Pane Pele, to není napsáno správně.

• Za prvé:
U nedoplatků a přeplatků plynoucích z vyúčtování služeb se také uplatní úrok z prodlení.

Je třeba porozumět tomu, že úrok z prodlení je vždy zákonným příslušenstvím pohledávky podle § 513 NOZ. Jediná zákonem přípustná výjimka z této právní normy je stanovena u daru (§ 2057 NOZ). Zákon č.67/2013 Sb. žádnou výjimku neobsahuje.

• Za druhé:
Není pravdivé, že by se u záloh na správu měl vždy uplatnit úrok z prodlení.

Takové tvrzení je častou chybou a nemá oporu v platném právu. Neuhrazení řádně předepsané zálohy je nejspíše porušením zákonné či smluvní povinnosti; splnění povinnosti lze vymáhat i soudně. Ovšem pouhým neuhrazením zálohy (zejména dlouhodobé) nevzniká žádný dluh. Takže zde není splatná pohledávka, ani její příslušenství (úrok z prodlení).

Při řádném vedení účetnictví SVJ podle účetního standardu (§ 36 zákona č. 563/1991 Sb.) nelze účtovat o předpisech záloh. Účtuje se zásadně až o uhrazených zálohách. Psala o tom paní Klainová zde: http://www.portalsvj.cz/…-zaloh-v-svj#…. Podle práva a účetních stadardů je to tak, jak jsem napsal. Účetní jednotka se od standardu může odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku musí popsat v účetní závěrce.

U soudu by ovšem nemusel projít pokus o vymáhání neexistujícího úroku z prodlení při neexistujícím dluhu. Bez ohledu na to, jak účetní jednotka o předpisech záloh účtovala.

• Dluh mohl vzniknout jedině pokud SVJ mělo náklad, nekrytý přijatou zálohou. Pak může požadovat úrok z prodlení, ovšem pouze z částky, která v době úhrady nebyla kryta předepsanými (avšak neuhrazenými) zálohami.
• Pokud ale SVJ pouze shromažďuje (dlouhodobé) zálohy na svém účtu bez toho, že by existovaly náklady „párované“ k těmto zálohám, pak nebude schopno prokázat ani vznik dluhu, ani nárok na úrok z prodlení.

lake