Nejvyšší soud však již ve svém předcházejícím usnesení v této věci (sp. zn. 26 Cdo 1051/2019) zdůraznil, že je-li vlastníkovi jednotky znemožněna účast na shromáždění (o svolání shromáždění ho statutární orgán neuvědomí, nebo mu neumožní vstup na shromáždění), jsou tím závažně porušena jeho práva. Je-li mu odepřeno právo podílet se na rozhodování shromáždění, má důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatých na takovém shromáždění, a to bez ohledu na to, zda by velikost jeho hlasu sama o sobě ovlivnila výsledek hlasování. 

Skutečnost, že vlastník jednotky neměl možnost ovlivnit vahou svého hlasu výsledek hlasování, není sama o sobě důvodem k závěru, že porušení zákona či stanov nemělo závažné právní následky. Možnost domáhat se soudního přezkumu rozhodnutí shromáždění (vyslovení jeho neplatnosti) je jedním z ustanovení, jejichž účelem je – mimo jiné – chránit právo vlastníka jednotky podílet se na rozhodování SVJ. Nelze proto jen na základě toho, že neměl dostatečný počet hlasů, aby mohl ovlivnit přijetí napadeného usnesení shromáždění dovozovat, že porušení jeho práv nemělo závažné právní následky – pak by totiž byl vlastník s menšinovým podílem na společných částech domu a pozemku fakticky z práva, které mu dává § 251, 1206 a 1209 odst. 1 o. z., vyloučen (srov. např. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1717/2011).

Lze tak uzavřít, že nebyla-li navrhovateli umožněna účast na Shromáždění, nejen že splnil podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkoumání Usnesení, ale Usnesení bylo přijato v rozporu se zákonnou úpravou rozhodování shromáždění (§ 1206 – 1207, § 251 o. z.), nebylo tedy přijato platně.

Citováno z usnesení Nejvyššího soudu 26 Cdo 2167/2022–322