Co když nikdo nechce SVJ?

Vložil Lojza, 4. Únor 2018 - 0:50 ::

Představme si vzorový příklad, kdy v baráku máme 40 bytů, které byly prodány a předány jednotlivým majitelům ve stejný den. Všechny byty jsou stejně velké. Nikdo se nechce účastnit jakýchkoli schůzi, hlasování atd. Každý chce všechny smlouvy ke svému bytu mít psané přímo na své jméno a o budovu jako takovou se nikdo starat nechce.

Může stát nějakým způsobem donutit vlastníky jednotlivých bytů, aby založili sdružení vlastníků a komunikovali mezi sebou?

I kdyby SVJ vzniklo automaticky, co když na schůze nikdo nepřijde?

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil JaVa, 4. Únor 2018 - 15:04

    Vznik SVJ po 1.1.2014 Spole­čenství vlastníků podle zákona 89/2012 – Občanský zákoník

    § 1198

    (1) Nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.

    (2) Do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.

    Dodatek:

    Společenství vlastníků jednotek je právnickou osobou. Podle Zákona o vlastnictví bytů 72/1994 vznikalo společenství automaticky ze zákona. Podle zákona 89/2012 – nový občanský zákoník (NOZ) vzniká až dnem zápisu do veřejného rejstříku, kterému předchází založení společenství vlastníků jednotek.

    K uvedenému paragrafu bylo vydáno „Výkladové stanovisko expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti“, kde se hovoří, cituji:

    Podle ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ: „nebylo-li společenství vlastníků založeno již dříve, založí je vlastníci jednotek, kde je alespoň pět jednotek, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce.“

    Dotčené ustanovení § 1198 odst. 1 NOZ je třeba vykládat tak, že jde o první další převod. Úmyslem zákonodárce bylo, že první převedenou jednotkou se má na mysli převod až po převodu tří jednotek. To znamená, že vlastníci jednotek založí společenství vlastníků nejpozději po vzniku vlastnického práva ke čtvrté jednotce. Společenství vlastníků se zakládá schválením stanov (§ 1200 odst. 1 NOZ).

    Ustanovení § 1198 odst. 2 NOZ navazuje na předchozí odstavec a stanoví, že: „do veřejného seznamu se nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. To neplatí při nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.“

    Ustanovení § 1198 odst. 2 NOZ je tzv. blokačním ustanovením, neboť katastr nemovitostí nezapíše vlastnické právo k další převedené jednotce, pokud není prokázán vznik společenství vlastníků. Společenství vlastníků nově vzniká až dnem zápisu do rejstříku bytových jednotek (§ 1204 NOZ), který vedou krajské soudy. Podle dosavadní právní úpravy vznikaly společenství vlastníků ex lege (§ 9 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů), čemuž má úprava NOZ zabránit. Záměrem zákonodárce totiž bylo vytvořit legislativní rámec pro založení a vznik společenství vlastníků, který odpovídá obdobnému postupu zakládání a vzniku jiných právnických osob v soukromé sféře.

    Pokud tedy vzniklo společenství vlastníků, pak katastr nemovitostí nebude blokovat zápis vlastnického práva k další převedené jednotce. Totéž platí při nabytí jednotky do vlastnictví

    Konec citátu

    Zde nastává zlom oproti již neplatnému Zákonu a vlastnictví bytů 72/1994 Sb.,. Pokud jsou tři vlastníci, společenství ještě být nemusí. Ve chvíli, kdy si byt pořídí pátý vlastník a nebude existence společenství, vlastníků a byl dán požadavek na zápis do katastru nemovitostí k páté jednotce, pak katastr nemovitostí zápis neprovede do doby, než vznikne společenství vlastníků. Zápis do katastru nemovitostí bude proveden až po vzniku Společenství vlastníků.

    konec citace.

    Vůbec jste zde neuvedl,v kterém roce byl dům rozdělen na jednotky=vznik prohlášení vlastníka.

    A to nejlepší nakonec.Pokud budete chtít Vy osobně,svoji bytovou jednotku prodat.Jakým způsobem to provedete?Na koho se obrátíte?Na „lampárnu“?

    Zkuste se zamyslet přímo hlavou a přečtěte si něco o tom,co bude,když u vás SVJ nebude.Např.:

    http://www.portalsvj.cz/…da-nad-zlato

    Hezký zbytek dne.JaVa

    Vložil Lojza, 4. Únor 2018 - 17:08

    Vámi odkazovaný článek je dokonalým varováním proti zakládání SVJ. Majitelka značné části bytů se chová jako by jí patřil celý barák a s minoritními vlastníky chce jednat povýšeně. Dalším krokem je snad, aby si objednala předražené služby u kamarádů atd. Tohle není pro slušné lidi, kteří chtějí dělat jen ty nejnutnější a nejlevnější kroky, na kterých se domluví všichni.

    Vložil Konečný (bez ověření), 5. Únor 2018 - 16:53

    Píšete o „majitelce značné části bytů“. Majitelka značné části bytů bude mít při rozhodování takovou rozhodovací sílu, jaká vyplývá z velikosti jejího spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Když bude mít na shromáždění vlastníků více hlasů než činí počet hlasů zbytku přítomných vlastníků, tak ve všech hlasováních, ve kterých se rozhoduje podle stanov většinou hlasů přítomných vlastníků, se nic neschválí bez jejího souhlasu.

    To ale platí bez ohledu na to, zda je či není založené SVJ. I v domech, ve kterých SVJ nevzniklo, se rozhoduje na shromáždění vlastníků jak vyplývá z NOZ části „Správa bez vzniku společenství“ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…

    Vložil ik (bez ověření), 4. Únor 2018 - 10:42

    Když nikdo nebude chodit na schůze, nic se nebude dít, nic se nebude schvalovat atd. tak časem, řečeno s nadsázkou, ten dům lidem v něm bydlícím spadne na hlavu. Mám zkušenost, jak se něco udělá tak trochu za hranou povoleného, tak to prostě časem rupne. Jak řekl při poslední schůzi náš správce – schvalovali jste něco co nemělo být a najednou je problém a nikdo teď neví co s tím. Můžeme na zákony, nařízení, vyhlášky nadávat, ale ony jen upravují rámec fungování, pak už záleží na lidech jak jsou schopni se spolu domluvit. A to je většinou ten problém.

    Vložil abx (bez ověření), 4. Únor 2018 - 9:59

    Pokud je dům rozdělený na jednotky, vlastníci mají ze zákona povinnost založit svj. Pokud tak neučiní a některý vlastník bude chtít prodat byt, tak byt neprodá. Katastr nového vlastníka bytu nezapíše. Takže takto stát donutí vlastníky založit svj. A pak taky musíte přispívat na služby. Dodavatel vody, tepla a nevím ještě čeho nebude v domě podepisovat smlouvu s každým vlastníkem bytu, protože dodává vodu domu jako celku. Žádné sdružení založit nelze. No vlastně lze. Všechno lze, ale je to k ničemu. K čemu vám to sdružení bude?

    Vložil Konečný (bez ověření), 4. Únor 2018 - 11:05

    Je to tak, bez vzniku SVJ katastr nemovitostí nezapíše další převody jednotek. Ale i když byste otáleli se založením a vznikem SVJ, museli bysi vlastníci zvolit nějakého správce, který bude vykonávat správu na základě rozhodnutí vlastníků na shromáždění. K tomu žádné sdružení nepotřebujete, protože správu domu, ve kterém nevzniklo SVJ upravuje NOZ v části „Správa bez vzniku společenství“ zde:

    fragment #f4582724 zákona č. 89/2012 Sb.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".