňuje odečet v měsíčním intervalu. Že případ b) je na realizaci měsíčních informací o spotřebě značně pracný a odečty provedené v náhodný okamžik ztrácejí vypovídací hodnotu, prý nerozhoduje. Takže kdo takové přístroje b) už má, bude muset do konce roku upgradovat, nebo se připravit na šaškárnu s půlnočním odečtem, neb se na něj nevztahuje výjimka pro dříve instalované přístroje.

Zatímco podle mě (a nejspíš i Vás, pokud jsem to pochopil), je to jen případ c) nebo d).

Vložil Justitianus, 19. Březen 2022 - 7:58

Pane P_V, radiove indikátory zpravidla vysílají mnohem více údajů než pouze roční hodnotu, takže pochybuji že by vůbec existoval některý radiový výrobek podle a).

  • Každý dálkově odečitatelný indikátor je/může být být nastaven na zúčtovací období jeden rok. Jen některé indikátory mohou být navíc přepnuty na zúčtovací období kratší (1 měsíc, nebo 14 dnů).
  • Každý dálkově odečitatelný indikátor vysílá v datovém telegramu jak náměr skončeného zúčtovacího období, tak i aktuální náměr.
  • Každý dálkově odečitatelný indikátor vysílá aktuální hodnotu náměru vícekrát denně (např. indikátory E-ITN 355krát denně), takže aktuální hodnota může být odečtena každé 4 minuty po celou dobu životnosti přístroje.

Není tedy problém získat údaje za každý měsíc. A to i u indikátorů které mají zúčtovací období 1 rok bez možnosti to změnit. Aktuální hodnota je k dispozici při každém přenosu dat. Musí se ovšem odečítat pokud možno pravidelně (tentýž den v měsíci), nebo jednoduše použít korekci.

Příklad: Odečítá se zpravidla v prvním dnu měsíce, avšak v březnu se odečetlo o 6 dnů později. Měsíční náměr za březen se získá vynásobením koeficientem k=31/37.


Avšak:

Skutečností je, že i ze staršího indikátoru lze (s obtížemi a nepřesně) dostat měsíční náměry. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by taková absurdní povinnost snad měla být uložena celostátně účinným právním předpisem.

Racionální zákonodárce by nikdy neuložil povinnost, která je spojena s neúměrnými obtížemi a která by vedla k bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění (§ 1 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb.). Zejména to platí za situace, kdy jde pouze o přechodné období do skončení technické životnosti stávajících přístrojů.

Už jsem napsal, že čeští ouředníci jsou hlupáci. Použili v návrhu novely nesmyslný pojem „dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu“. Jak jsem prokázal, vůbec nejde o dálkový odečet aktuálního náměru: ten je možný bez omezení kdykoliv, každé 4 minuty, tedy 355krát denně, neboli více než 10000krát za měsíc.

Problém je v tom zda indikátor umí nebo neumí automaticky zaznamenat hodnotu z konce měsíce, aniž by odečítač musel běhat po domě těsně po půlnoci v první den měsíce. Pokud indikátor umí zaznamenat měsíční náměr, pak je úplně jedno kdy (nebo kolikrát za měsíc) se tato hodnota odečte a dálkově přenese.

  • Vůbec tedy nejde o jakýsi přístroj „nastaven[ý] na dálkový odečet minimálně v měsíčním intervalu“!!! Tomu by vyhovovaly přístroje b), c), d).
  • Osoba s rozumem průměrného člověka chápe, že ve skutečnosti jde pouze o přístroj či měřidlo „s možností nastavit měsíční zúčtovací období“. Tomuto rozumnému výkladu právního předpisu vyhovují pouze přístroje d) z Vašeho příkladu. Nikoli přístroj podle b). Ani podle c) – ten by vyhověl jedině v systému s HW koncentrátorem, který by sbíral automatizovaně měsíční stavy ze všech přístrojů v domě.

Jak to ale vysvětlíme idiotům, kteří připravují zákony, a těm dvěma stům hlupáků kteří ty zákony schvalují?

Justitianus

Vložil P_V (bez ověření), 19. Březen 2022 - 8:16

Přístroje a) prý existují, zmiňoval Siemens WHE 502. Tento přístroj se dá nastavit tak, že vysílá jen několik dní po konci intervalu a jen hodnotu ke konci intervalu. Dnes je kvůli EED ten interval měsíční, ale dřív byl nastaven na roční.

Vložil Justitianus, 19. Březen 2022 - 10:10

Mám jiné informace. Siemens WHE502 může být nastaven (podle konkrétního provedení) na záznam měsíčních náměrů s pozdějším přenosem této hodnoty. V tom případě jde o přístroj typu d).

Podle datasheetu je možné nastavit WHE502 také na režim souvislého načítání náměrů bez nulování. Stav se aktualizuje každé 4 minuty. Po dosažení 9999 naskočí na displeji 0000. V tom případě by šlo o přístroj typu e) – ve Vašem přehledu není zařazen. Ovšem nejsem si jistý zda se tahle varianta vyráběla s radiovým přenosem. Těch různých provedení bylo víc.

Justitianus

Vložil Podotýkač (bez ověření), 21. Březen 2022 - 7:21

Qundis koupil Siemens, takže je možno brát tohoto výrobce jako Siemens. Měli jsme Siemens a nyní máme Qundis Caloric 5.5. Naprosto stejné. Lze to samé najít přeznačené i na jiného odběratele. Možnost pochůzkového i uzlového provozu. My ho máme naprogramovaný na měsíční zaznamenání hodnot a jednoročním odečtem. Poté obdržíme papír s měsíčními náměry a totéž i u vodoměrů. I Siemens se dělal s rádiovým odečtem v jednom provedení. Takže splňuje podmínku k měsíčním odečtům i před požadovaným datem instalace. Akorát je to všechno malá domů pro asociaci rozúčtovatelů tepla. Kdo chce, tak si měsíčně může opsat hodnoty z ITN i vodoměrů a nemusí zbytečně platit odečítačům za zcela zbytečnou službu. Vodoměr ukazuje zrovna spotřebu v m3, kterou si můžu přečíst sám. ITN je nutno přepočítat na SPJ, abych se dověděl, kolik asi je protopené. Navíc ve vyúčtování se čaruje se spotřebou tepla a vody ve společných prostorech, pomocí milionu koeficientů, takže nějaké měsíční informování o stavech měřidel je zhola zbytečné. Navíc pro spotřebu tepla pro vytápění je nejdůležitější znát průměrnou spotřebu domu, od které se odvíjí informace, zda jsem se vešel do průměru domu –20% až 100%. A to se dozvím stejně až z vyúčtování. Navíc ještě upravené bulharskou konstantou aby to nějak vycházelo, takže celé toto nařízení je k ničemu.

Vložil Logik (bez ověření), 21. Březen 2022 - 8:59

„Kdo chce, tak si měsíčně může opsat hodnoty z ITN i vodoměrů a nemusí zbytečně platit odečítačům za zcela zbytečnou službu. … měsíční informování o stavech měřidel je zhola zbytečné. … celé toto nařízení je k ničemu.“ (Vložil Podotýkač (bez ověření), 21. Březen 2022 – 7:21)

Zcela k ničemu není. Měsíční náměry mají charakter osobních údajů. Dá se z nich odhadnout, kdo je kdy doma, kolik osob a kolikrát se sprchuje, kdy je byt prázdný. Jsou to cenné údaje. Nepodal to někdo na ÚOOÚ?

Vložil levape, 10. Květen 2022 - 10:28

Proč musí příjemce služeb dostávat měsíčně odečty, kterté si může na IRTN u každého radiátoru přečíst 365× za rok ? Nebo bude dostávat něco jiného než údaj IRTN ? Totéž se týká i vodoměrů teplé vody.

Vložil Justitianus, 10. Květen 2022 - 21:50
  • Leape se táže: „Proč musí příjemce služeb dostávat měsíčně odečty, které si může na IRTN u každého radiátoru přečíst 365× za rok ?“
Pane Levape, Váš dotaz je zajímavý. Dokonce velmi zajímavý. Odpověď je překavpivě jednoduchá: Nikoliv. Příjemce služeb tyto informace dostávat nemusí. Může je odmítnout.

Žádný celostátně účinný právní předpis neukládá příjemci služby povinnost strpět doručování nějakých nepotřebných informací, které si neobjednal.

Neexistuje ani povinnost příjemce služby za takové nevyžádané informace platit.


Podle § 8a nárhu novely zákona č. 67/2013 Sb. platí, že doručování informací o zjištěné spotřebě tepla není součástí služby „vytápění“. Také bude platit, že doručování informací o spotřebě společně připravované teplé vody není součástí služby „centralizované poskytování teplé vody“.

K tomu viz § 8a odst. 4 návrhu novely: Nejedná se vůbec o náklad na služby! Takže se nejedná ani o součást těchto dvou služeb, ani o dvě jiné samostatné služby spojené s užíváním bytů. Zákon to výslovně vylučuje.

Z uvedeného plyne, že doručování měsíčních informací o spotřebě bude v SVJ speciální činností, jakýmsi zbytečným informačním servisem, který bude poskytován pouze těm kdo si tento servis předplatili a přejí si tyto zbytečné informace odebírat. Nelze však tento (placený) servis vnutit tomu, kdo o něj nemá zájem. Rozhodování o tomto informačním servisu je zcela mimo rozhodování společenství o službách spojených s užíváním bytů podle zákona č. 67/2013 Sb..

Poskytovatel služeb má sice povinnost tento servis nabízet, ale příjemce služeb nemá povinnost ty informace odebírat. Je to stejné jako kdyby Vám SVJ vnucovalo, že MUSÍTE odebírat noviny Rudé Právo (roční předplatné 301 čísel, pondělí až sobota, cena tištěné verze 6666 Kč, elektronická verze 5000 Kč).

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

Článek 2
(3) Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 11
(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

Justitianus

Vložil Pavel, 10. Květen 2022 - 14:07

lavape,

směrnice EED je součástí Zeleného náboženství a o tom se nediskutuje. Pouze se věří, že když bude mít uživatel měsíční nebo častější informace z vodoměrů či indikátorů, tak že sníží svou spotřebu tepelné energie. To je celé.

Vámi nastolený argument, že si to může číst sám každý den, je vyložené kacířství.

Celá taškařice je výhodná pro dodavatele vodoměrů a indikátorů a pro rozúčtovatele. Ale tím netvrdím, že je to výsledek jejich lobování. Vím, že nově jmenovaný pověřenec vlády pro cenzuru nespí.

O nesmyslnosti celé akce svědčí mj. to, že i když budete dávat pravidelně měsíčně na web požadované údaje, tak o tom musíte pravidelně měsíčně uživatele informovat, že ty údaje už jsou na webu.

A protože má ČR nejen v této oblasti omezenou právní způsobilost, tak to profrčí poslanci již v 1. čtení.

Hezký den!

Pavel

Vložil realista (bez ověření), 21. Březen 2022 - 11:51

Ano, máte pravdu, zatím pouze nezmáme,jaká cesta bude pro získání takových informacích o lidech zvolena. Určite nikdo neřekne, předejte nám ty záznamy. Bude to něco sofistikovanějšího.

Vložil Logik (bez ověření), 18. Březen 2022 - 12:50

Zákonnou definici dálkově odečitatelného měřidla a dálkově odečitatelného zařízení splňují všechna měřidla a všechna zařízení, neboť všechna je možné odečíst bez vstupu do bytu, pokud mají číselník. Zákon nepožaduje, aby měřidla byla v praxi dálkově odečítána, požaduje pouze, aby zde byla taková možnost.

Způsobů je více, zeptejte se svých vnuků, ti mají vyvinutější fantazii, např:

  • (low-tech) pomocí vhodně nasměrovaných zrcadel, odečítač stojí mimo byt, za otevřenými dveřmi do bytu,
  • pomocí pevně nainstalovaných kamer namířených na číselníky s přenosem obrazu mimo byt,
  • (hi-tech) pomocí dronu s kamerou se záznamem, odečítač (pilot) stojí mimo byt,
  • pomocí mikrofonu, který snímá zvuky vodoměru (schválně si vodoměr někdy poslechněte), s dálkovým přenosem zvuku mimo byt a čítačem impulsů,
  • … .

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".