Nemilý omyl jednoho advokáta
Budu se zabývat textem článku ze dne 03.03.2022, jehož autorem je Mgr. Jan Szwarc. Zveřejněno s názvem „Změna prohlášení vlastníka u SVJ – aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)“ na webu epravnik.cz. Napřed ocituji příslušnou část (nepravdivé tvrzení je vyznačeno tučně):
|
Přestože dle § 1169 odst. 3 NOZ platí, že pro přezkoumání rozhodnutí o změně prohlášení se ustanovení § 1209 použije přiměřeně, vzniká otázka, kdo nebo jaký orgán SVJ vůbec nějaké rozhodnutí o změně prohlášení vlastníka přijímá. (…) V řadě SVJ samozřejmě ve stanovách zůstalo zachováno rozhodování shromáždění o změnách prohlášení vlastníka, dle předchozího znění NOZ. V takovém případě není pochyb, že předmětem případného přezkoumání bude právě rozhodnutí shromáždění, které takovou změnu schválilo. Tento text byl zkopírován z webové stránky dne 12.01.2024 v 01:56 hodin |
Jistě vidíte na první pohled chybu, které se dopustil Mgr. Jan Szwarc. Nevzal totiž do úvahy, že právnická osoba SVJ je osobou s omezenou právní způsobilostí. Není oprávněna rozhodovat o změně prohlášení.
SVJ má ze zákona právo rozhodovat o správě, opravách a údržbě společných částí domu. Nemůže však svým rozhodováním nahrazovat vůli vlastníků jednotek a měnit prohlášení. Takové právo náleží pouze vlastníkovi domu, nikoliv však jeho sluhovi.
I kdyby snad ve stanovách SVJ bylo uvedeno oprávnění měnit obsah prohlášení, je nutno učinit závěr, že takové ustanovení je absolutně neplatné (ex tunc).
Podle § 581 občanského zákoníku platí:
Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému
není způsobilá.
Mgr. Jan Szwarc zveřejnil k této problematice druhý článek o téměř dva roky později: epravnik.cz (dne 05.12.2023). V něm ustoupil od svého dřívějšího nesprávného názoru. Jako důvod změny postoje uvedl aktuální judikaturu, zejména rozhodnutí MS v Praze 65 Cm 99/2023 ze dne 3.10.2023 a judikát NS 26 Cdo 1301/2019 ze dne 17.3.2020.
Je zajímavé, že zmíněný judikát NS byl publikován o téměř dva roky dříve, než advokát Szwarc publikoval svůj první článek s nesprávnými tvrzeními. A další téměř dva roky trvalo, než svou tehdejší chybu veřejně korigoval.
Domníval jsem se, že čtení a uvědomění si čteného textu v mozku je kognitivní funkce, trvající maximálně vteřiny. Nu, někdy to právníkovi může trvat i čtyři roky.
A nakonec namátkou doporučená četba:
Jiří
Kašpar: Soud nezná právo.
Justitianus
K judikátu Nejvyššího soudu 26 Cdo 854/2022 schválilo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu tuto právní větu (dne 8. listopadu 2023):
| “Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich
změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí
vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na ně, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).” |
Obdobně právní věta k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2022, sp. zn. 26 Cdo 3352/2021, zní:
| „Zjistí-li soud v průběhu řízení o neplatnost rozhodnutí shromáždění vlastníků, že rozhodnutí je zdánlivé, rozhodne z úřední povinnosti, že o rozhodnutí shromáždění nejde (§ 90 odst. 1 z. ř. s.).“ |
Justitianus
§ 1221 (2)
„(2) Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění.“
Takže, stačilo by do pozvánky na shromáždění uvést, že se v uvedeném bodě bude rozhodovat dle § 1221 (2) NOZ a k zápisu ze shromáždění připojit seznam vlastníků hlasujících pro s jejich podpisy?
- Vložil Nový: „Takže, stačilo by do pozvánky na shromáždění uvést, že …“
Napsal jste nesmysl.
Chtěl jste asi napsat něco o pozvánce na ZASEDÁNÍ shromáždění. Tomu bych už rozuměl: shromáždění jako nejvyšší orgán SVJ může rozhodovat o záležitostech SVJ buď na zasedání, nebo mimo zasedání (viz § 158, § 158a, § 1211).
Podle zákonné definice uvedené v § 1206 platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Z toho je třeba vyjít. Shromáždění existuje nepřetržitě. Každý vlastník jednotky je členem shromáždění 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně. Nepotřebuje k tomu žádnou „pozvánku“!!!
Ustanovení § 1221 napsal idiot a schválila je banda blbů. Už jsem napsal, že podle § 1206 platí, že shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Nesmyslná věta kterou jste citoval má tedy tento význam:
|
§ 1221 (2) Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na všech vlastnících jednotek. |
Není v tom žádný rozumný obsah. Blby jsme si do parlamentu zvolili my sami, občané České republiky.
Ta podivná věta v zákoně je ovšemže nejen naprosto nesmyslná, ale je naštěstí také neškodná, protože nikomu neukládá vymahatelný zákaz či vymahatelnou povinnost.
Vlastníci jednotek – pokud rozhodují o prohlášení podle § 1169 – se k tomu vůbec nemusejí nikde scházet. Podepsat listinu může každý z nich jinde, jindy a jinak (vlastnoručně, v zastoupení, elektronicky). Pokud se snad k tomu rozhodování sejdou, pak to může být v sušárně, nebo pod širým nebem, nebo v bytě jednoho z nich, nebo v hospodě Na růžku, nebo v zoologické zahradě, nebo v kanceláři u notáře, nebo kdekoliv jinde.
Pokud vlastníci vytvoří papírovou listinu s podpisy, pak je úplně jedno za jakých okolností se podepisovali. Nepotřebují k tomu zbytečné ustanovení § 1221/2.
Justitianus
To byste mohl zpochybnit i další §§ NOZ, kde je použito slovo shromáždění a nikoliv zasedání shromáždění. Např.:
„§ 1207 (3) Pokud o to před rozesláním pozvánky na shromáždění požádají vlastníci jednotek…“
„§ 1210 Náhradní shromáždění
Připouští-li stanovy konání náhradního
shromáždění, …“
- Vložil Martin: „To byste mohl zpochybnit i další §§ NOZ, kde je použito slovo shromáždění …“
Samozřejmě, jsou to nesmysly. No a?
Martine, zbytečně objevujete a rozebíráte to, co už se zde dávno rozebralo a dávno vyřešilo. Nehodlám to opakovat. Část NOZ o bytovém spoluvlastnictví je prostě paskvil. Paskvil, který bylo od počátku nutno dotvářet výkladem. Nedivte se tomu jako čerstvě vyoraná myš.
Přečtěte si: http://www.portalsvj.cz/…hromazdeni-4#….
Justitianus
Pozvánka na shromáždění je něco jiného než pozvánka na zasedání shromáždění.
Pozvánka na shromáždění může být pozvánkou k rozhodování na zasedání shromáždění stejně tak jako pozvánkou k rozhodování mimo zasedání shromáždění. Zákonodárce jasně stavil, že shromáždění může rozhodovat i mimo zasedání. Pokud tedy zákonodárce píše o shromáždění, nelze dovozovat, že snad mínil (pouze) zasedání shromáždění.
Pojmy je třeba rozlišovat a stejně tak je třeba se držet zákona.
- Vložila Leontýna: „Pozvánka na shromáždění je něco jiného než pozvánka na zasedání shromáždění.“
Souhlasím! Neexistuje přece nic, co by se mohlo nazývat „pozvánka na shromáždění“.
Shromáždění existuje od okamžiku kdy do katastru bylo vloženo prohlášení. Shromáždění vždy vzniklo dříve než v domě vzniklo SVJ. Shromáždění existuje od počátku, nepřetržitě, 7 dnů v týdnu, 24 hodin denně. Jakási „pozvánka na shromáždění“ je tedy nesmyslné označení čehosi, co nemůže existovat.
V České republice dnes je odhadem 5000 až 8000 domů, ve kterých vlastníci tvoří shromáždění bez vzniku právnické osoby SVJ. Shromáždění totiž tvoří všichni vlastníci jednotek automaticky (§ 1206). Nikdo je nemusí zvát nějakou „pozvánkou“.
Chcete-li Leontýno někoho pozvat, pak jedině na ZASEDÁNÍ shromáždění.
- Vložila Leontýna: „Pozvánka na shromáždění může být pozvánkou k rozhodování na zasedání shromáždění stejně tak jako pozvánkou k rozhodování mimo zasedání shromáždění.“
A zase stejná chyba: Nemůžete nikoho „pozvat na shromáždění“, Leontýno ! Stejně jako nemůžete manžele „pozvat na manželství“. Ti dva už přece manželé jsou.
- Pokud vlastníci jednotek (= shromáždění) byli pozváni, aby se dostavili na zasedání v určený čas na určené místo, nazývá se to „pozvánka na ZASEDÁNÍ shromáždění“.
- Pokud vlastníci jednotek (= shromáždění) byli vyzváni, aby se vyjádřili podepisováním listiny mimo zasedání shromáždění, neposílá se jim žádná pozvánka, nýbrž návrh rozhodnutí. Viz § 1211/3.
- Vložila Leontýna: „Zákonodárce jasně stavil, že shromáždění může rozhodovat i mimo zasedání.“
Jistěže. O tom ale nikdo nepochybuje, a není to předmětem této diskuse.
Justitianus
Poslední komentáře