"Fond oprav"
II-ÚS-2973–09–1:
cit. „…V návaznosti na otázku týkající se příspěvků na náklady
spojené se správou domu a pozemku upozornil soud na to, že nelze
přijmout myšlenku, že má každý vlastník svůj konkrétní účet
a na něm se nacházející jím složené finanční prostředky. Fond oprav
dle mínění soudu představuje „masa finančních prostředků
shromážděná na jednom účtu“, přičemž vlastníci jednotek rozhodují,
co bude z těchto peněz financováno. Z toho důvodu prý má každoročně
provedené vyúčtování pro jednotlivé vlastníky pouze informativní
charakter…“
…takže i krajský soud „ví“ co je fond oprav: je to hromada penízků o které rozhoduje většina vlastníci a rozhodue jak ho rozfofrovat. O tom, že by šlo zúčtovatelné zálohy na konkrétní pitominy na kterých se vlastníci dohodli, že je udělají v rámci správy a údržby domu – ani slovo.
Když vlastníci odhlasují, že sice doposud potřebovali jen 20Kč/m2 ale teď (po změně předsedy) by to mělo být tak kolem 130Kč/m2 (aby „dohonili“ výši v bytech které doposud spavuje město), tak mohou na konci pouze informativně vlastníkům oznámit, že roční útrata byla jen 50% a že zbytek bude ponechán ve „fondu“ na horší časy.
je pak asi zbytečné mentorovat o tom že „fond oprav“ NEEXISTUJE, a že to není jen káď s penězi ze kterého se finacují ti rovnější vlatníci.
Otázka: je reálně k něčemu tvrdit že „fond oprav“ neexistuje?
Otázka: je jen smůla dostat se ke krajskému Hradeckému soudu nebo je to
takhle všude? Znamenají ty „dualistické kecy“ v tom rozsudku, že
vlastně NEJSEM skutečným vlastníkem ale jen vazalem a trpěným
obecním prudem, kterému se jen zdálo že odkoupením bytu za 600.000 od
Města se vlastníkem stane? Tj. že není stále jen nájemníkem, který musí
platit do pytle s názvem „FO“ a držet hubu a být zticha.
Pub
Co tedy má napsat vlastník, který pronajímá byt, do daňového přiznání? Může finančnímu úřadu oznámit, že své výdaje zná jen informativně? To by pak vypočtená daň z příjmu byla také jen informativní.
Mohlo by to fungovat v případě, že by uhrazené zálohy („příspěvky do FO“) byly daňově uznatelným nákladem. I s takovým názorem (ojedinělým) jsem se na netu setkal. Což o to, nápad to není úplně špatný, řešil by se tím i problém nemožnosti vytvářet si daňově uznatelnou reservu na budoucí opravy. Daňově uznatelná složená DZO by byla takovou reservou. V tom případě by se na DZO vztahovaly i podmínky uvedené v § 7 zák. č. 593/1992 Sb. (o reservách pro zjištění základu daně z příjmů). Ty jsou ale docela tvrdé a omezující. Už by nešlo hradit z DZO cokoliv a stanovit výši zálohy libovolně. FÚ by si to ohlídal.
Zajímalo by mě, jak to bude vypadat podle NOZ. Příspěvky nejspíš budou daňově uznatelným nákladem. Co se ale stane, když nebudou použity. Bude možné je vlastníkům vrátit? Pokud ano, asi je budou muset zdanit.
Pane X,
zkoušel jste požádat SVJ o potvrzení o výdajích pro daňové účely? Já ano, neuspěl jsem. Souhlasím s Vámi. Platby záloh nejsou daňově uznatelné výdaje.
Každoročně žádám o vyúčtování DZO pro daňové účely. U nás se totiž prakticky všechno hradí z DZO. Jen odměna správci (vč. účetnictví) a výboru se hradí příspěvkem; ten se nevyúčtuje. Služby jsou samozřejmě zvlášť. To znamená, že vyúčtování se týká jen služeb. Jako za starých dobrých družstevních časů.
Po diskusi („na co to potřebujete?“, „zatím to nikdo nechtěl!“, apod.) se poradili s právníkem a sdělili mi, že žádný zákon neukládá SVJ vyúčtovat DZO. A hotovo.
V dalším kroku jsem si vymyslel, že byt prodávám a potřebuji znát aktuální výši své pohledávky vůči SVJ tak, abych ji mohl postoupit nabyvateli. Od té chvíle na mne koukají jako na úplného trotla.
To ještě nevědí, co na ně chystám. Vypsal jsem si vlastníky, kteří byt koupili po vzniku SVJ. Budu chtít vědět, zda předchozí vlastníci na ně postoupili své pohledávky. Pokud ne (to bych se divil, kdyby se alespoň jeden nenašel), pak budu chtít vědět, z čeho se uhrazuje jejich příspěvek na správu a co se stalo se závazkem vůči předchozím vlastníkům. Obávám se ale, že nic z toho nepochopí.
Pane X,
potřebuji doložit finančnímu úřadu výdaje nutné k dosažení příjmu z nájmu bytu, nějak podobně zní úřední označení: V našem SVJ naprostý nezájem, neřešitelné. Dokonce se ani nerozlišují náklady na správu a náklady na služby, takže nemohu požadovat, aby nájemce hradil náklady na služby, neboť tyto náklady nemám jak prokázat. Nutí mě sjednávat úhradu služeb paušálem.
Docela bych se divil, kdyby žádný zákon neukládal složené zálohy vyúčtovat, jak tvrdí Vámi zmíněný právník.
V našem svj máme schválena pravidla pro přispívání, kde je kromě jiného uvedeno, jak je to při změně vlastníka bytu. Máme tam taky definované služby a pravidla, jak se na služby přispívá. Jasné, srozumitelné a každý ihned ví na čem je. Doporučuji, odpadne vám spousta zbytečných starostí s detektivním pátráním a vztekání se nad tím, že výbor něco tají.
To máte tak. Pokud se sejdou lidé, kteří si chtějí vytvořit zlatou kasičku, pak si vždy najdou důvod, proč je třeba přispívat více. Schvaluji to jen v případě, že dům potřebuje odůvodnitelnou opravu nebo údržbu. Jinak mám dojem, že někdy se zálohy zvyšují jen proto, aby někteří vlastníci mohli dát na odiv, že na to zvýšení mají. Vybrané zálohy se už samozřejmě nevracejí a slouží na budoucí opravy. V každém případě by měl každý vlastník vědět, jak se s jeho penězi naložilo a také by měl mít možnost do dění domu zasáhnout, ne jen přikyvovat jako osel a platit.
„Když vlastníci odhlasují, že sice doposud potřebovali jen 20Kč/m2 ale teď (po změně předsedy) by to mělo být tak kolem 130Kč/m2 (aby „dohonili“ výši v bytech které doposud spavuje město), tak mohou na konci pouze informativně vlastníkům oznámit, že roční útrata byla jen 50% a že zbytek bude ponechán ve „fondu“ na horší časy.“
Tohle legálně udělat nelze, bez ohledu na to, jak zálohy na správu domu nazvete. Vlastník jednotky zálohy „stanovené tak, aby „dohonili“ výši v bytech které doposud spavuje město“ není povinen skládat. Srv. ZoVB § 15 odst. 1–2.
Poslední komentáře