K odst. 2 – cituji:

• u příjemců služeb, u nichž bylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude náměr korigován korekčním koeficientem,…

Dále je třeba zdůraznit, že u příjemců služeb, u kterých nebylo zjištěno překročení limitních hodnot, bude výše spotřební složky nákladů vycházet z náměrů, přepočtených podle požadavků technických norem, případně v souladu s doporučením výrobců měřidel, a korigovaných podle polohy místností v domě… konec citátů.

K prvnímu citátu: Za minulého režimu jsem se ve výzkumném ústavě dozvěděl o existenci Pišvecovy konstanty, kterou násobíme naměřené hodnoty, abychom dostali požadovaný (tenkrát i plánovaný) výsledek. K prvnímu citátu dodávám, že korigování náměru Pišvejcovou konstantou chápu jako znásilnění naměřených hodnot a výsledkem musí být nedůvěryhodné, zpochybnitelné rozúčtování. K druhému citátu: Celé rozúčtování je založeno na spoustě korekcí postavených na principu, že velikost korekce má být přímoúměrná spotřebě tepla. Přitom po zateplení lze z jednoho radiátoru vytápět více místností – stačí ponechat pootevřené dveře. Navíc se nebere v úvahu, že místnosti by měly být vytápěny na hodnoty, které odpovídají účelu místnosti: Já a ani manželka nesnášíme přetopenou ložnici. Kuchyni jenom temperujeme, pokud se vaří na plynovém sporáku, je tam přímo horko. Kuchyně má nucené větrání právě kvůli plynovým sporákům. Pokud někdo kuchyni používá jako obývák, prodraží se mu to, spousta tepla se sice odvětrá zbytečně, ale zvýší se průměr v domě a pak na to doplácejí ti, co se nedostanou do 80% průměru. Dále mi nikdo nikdy nevysvětlil fakt: Základní složka rozúčtování nákladů na teplo má pokrývat ty náklady, které nemůže ovlivnit koncový uživatel bytu. U nás dodavatel tepla zavedl před léty dvousložkovou cenu tepla a pevná složka u nás už překročila třetinu nákladů na vytápění, ale pevná složka u ohřevu teplé vody smí být maximálně 30%, takže u nás není v ní pokryta plně ani základní složka ceny tepla a už vůbec ne náklady na doohřev cirkulující teplé vody. O platné legislativě z oblasti rozúčtování nákladů na teplo si tedy myslím své, ale ruku bych za ni nestrčil ani do vlažné vody a už vůbec ji nemohu chválit. Kdo povolil, aby korekční koeficienty na polohu místnosti směly být navedeny přímo do indikátorů, které pak měří korigovaně, to musel být neskutečný darebák. Stejnou velikost korekce připouštím pouze u bytů, které mají shodné znevýhodnění, dané polohou bytu. Výše korekce ale nesmí být přímoúměrná spotřebovanému teplu – tím se dotují ti, kteří teplem plýtvají. I v bytech pod střechou shledáte velmi rozdílné náměry a když je přepočtete na nekorigované, nebudete se stačit divit. Logické je, že nárok na spravedlivou dotaci mají byty pod střechou oproti středovým bytům ve stejné výši, nikoliv odvozenou koeficientem od spotřeby tepla! A co dodat k plýtvačům ve středových bytech, kteří mají nekorigovaný odběr tepla i daleko vyšší než dtto byty pod střechou! Takové byty zvyšují průměr domu a úsporně chovající byty se dostávají pod 80% průměru, takže chovat se hospodárně se jim nevyplácí. To hraje do karet dodavatelům tepla, kteří mají zájem dodat tepla co nejvíce, protože po zateplování domů mají zdroje tepla velký přebytek výkonu.