Vložil lake, 14. Prosinec 2015 - 15:00

Z žaloby lze tušit, že žalovaná strana nemá velkou naději na úspěch. Jde o velmi častý případ, kdy vlastník začal hradit neurčitě a nesrozumitelně označenou částku podle předpisu plateb a tím uznal její oprávněnost co do výše i důvodu úhrady.

89/2012 Sb. § 2054
(1) Placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí.
(2) Plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

Vlastník jednotky tedy uznal, že bude hradit cizí dluh za jinou osobu. Později svévolně přestal hradit. Jestliže odepření plateb měl být jakýsi „trest“ za neposkytnutí informací právnickou osobou SVJ, pak soud se touto námitkou žalované strany nebude vůbec zabývat.

Tolikrát jsem zde upozorňoval, že nabyvatel se má seznámit s právy a povinnostmi člena. Že má požadovat ihned u PRVNÍHO předpisu plateb prokázání každé jednotlivé položky, aby věděl, zda mu byla předepsána oprávněně. Nabyvatel jednotky však bez právního důvodu začal dobrovolně platit neurčitou částku. Past sklapla.

Kdo seskočí v ZOO do výběhu s tygry, nemůže se divit tomu, co bude následovat (https://www.youtube.com/watch…). Kdo začne naslepo platit do černé díry na neznámý účel, už se své dobrovolně přijaté povinnosti nezbaví.
-------------------------------------------------------------------

Přitom právně byla věc jasná od samého počátku.

  1. Tehdejší vlastníci si objednali opravu či zhodnocení svého majetku u právnické osoby SVJ.
  2. SVJ jako příkazník náísledně sjednalo smlouvu se zhotovitelem díla.
  3. Po převzetí díla a úhradě „fakturované“ částky vzniklo SVJ právo vymáhat prokazatelně vynaložený náklad na dlužnících – tehdejších vlastnících jednotek.
  4. Dluh tehdejšího vlastníka se stal splatným v okamžiku, kdy jej SVJ vyzvalo k úhradě dlužné částky.
  5. SVJ mohlo poskytnout jednotlivým dlužníkům finanční službu tím, že jim rozložilo úhradu jejich dluhu do pravidelných splátek. To je ovšem finanční služba, poskytovaná jednotlivcům na základě dvoustranné dohody a se správou domu to nemá nic společného. Ani nabyvatel jednotky s tím samozřejmě nemá nic společného – dokud nezačne dobrovolně hradit za dlužníka.

To je vše. Pokud SVJ snad nezačalo vymáhat částky, na které mu vznikl nárok, pohledávka se promlčela v tříleté lhůtě (viz zákon č. 40/1964 Sb.).

Dluh z dříve uskutečněného technického zhodnocení domu samozřejmě nepřešel na nabyvatele jednotky, zvláště pokud jednotku nabyl v exekuční dražbě. Tuto pohledávku za bývalým vlastníkem mohlo a mělo SVJ přihlásit jako svou pohledávku do dražby.

lake

P.S. Upozornění: Veškeré zde zveřejněné úvahy jsou bez jakékoliv záruky. Neznáme další podrobnosti o případu, zejména neznáme obsah předpisu plateb na základě kterého vlastník zahájil placení, ani neznáme obsah stanov SVJ (zda skutečně ukládají povinnost hradit „příspěvek do fondu oprav“).

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.