V první řadě je třeba si uvědomit, s jakými daty počítáte. Korekční koeficienty bývají nahrané spolu s výkonem radiátoru do poměrových měřidel, takže už odečtená data jsou prvotně korigovaná na polohu místnosti. Pokud takto prvotně korigovaná data v součtu za byt přesáhnou 140% průměru domu vztaženého na metr čtvereční vytápěné plochy, v bytě došlo k nehospodárnému odvětrávání tepla. Toto teplo musí být vyúčtováno danému bytu ve zvláštní položce rozpočtu jako neúčelně odvětrané teplo. Po odečtení ztrát z neúčelně odvětraného tepla by mělo následovat nové spočítání průměru domu a zjistit, kdo nyní má menší spotřebu než 60% nového průměru domu opět vztaženého na metr čtvereční vytápěné plochy, tito by pak měli doplatit za teplo do 60% procent nového průměru domu (mínus 40% od průměru za teplo – jde o teplo získané prostupem od sousedů nebo ze stoupaček. Opět je to nutné udělat ve zvláštní položce rozúčtování nákladů na teplo. Teprve pak znáte čisté náklady k rozpočítání mezi byty, u kterých si vypočtete konečný náklad na čtvereční metr vytápěné plochy. Žádné další korekce už podle mého názoru nejsou přípustné dle vyhlášky 372/2001 Sb.

Ke stanovení korekčních koeficientů dle polohy bytu cituji ze stanoviska MMR: „… koeficienty za polohu bytu by se měly počítat podle tepelných ztrát jednotlivého konkrétního domu, tzn. na základě provedeného energetického auditu, a nikoliv je stanovovat plošně podle tabulek.“ Když to vezmu do důsledků, tak kontrolu koeficientů lze udělat podle MMR dalším energetickým auditem. Laicky můžete zkontrolovat správnost těchto koeficientů tak, že sečtete rozpočítané náklady na teplo za všechny byty v domě, které mají shodné znevýhodnění jako váš byt (bez korekcí na nadměrné větrání a na nedotápění bytů), pak by náklad na čtvereční metr vytápěné plochy této skupiny by se neměl výrazně lišit od konečného průměru nákladů celého domu opět vztaženého na čtvereční metr vytápěné plochy. Pokud se výsledek výrazně liší, rozpočet neproběhl korektně s ohledem na vyhlášku 372/2001 Sb., anebo korekční koeficienty jsou nesprávně nastaveny.

Energetický audit též není levný a záleží na kvalitě auditora, zda vám to korektně spočítá, proto v domě používáme metodu rozpočítávání nákladů na teplo, kde byty se rozdělí do skupin. Skupina je tvořena byty se stejně velkým znevýhodněním, které je třeba korigovat. Náklady na teplo se rozpočtou mezi jednotlivé skupiny podle vytápěné plochy skupin, takže základní složka na čtvereční metr vytápěné plochy je ve všech bytech stejná, a konečně spotřební složka nákladů se v rámci skupiny rozpočítá dle náměrů indikátorů.

Jožin