Dotaz je zmatečný: všichni členové oprávnění o věci hlasovat jsou prostě všichni členové, oprávnění o věci hlasovat. Zde přece neexistuje žádný výkladový problém!

Příklad č. 1:
Řekněme, že v domě je kotelna, která je podle smlouvy o výstavbě společnou částí pouze pro vlastníky bytů v prvním, druhém a třetím podlaží domu. Byty v nástavbě (čtvrté podlaží) byly vybudovány později a mají každý svůj vlastní oddělený etážový topný systém s vlastním zdrojem tepla. Takže o opravě zařízení kotelny budou na shromáždění hlasovat pouze ti členové, kteří jsou oprávněni o věci hlasovat. To jsou vlastníci bytů v prvním, druhém a třetím podlaží, pro které je kotelna společná. Počet přítomných a usnášeníschopnost se budou pro toto usnesení počítat pouze z těch, kdo jsou oprávněni o věci hlasovat.

Příklad č. 2:
V jiném domě jsou balkony označené v prohlášení vlastníka budovy jako společné části domu, společné pouze vlastníkům bytů s přímým přístupem z bytu na balkon. O těchto balkonech budou hlasovat pouze vlastníci jednotek, kteří jsou oprávněni o věci hlasovat. To jsou pouze ti, pro které jsou balkony společné. Počet přítomných a usnášeníschopnost se budou pro toto usnesení také počítat pouze z těch, kdo jsou oprávněni o věci hlasovat.
------------------------------------------------------------------

Zcela jiná je otázka co se stane, když zákon nebude při hlasování dodržen.

Přijaté usnesení nebude absolutně neplatné, nýbrž opomenutý vlastník by se musel neplatnosti dovolat. Neučiní-li to, pak i usnesení přijaté v rozporu se stanovami a se zákonem bude i nadále považováno za platné. Možnost napadnout usnesení trvá pouze v zákonem dané lhůtě; jejím marným uplynutím právo přehlasovaného vlastníka zaniká.

U spolku je lhůta k napadení usnesení tříměsíční, viz § 259 NOZ. Při rozhodování spoluvlastníků o společném majetku je lhůta třicet dnů od přijetí rozhodnutí, viz § 1128 odst. 3 NOZ.

lake