Vložil Justitianus, 2. Říjen 2023 - 8:00
  • Příjemce služeb (bez ověření): „Co to zase opakovaně melete. Náklady na poskytování informací teplo, teplá voda, nelze zahrnout do nákladů na služby.“

Nemáte pravdu. Papouškujete vadné znění zákona. Poskytování informací příjemci informací je typická služba podle zákona č. 67/2013 Sb.. Vždyť právě zákon o službách tuto službu zavádí. Jestliže se domníváte, že nejde o službu, musel byste nám prokázat co to tedy vlastně je, jak se o tomto nákladu bude účtovat, a hlavně kde na to SVJ vezme peníze.

  • Jde podle Vás o náklad na správu domu (§ 1180 odst. 1) ? Nesmysl, viďte.
  • Jde podle Vás o náklad na vlastní správu SVJ (§ 1180 odst. 2) ? Opět nesmysl.
  • Jde podle Vás o náklad na pojištění domu ? Totální nesmysl.
  • Bude to tedy podle Vás hradit stát, který zakonem uložil poskytovat informace podle § 8a ? Nebo to zaplatí EU ? Naprosto nereálné.
  • Budete ty náklady hradit Vy sám pro všech 68 tisíc SVJ ? Jistě ne, že.

Odkud tedy SVJ má vykouzlit ty peníze ? Netušíte to.


Takže zbývá jen jediná možnost: Jde o službu podle zákona č. 67/2013 Sb.. Vztahuje se na ni v plném rozsahu zákonná úprava služeb. Účtuje se o ní v účetnictví SVJ jako o službě. Náklady se rozúčtují na příjemce této služby.

Zákon je vadný. Je v rozporu s čl. 11 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, na kterou se odvolává. Ukládá něco nemožného, protože odečítání, zpracování a uchování dat z indikátorů po dobu tří let nikdy není a nemůže být bezplatné. Proto směrnice EU uvádí výslovně:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU
 §11

(2) Bez ohledu na odstavec 1 platí, že rozdělování nákladů na informace o vyúčtování za individuální spotřebu vytápění a chlazení v budovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových budovách ve smyslu čl. 9 odst. 3 se provádí na neziskovém základě. Náklady vyplývající ze zadání tohoto úkolu třetí straně, například poskytovateli služeb nebo místnímu dodavateli energie, zahrnující měření skutečné individuální spotřeby v těchto budovách, její rozdělování a vyúčtování, lze přenést na konečného zákazníka, ale pouze v takové míře, aby náklady byly přiměřené.

„Neziskový základ“ znamená účtovat právě tak, jako se účtuje o službách: veškeré náklady přenáší poskytovatel služeb na příjemce, takže mu nesmí vzniknout ani účetní zisk, ani účetní ztráta. Proto jsou všechny finanční toky spojené se službami daňově neutrální (kromě služeb hrazených paušálem).

Je tedy třeba zákon vyložit ústavně konformním způsobem. Právní výklad ustanovení § 8 odst. 4 zákona jsem podal v diskusi Měsíční ne/informování a možné sankce 3 (Vložil Justitianus, 17. Září 2023 – 20:45). Až si to přečtete, můžeme pokračovat v této diskusi zde.

Justitianus

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.