- Aloisie napsala: „… soudy nárok na zálohy na správu domu a pozemku přiznávají, aniž by se přiměřeností jejich výše vůbec zabývaly.“
To je pořád dokolečka totéž. Už to zde píšu asi popatnácté! Napřed je projev vůle vlastníka budovy – usnesení shromáždění. Teprve pak podle toho SVJ předepisuje a vymáhá. Napadnout je nutno již samotné usnesení. Zálohy podle § 15 odst. 2 mohou být schváleny, předepsány a vymáhány pouze při splnění těchto podmínek:
- Musí se jednat o správu domu (tedy nesmí se jednat o zálohu na budoucí technické zhodnocení, např. zateplení).
- Musí se jednat o budoucí náklad, který bude nutné vynaložit buď v příštích měsících (krátkodobá zákoha, která se po roce vyúčtuje a vypořádá), nebo v následujících letech (dlouhodobá záloha). Viz § 15 odst. 2 ZoVB.
- Jde-li o náklad na opravy, musí být předem schválen tříčtvrtinovou většinou všech hlasů (jinak by nešlo o náklad nutný podle zákona).
- Je-li o požadavek platby zálohy neurčitý, či je-li záloha určena na nesrozumitelný či neprokazatelný účel a vlastníci jednotek nejsou schopni prokázat důvod svého usnesení, pak jde o zdánlivé právní jednání, které pro svou protizákonnost právním jednáním není.
Jestliže je přijato usnesení o výši záloh „25 Kč/m2“ bez toho, že by bylo určeno (a) na jaký účel (b) s jakou dobou použití zálohy a © že jde o budoucí náklad, který bude nutné vynaložit, pak pak na takové usnesení plně dopadají ustanovení NOZ o zdánlivém právním jednání.
| 89/2012 Sb. Zdánlivé právní jednání § 551 O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. § 552 O právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. § 553 (1) O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. (2) Byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku. § 554 K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. |
Existují dva výklady jak se má vlastník jednotky zachovat:
- Sdělí prokazatelně jak účastníkům právního vztahu, tak právnické osobě SVJ, že zdánlivé právní jednání nemá pro něj právní účinky. Pak pasivně čeká zda se SVJ obrátí na soud.
- Obrátí se sám aktivně na soud s požadavkem, aby rozhodl, že zdánlivé právní jednání ostatních vlastníků jednotek nemá pro něj právní účinky. V tomto případě musí počítat s tím, že soud mu nejspíše nepřizná náhradu výdajů.
Pokud ovšem vlastník nebrání svá práva a nezpochybní na samém počátku zdánlivé usnesení, nic už mu nepomůže, když později přestane platit předepsanou částku. Takové vlastníky, kteří nebránili včas svá práva, soudy rozemelou na masokostní moučku.
lake
Poslední komentáře