Pane TN,

je legrační, když takový právní laik jako vy zde provádí suverénní právní závěry, které nemají s právem nic společného . Napsal jste, že „dotyčný udělal chybu, když od krajského soudu vytáhl rovnou ústavní stížnost a nedovolal se k Nejvyššímu soudu“. Kdybyste rozuměl právu alespoň trochu, věděl byste, že v uvedeném případě se dotyčný odvolat k uvedenému soudu vůbec nemohl a jedinou možností bylo podání ústavní stížnosti. Nastudujte si to prosím, pak pochopíte souvislosti, a snad už nebudete dál mást čtenáře fóra.

Píšete, že podle vás stěžovatel vadně argumentoval. Stěžovatel byl v kontaktu s p. lakem, kterému poskytl soudní rozhodnutí KS. Lake ho podrobně komentoval zde http://www.portalsvj.cz/…echodu-dluhu a uvedl ve svém příspěvku mraky důvodů, proč mělo být soudní rozhodnutí protiústavní. Je pravděpodobné, že stěžovatel uvedl lakem uvedené argumenty, přesto neuspěl. Není to ale podstatné. V soudních řízeních se soudci často odvolávají na konkrétní vyjádření vyšších soudů nebo ÚS. V případě sporu o přechodu dluhu se budou soudci jistě odvolávat na jednoznačné vyjádření ÚS:

„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. na stěžovatele jako nabyvatele nebytové jednotky“

Ústavní konformní závěr znamená, že jde o závěr nezpochybnitelný. Toto vyjádření je tak jednoznačné, že další posuzování toho, jak stěžovatel v uvedeném případě argumentoval či neargumentoval je nepodstatné.

Spoléhat na to, že snad ÚS někdy v budoucnu změní svůj výklad, a že to bude právě tehdy, když se budute odvolávat zrovna vy nebo vlastník, kterému to radíte, je bláhové.