Pane KarleJ,

odpojená = nepřipojená = nevytápěná

tj. i když nikdy nebyla připojena a přímo sousedí s vytápěnou, je povinost se podílet na úhradě nákladů.

Zajímavý je i názor Ústavního soudu ČR, který jako obiter dictum ve svém nálezu sp.zn. II. ÚS 291/01 uvádí následující: „Na doplnění uvedeného Ústavní soud konstatuje, že se nemůže ztotožnit s názorem stěžovatele, že je nucen platit za něco, co nepoužívá. Je třeba vzít v úvahu specifika daného způsobu vytápění, které je „založeno na fyzikálních vlastnostech tepelné energie, která má schopnost akumulace, proniká stěnami a působí se setrvačností. Nedá se totiž s přesností srovnatelnou s elektrickou energií či plynu změřit spotřeba u jednotlivých spotřebitelů“ (viz Č., L. – Ministerstvo průmyslu a obchodu: Cesta tepla podle vyhlášky, Hospodářské noviny, 95, 13). Obecně platí, že nájemce po odpojení od vnitřního rozvodného zařízení v důsledku pronikání tepla stěnami, jakož i přímým ohřevem prostřednictvím rozvodného zařízení procházejícího bytem, nemusí vytápět svůj byt vůbec nebo pouze částečně (tzn. nikoliv ve vztahu k venkovní teplotě). Dále jsou vytápěny společné prostory v domě, a to buď přímo, nebo je vnitřní rozvodné zařízení konstruováno tak, aby docházelo alespoň částečnému vytápění těchto prostor. Z uvedených důvodů je určitá úhrada za uvedenou službu ze strany nájemců (uživatelů) odpojených od rozvodného zařízení plně na místě“

Dále viz metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj č. 28203/2002–71 k vyhlášce č. 372/2001 Sb., dle kteréhi Příloha č. 1 uvádí zpřesňující požadavky ke kritériím, podle kterých se vypočtou úhrady za dodávané služby. „ Modifikace započitatelné podlahové plochy o část plochy místností nevytápěných podle přílohy č. 1, část A, bod 2: V bodu 2 části A přílohy č. 1 jsou uvedeny v další tabulce koeficienty pro započtení přiměřených částí podlahové plochy místností přímo nevytápěných (ale bezprostředně sousedících s vytápěnými prostorami) do započitatelné podlahové plochy vytápěných místností, které ji zvyšují o redukovanou hodnotu těchto podlahových ploch a to v závislosti na počtu stěn, kterými nevytápěná místnost sousedí s vytápěnými místnostmi.
Poznámka: Venkovní stěnou místnosti se rozumí nejen vertikální, ale i horizontální stěna, tj. strop nebo podlaha např. nad průjezdem. Koeficienty v tomto bodě se použijí pouze u místností bytů a nebytových prostorů bez otopných těles; vyjadřují účinek prostupu tepla stěnami z místnosti s otopným tělesem ústředního vytápění domu na vnitřní teplotu místnosti bez otopného tělesa ústředního vytápění domu.
Přímo nevytápěné místnosti však mohou získat tepelný zisk nepřímo, z potrubí vnitřního rozvodu. Další, přídavný koeficient, označený „n“ vyjadřuje vliv neizolovaného potrubí procházejícího místností bez otopného tělesa na vnitřní teplotní úroveň. Proto podle dalšího vzorce uvedeného v písm. b) bodu 2 části A přílohy č. 1 se určí hodnota navýšení n, o kterou se zvýší hodnota koeficientu vybraného z tabulky, která uvozuje text bodu 2 části A přílohy č. 1 pro nevytápěné místnosti bytu či nebytového prostoru, sice bez otopného tělesa, ale přitápěné jimi procházejícím neizolovaným potrubím vnitřního rozvodu tepelné energie. Podíl pětinásobku povrchu S tohoto potrubí (2pírl) k (započitatelné) podlahové ploše této místnosti A určuje velikost navýšení koeficientu vybraného z tabulky uvozující bod 2 části A přílohy č. 1. Navýšení přichází v úvahu tehdy, je-li délka potrubí l > 0,5 m. Součet hodnoty koeficientu z tabulky spolu s vypočtenou hodnotou navýšení n však může být větší než 1. Je-li větší než 1, za referenční podlahovou plochu nevytápěné místnosti, která se připočte k započitatelné ploše bytu resp. nebytového prostoru se vezme celá (započitatelná) podlahová plocha této nevytápěné místnosti.“