Úrok z prodlení

Vložil sinkognitos, 21. Listopad 2014 - 22:07 ::

Dobrý den, prosím o Vaše zkušenosti. Můžeme jako společnství dle §13, odst.2 předpisu č. 67/2013 Sb. udělit vlastníku, který nehradí platby do fondu oprav a zálohy na služby úrok z prodlení? Jde mi hlavně o to zda musíme mít toto ujednání ještě i ve stanovách. Na shromáždění to bylo včera schváleno. Moc děkuji za odpovědi. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-67

    Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

    Vložil PELE (bez ověření), 30. Listopad 2014 - 10:01

    Lake, v jiné souvislosti jste na tomto portálu vyslovil názor – snad si to pamatuji správně – že úrok z prodlení lze uplatňovat jen z vyúčtované služby, nikoli ze zálohy. Zruší-li se od 1.1.2015 poplatek z prodlení, a zatím dle legislativního vývoje tohoto institutu se jeví, že ano, nebude nebezpečné úrok ze záloh uplatňovat (ať už ze strany SVJ, družstva, pronajímatelů či energetických společností), protože příjemci služeb se začnou soudně bránit a věřitelé se na nákladech právního zastoupení nedoplatí? – Dokážu si představit, že se toho opět chytí nějaká občanská iniciativa typu „poplatkyzpět“…

    Ke zrušení viz diskuse a návrh.

    Důvodová zpráva: Navrhuje se zrušit ustanovení upravující poplatek z prodlení, pokud se poskytovatel služeb nebo příjemce služeb dostane do prodlení s peněžitým plněním tak, aby bylo možné uplatnit pouze úrok z prodlení upravený v NOZ a nedocházelo k „dvojkolejnosti“ právní úpravy. V současné době dochází k rozporným výkladům, kdy použít poplatek z prodlení nebo úrok z prodlení. Například u paušálních plateb, kde je částka nájemného a částka za služby sloučena do samostatné paušální platby, nelze s určitostí vymezit, jaké sankční opatření má být uplatněno, protože prodlení s platbou nájemného je již postihováno pouze úrokem z prodlení.

    P.S. Zajímavá je i přeformulace pokuty v §13…

    Vložil Neználek' (bez ověření), 1. Prosinec 2014 - 19:11

    …Zajímavá je i přeformulace pokuty v §13…

    • ano to je. Stávající stav se dá považovat za svého druhu „stav“ kdy platí, že částka je =0 Kč. To znamená, že stav po nabytí účinnosti si mnozí „upraví dohodou“ na =0 Kč
    • co myslíte, lze dávala by nějaký smysl „dohoda“ s částkou <0 Kč ?? …
    • za rok 2014, 2015 doufám platí co je psáno v zákoně nyní, protože jinak není jasné, zo znamená posun účinnosti již účinného zákona.

    Neználek'

    Vložil Pavel, 30. Listopad 2014 - 16:50

    PELE,

    jak je zřejmé ze ST 308/1, na který dáváte link, novela bude nejdříve od 1.1.2016. Čeká ji ještě 2 a 3 čtení, Senát, prezident a Sb.z. To se nedá do 31.12.2014 stih­nout. Navíc pro poslance je nyní prioritou, kolik si přidají.

    Máte-li nějaké návrhy na zlepšení zákona můžete je zaslat do příslušných výborů příslušným poslancům. I v důvodové zprávě se uvádí, že např. snížení na 50 Kč si vyžádala laická veřejnost.

    Rozumíte někdo blábolu nové šéfové MMR, který vypustila, když se mluvilo o občanech s trvalým bydlištěm na místním úřadu? Ta osoba snad chce, aby za tyto osoby platila SVJ nějaké poplatky? Cituji z jejího vystoupení:

    „že SVJ nebo družstvo nebo kdokoliv jiný se dohodne s obcí na nějaké dohodě a že bude doplácet nějaké poplatky za ty osoby, které jsou tam evidované. Toto by bylo nutné dát i do stanov jednotlivých SVJ a podobně“

    Takovou větu by podle mého názoru nedala dohromady osoba s průměrnou inteligencí za střízlivého stavu. A přitom taková věta je nyní ve stenozáznamu z projednávání zákona. Co tím mohla „myslet“?

    Zatím se nová šéfová předvedla tím, že na MMR zrušila náměstka a sekci bytové politiky a dále se v show Jana Krause svlékla, aby předvedla jakou má kérku. Prý jich má víc a když ji Kraus zase pozve, tak jemu a národu ukáže další kérky.

    Asi jsem konzerva, ale raději bych na postu ministra viděl někoho, kdo má alespoň rámcové informace o svěřené agendě.

    Hezký den!

    Pavel

    Vložil PELE (bez ověření), 30. Listopad 2014 - 18:19

    První čtení už je docela pozdě, resp. bojím se lidoposlanecké tvořivosti, je dobrý nápad, abychom do procesu nyní jako zástupci četné laické veřejnosti zasahovali?

    Upřímně ani nevím, co si o tom poplatku z prodlení myslet, protože prý se do zákona dostal na základě nesystematického poslaneckého návrhu poslankyně za Véčka a nemusel zde být už od 1.1.2014. Pro­najímám byty a s počítáním úroků z nájemného a poplatků ze služeb mám své starosti – zejména když nájemník posílá penízky nahodile a v libovolné výši, musím rozdělit příchozí částky na nájemné a služby (naštěstí jsme s tím s právníkem počítali a do nájemní smlouvy zakotvili ujednání na co se budou započítávat příchozí platby, i když snad vůle dlužníka má přednost, napíše-li do zprávy pro příjemce, na co platbu započíst a může takto otravovat život, naštěstí o tom nikdo neví). Ale stejně je to opruz. Upřímně by se mi oddechlo, kdyby poplatek z prodlení zmizel ze světa. Ale pokud je pravda, co říká Lake, že ze záloh, resp. z nevyúčtovaných služeb nelze uplatňovat úrok z prodlení, pak by nájemník nebyl postihnut fakticky žádnou sankcí, resp. úrok by začal naskakovat až někdy od května, kdy nastává splatnost případného nedoplatku z vyúčtování.

    Vložil Evča (bez ověření), 30. Listopad 2014 - 17:50

    „snížení na 50 Kč si vyžádala laická veřejnost.“

    Stále vydělám dost. SVJ je v prodlení s vyúčtováním záloh za několik desítek měsíců, za každou zálohu 50 Kč …

    Vložil lake, 30. Listopad 2014 - 11:31

    Pane PELE, ustanovení o poplatku z prodlení je jednou z mála skutečně dobrých a potřebných právních norem v zákonu č. 67/2012. (Další takovou potřebnou normou bylo stanovení pravidel rozúčtování vody – konečně!).

    Důvod k odstranění poplatku, uvedený v důvodové zprávě (že dochází k rozporným výkladům), je směšný. Pokud popletení čeští „právníci“ neumějí vyložit normu jednoduchého práva, není to důvodem k jejímu zrušení! Nanejvýš by mohla v zákoně být upřesněna (ne)možnost souběhu úroku z prodlení a poplatku z prodlení. Ostatně toto upravoval Občanský zákoník č.40/1964 Sb. až do dne 31.12.2013.

    Paní ministryně Jourová tedy nemusela vymýšlet co už bylo dávno vymyšleno. Bohužel paní ministryně vyšla plně vstříc tlaku lobby družstev a velkých pronajímatelů bytů. Ti se po schválení zákona č.67/2013 Sb. zděsili, protože každá jejich chyba a zpoždění vyúčtování budou citelně sankcionovány. Výsledek těchto zákulisních tlaků známe. Proto paní Jourová předložila vládě takovou novelu ZoSl, jakou předložila.

    O změně zákona č.67/2013 Sb. ohledně poplatku z prodlení budu raději diskutovat teprve až takový stav nastane.

    lake

    Vložil X (bez ověření), 22. Listopad 2014 - 17:51

    Zákon č. 67/2013 Sb. platí pouze pro služby (vymezení služeb viz § 3 odst. 1).

    V každém případě musíte oddělit předpis záloh na služby a vyúčtování služeb od záloh a vyúčtování nákladů na správu domu.

    Podle mého názoru není třeba mít ustanovení o pokutě a poplatku z prodlení ve stanovách. Plyne to přímo ze zmíněného zákona. Zdůrazňuji, že pouze pro služby.

    Mimochodem zákon to nazývá „poplatkem z prodlení“.

    Vložil PELE (bez ověření), 22. Listopad 2014 - 18:19

    Neboli

    1. z prodlení záloh na služby a vyúčtování ze služeb se uplatňuje poplatek z prodlení
    2. z prodlení příspěvku a záloh na správu (§1180, §1181) se uplatňuje úrok z prodlení
    Vložil lake, 23. Listopad 2014 - 8:55

    Pane Pele, to není napsáno správně.

    • Za prvé:
    U nedoplatků a přeplatků plynoucích z vyúčtování služeb se také uplatní úrok z prodlení.

    Je třeba porozumět tomu, že úrok z prodlení je vždy zákonným příslušenstvím pohledávky podle § 513 NOZ. Jediná zákonem přípustná výjimka z této právní normy je stanovena u daru (§ 2057 NOZ). Zákon č.67/2013 Sb. žádnou výjimku neobsahuje.

    • Za druhé:
    Není pravdivé, že by se u záloh na správu měl vždy uplatnit úrok z prodlení.

    Takové tvrzení je častou chybou a nemá oporu v platném právu. Neuhrazení řádně předepsané zálohy je nejspíše porušením zákonné či smluvní povinnosti; splnění povinnosti lze vymáhat i soudně. Ovšem pouhým neuhrazením zálohy (zejména dlouhodobé) nevzniká žádný dluh. Takže zde není splatná pohledávka, ani její příslušenství (úrok z prodlení).

    Při řádném vedení účetnictví SVJ podle účetního standardu (§ 36 zákona č. 563/1991 Sb.) nelze účtovat o předpisech záloh. Účtuje se zásadně až o uhrazených zálohách. Psala o tom paní Klainová zde: http://www.portalsvj.cz/…-zaloh-v-svj#…. Podle práva a účetních stadardů je to tak, jak jsem napsal. Účetní jednotka se od standardu může odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku musí popsat v účetní závěrce.

    U soudu by ovšem nemusel projít pokus o vymáhání neexistujícího úroku z prodlení při neexistujícím dluhu. Bez ohledu na to, jak účetní jednotka o předpisech záloh účtovala.

    • Dluh mohl vzniknout jedině pokud SVJ mělo náklad, nekrytý přijatou zálohou. Pak může požadovat úrok z prodlení, ovšem pouze z částky, která v době úhrady nebyla kryta předepsanými (avšak neuhrazenými) zálohami.
    • Pokud ale SVJ pouze shromažďuje (dlouhodobé) zálohy na svém účtu bez toho, že by existovaly náklady „párované“ k těmto zálohám, pak nebude schopno prokázat ani vznik dluhu, ani nárok na úrok z prodlení.

    lake

    Vložil ik (bez ověření), 23. Listopad 2014 - 11:31

    Pane Lake připojuji se k p. Klainové, nevykládejte zde prosím účetnictví, je to dosti složitý (a řekla bych že stále složitější) obor, kterému málokdo dokonale porozumí. V jiných případech jsou Vaše názory často pro mnoho z nás použitelné, účetní rady od Vás bych však já osobně nebrala. Myslím, že jediní, kdo se zde k tomuto problému vyjadřují kvalitně je paní Klainová a pan Pavel.

    Vložil lake, 23. Listopad 2014 - 16:51

    Vážená ik,
    nejste schopna k mému textu podat ani jedinou věcnou námitku. Takže zřejmě žádnou neznáte. To mi stačí. Mějte se pěkně.

    lake

    P.S. Totéž platí i pro obsahově prázdné příspěvky levape a pana Kadeřábka.

    Vložil Pavel, 23. Listopad 2014 - 11:57

    ik,

    jak jsem psal v jiném vláknu:

    http://www.portalsvj.cz/…-504–2002-sb

    podle MF lze již nyní účtovat o předpisech záloh.

    Dále MF slíbilo, že se k problematice výnosového či rozvahového účtování v SVJ ještě vrátí. Rád bych měl pozitivně upraveno ve vyhlášce, jak to vlastně je. Ubylo by výkladů, které jdou proti sobě. A protože to slíbilo v rámci oficiálního vnějšího připomínkového řízení, tak si to už ohlídám. :-))

    Ono to má konsekvence na možnost vzniku povinného plátcovství DPH pro SVJ, ale nechci malovat čerta na zeď.

    Hezký den!

    Vložil N. Klainová (bez ověření), 23. Listopad 2014 - 10:13

    Pane lake, neodvolávejte se, prosím, na mne, pokud píšete o účetnictví, protože to děláte účelově a většinou na základě nesprávného pochopení mých slov. Já potom, ač nerada, musím reagovat, aby si o mně účetní nemysleli, že jsem se zbláznila.

    Připouštím, že příspěvek, na který se odvoláváte, není asi dost jasný. To se mi občas stane. Jinde se většinou vyjadřuji jasněji.

    Zcela jednoznačně tedy sděluji, o čem jsem už několikrát psala i na tomto portálu:

    Ve styku mezi dodavateli a odběrateli se zásadně neúčtuje o zálohových fakturách, ale až o uhrazených fakturách. To se týká např. účtování zálohových faktur zasílaných dodavateli služeb za teplo, vodu atd., kdy účetní nesprávně účtovali o závazku na účtu 321 Dodavatelé a o pohledávce na účtu 314 Poskytnuté zálohy. O poskytnuté záloze se účtuje až podle výpisu z účtu.

    Naproti tomu o předpisech záloh na správu a na služby se v SVJ účtuje zcela běžně.

    Jde o jednu ze zvláštností účtování SVJ, u které je třeba využít § 7 odst. 2 ZoÚ, protože účetní metody nelze použít. Na odboru 28 MF to vědí. Na SVJ prostě zapomněli.

    Takto jsou naprogramovány účetní programy používané ve velkých účetních kancelářích od samého začátku účtování SVJ.

    O tom, jak se účtují předpisy záloh jsem psala v seriálu k účetnictví SVJ v časopise Účetnictví v roce 2003, později ve své knize v roce 2004, dále ve všech souvisejících příspěvcích na www.klaiex.webnode.cz a ve všech příkladech v e-shopku na www.klaiex.cz, kde se vyskytují zálohové příspěvky. Stačí?

    Už několikrát jsem uvedla, že na tomto webu nechci o účetnictví diskutovat. Je to velmi složitý obor, ke kterému se tu bohužel vyjadřuje kdekdo, aniž k tomu má odborné předpoklady. Výsledek je bohužel stejný, jako když se já se občas vyjádřím k jiným právním normám, ačkoliv přesně nerozumím psanému textu. V takovém případě přiznám barvu a omluvím se.

    Vůbec nechápu, proč má tolik lidí potřebu vyjadřovat se úplně ke všemu a proč se každý nespecializuje na to, v čem je nejlepší. Takto tento portál začínal a byl pro zájemce o SVJ zdrojem nejkvalitnějších informací. Technici radili v technických záležitostech, daňaři v daních, právníci v oborech, kterým rozuměli atd.

    Kéž by se ta doba vrátila!

    Vložil AsiTak, 24. Listopad 2014 - 18:54

    Omlouvám se předem, ale mám pocit, že Ing Klainová někdy dobývá do otevřených dveří, když postrádá nějaký předpis na řešení „specifika“ účtování SVJ. Nevidím nic mimořádného v činnosti SVJ, ale postrádám při řešení problémů tu ekonomickou analýzu, která rozkrývá shody ev. rozdíly s jinými obdobnými ekonomickými jevy jiných hosp. subjektů. Účetnictví je jen obor zobrazující různorodé hospodářské jevy jednotným způsobem. Základem je hospodářský případ, jakási jednotka ekonomického dění, kterou je třeba převézt do účetního případu tj. do odpovídající jednotky účetnictví. A abych nebyl označen za neználka účetnictví (částečně platí) ale co následuje je analytický příspěvek a jako analytik s dlouholetou praxí v tomto oboru odborník jsem.
    V čem je rozdíl v hospodářském případu „služby dodávky vody“ (příklad pro ilustraci) u podnikatelů a SVJ.
    Podnikatel provozuje podnikatelskou činnost ubytovací službu a pokud je dohodnuto průběžné financování této služby pak nevyměřuje zálohu ale již poplatek za část poskytované ubytovací služby. Je-li součásti této služby i dodávka vody, pak na tuto dodávku platí totéž jako pro ubytovací službu. Podnikatel na dodávce vody ekonomicky participuje tím, že vodu od dodavatele kupuje (je nákladem jeho podnikání) a obratem v rámci podnikání prodává (je výnosem jeho podnikání).

    SVJ neprovozuje podnikatelskou činnost ale službu správy „správa domu a pozemků“ a v rámci této služby zajišťuje „službu dodávky vody“. SVJ na dodávce vody ekonomicky neparticipuje (nevyrábí, nekupuje od vodáren a neprodává) pouze vykonává vlastní správní činnost smluvně zajišťuje dodávky od dodavatele a provádí financování vzniklých závazků ze zdroje vybraných od vlastníků. SVJ dodávky vody jen administrativně zprostředkuje.

    Pokud jsem to dobře analyzoval (možná existuje i jiný pohled?), pak rozdíly uvedených případů jsou zřejmé. Stačí jen tento rozdíl dobře metodicky zapracovat do postupu účtování. Ale to už je úkol pro účetního. Jestli mohu nebo nemohu něco nějak zaúčtovat musí vyplynout z podstaty ekonomického jevu a ne z nějakého předpisu. Pokud ten jev má variantní výklad, pak ano lze akceptovat rozdílné postupy.

    František Ollé

    Vložil Pub (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 11:17

    paní N. možná tedy máte afekt vůči citaci p. Laka, ale pokud máte něco jako odpověď tazateli: tj. zda lze za „nehrazené platby do fondu oprav a zálohy na služby“ (tj. když platí vlasník SVJ) účtovat úrok z prodlení a v jaké výši, tak to prosím uvěďte srozumitelněji nebo polopaticky, prosím. Já se nedomnívám, že by takové stanovisko mělo nebo mohlo a mělo zajímat jen kované (i když třeba jen neznalé nebo pomýlené) účetní v SVJ.

    Vzniká nebo nevzniká z účetního hlediska neuhrazením zálohy (zejména dlouhodobé) nějaký dluh? Vypadá to tak, že zastáváte spolu s Pavlem názor, že vzniká. Ale nevím.

    Mne to zajímá jako vlastníka. Děkuji

    Vložil lake, 23. Listopad 2014 - 17:10

    Vážená paní Klainová,
    aby bylo jasno: neodvolával jsem se na Vás, jak nesprávně tvrdíte. Pouze jsem dal čtenářům odkaz na Váš starší příspěvek ze dne 10. dubna 2010.

    • Pokud nechcete, aby diskutující odkazovali na Vaše starší příspěvky, máte právo je smazat.
    • Pokud se domníváte, že příspěvek z roku 2010 má neaktuální obsah (např. proto, že se změnily české účetní standardy), pak to prosím napište srozumitelně a nevyčítejte mně, že jsem si dovolil na Váš text odkázat.
    • Pokud se české účetní standardy od té doby nezměnily, ale Vy jste od roku 2010 změnila názor na věc, proč to rovnou nenapíšete?

    Nevím, proč zde bojujete proti Vašemu vlastnímu (pravdivému) tvrzení z roku 2010, jako bych za to mohl já. Dát odkaz na zdroj a autora je nejen slušnost, nýbrž i povinnost. To jsem dodržel.

    Nepopíráte skutečnost, že účtování o předpisech záloh není obsahem ČÚS pro neziskové osoby. Předpokládám, že platnost ČÚS pro účetní jednotky nenapadáte. V čem je tedy problém?

    Nepopíráte skutečnost,že odchylka od českých účetních standardů je možná pouze při splnění dvou podmínek, taxativně uvedených v § 36 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví. Předpokládám, že platnost zákona také nenapadáte. V čem je tedy problém?
    -------------------------------------------------------------------------

    Připomenu, že se zde vůbec nediskutuje o účetnictví. Tazatelka se ptala na uplatnění úroku z prodlení. Ten není možno vybírat z důvodu neuhrazení dlouhodobých záloh – bez ohledu to, zda SVJ účtuje striktně podle ČÚS, nebo se od ČÚS odchýlilo, jak mu to umožňuje § 36 zákona č. 563/1991 Sb.

    Samotný způsob účtování o zálohách (navíc odchylně od účetních standardů) nevytváří přece dluh jiné osoby! Toto není otázka účetní, nýbrž pouze soukromoprávní (závazkové vztahy podle NOZ). K této problematice jste se nevyjádřila.

    lake

    Vložil PELE (bez ověření), 23. Listopad 2014 - 23:45
    1. Že se z neuhrazeného nedoplatku vzniklého z vyúčtování služeb („služeb“ ve smyslu zák. 67/2013 Sb.) neuplatňuje poplatek z prodlení, nýbrž úrok z prodlení, je pro mě překvapivá novinka. Vycházel jsem z porady od své právničky, protože pronajímám byty a toto se mě přímo týká. Můžete prosím rozvinout vaši argumentaci, proč při prodlení úhrady nedoplatku uplatňovat úrok z prodlení? Já vycházím z toho, že služby jsou upraveny samostatným zákonem (speciálním vůči NOZ) a poplatek z prodlení tedy má přednost před úrokem z prodlení v této věci.
    2. Že se u nezaplacených záloh na služby („služby“ ve smyslu zák. 67/2013 Sb.) uplatní poplatek z prodlení se ale shodneme? Zde spor není? (Samozřejmě ledaže by novela zákona poplatek z prodlení zrušila, o čemž se tuším i diskutuje, pak by se nejspíše musel uplatňovat úrok z prodlení, ale nechci predikovat.)
    3. Že se u nezaplaceného příspěvku na správu (ve smyslu §1180) uplatňuje úrok z prodlení se shodneme?
    4. Že ne vždy se u nezaplacených záloh na správu uplatní úrok z prodlení je pro mě také překvapivá novinka, ale vaše právní argumentace mě zaujala a prokonzultuji znovu se svou právničkou, to co píšete (zálohy nespárované s náklady SVJ) má svou logiku. Děkuji. I když převažující praxe je taková, že SVJ sakumprdum uplatňují úrok z prodlení na celou měsíční předepsanou platbu a nerozlišují, co je v té platbě obsaženo. Ono by to asi bylo i složité rozpočítávat…
    Vložil lake, 24. Listopad 2014 - 14:44
    • Pele napsal: „Že se z neuhrazeného nedoplatku vzniklého z vyúčtování služeb neuplatňuje poplatek z prodlení, nýbrž úrok z prodlení, je pro mě překvapivá novinka.“

    To je překvapivé tvrzení i pro mne. Nikdy jsem přece nic takového nenapsal …

    • Pele napsal: „Můžete prosím rozvinout vaši argumentaci, proč při prodlení úhrady nedoplatku uplatňovat úrok z prodlení?“

    To už jsem uvedl: úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky podle § 513 NOZ. S tím nemá zákon č.67/2013 vůbec žádnou spojitost. Myslím, že nesprávně směšujete dva navzájem nezávislé nároky, které existují vedle sebe. Z8kon nepraví, že by se oba nároky vzájemně vylučovaly. Takže se nevylučují.

    • Pele napsal: „Že se u nezaplacených záloh na služby („služby“ ve smyslu zák. 67/2013 Sb.) uplatní poplatek z prodlení se ale shodneme?“

    Jistěže, to je uvedeno v zákonu č.67/2013 Sb..

    • Pele napsal: „Že se u nezaplaceného příspěvku na správu (ve smyslu §1180) uplatňuje úrok z prodlení se shodneme?“

    Jistěže, to je uvedeno v § 513 zákona č.89/2012 Sb.

    • Pele napsal: „Že ne vždy se u nezaplacených záloh na správu uplatní úrok z prodlení je pro mě také překvapivá novinka …“

    Tak si to proberme: Podle § 513 NOZ platí, že úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky.
    Podle § 15 odst. 1 ZoVB platí, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Z toho plyne, že neuhradil-li vlastník předepsaný příspěvek, je v prodlení.
    Podle § 15 odst. 2 platí, že k účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Složení zálohy na budoucí účel tedy ještě není přispíváním na správu domu podle § 15 odst. 1 ZoVB.
    Podle § 15 odst. 4 platí, že pokud vznikla právnická osoba (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek.

    Z uvedeného plyne: Je-li uhrazená záloha závazkem SVJ vůči vlastníkovi, nemůže před tím existovat pohledávka SVJ za vlastníkem z téhož důvodu. Jedna platba nemůže být zároveň úhradou dluhu i přijatou zálohou. Musíte si vybrat jednu ze dvou možností:

    1. Existuje pohledávka SVJ, která uhrazením zanikne. Pak už si obě strany nic nedluží.
    2. Existuje předpis zálohy, která uhrazením vytvoří pohledávku ve stejné výši. SVJ se přijetím zálohy stává dlužníkem vlastníka jednotky.

    Pokud snad na počátku již existuje pohledávka, pak veškeré platby dlužníka jsou splátkami existujícího dluhu a uplatní se úrok z prodlení. Takové platby ovšem nemůžete zároveň nazývat zálohami!

    Kdy lze stanovit úrok z prodlení u zálohových plateb říká NOZ ve svém ustanovení jednoznačně:

    89/2012 Sb. § 627
    Má-li být podle zvyklosti nebo podle praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období, počne promlčecí lhůta běžet ode dne následujícího po konci období, kdy vyúčtování mělo být předloženo.

    Z uvedeného je zřejmé, že u krátkodobých záloh (např. na služby) můžete vyčíslit prodlení teprve při vyúčtování v dubnu po ukončení zúčtovacího období. U dlouhodobých záloh na správu to lze také stanovit teprve při konečném vyúčtování akce, na kterou se záloha vybírala.

    lake

    Vložil PELE (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 15:00

    Napsal jste toto

    U nedoplatků a přeplatků plynoucích z vyúčtování služeb se také uplatní úrok z prodlení.

    Ale teď po druhém přečtení mi to došlo – chtěl jste napsat, že se uplatní poplatek z prodlení a vedle něj také úrok z prodlení, takže z jednoho dluhu (nedoplatku z ročního vyúčtování) se bude uplatňovat dvojí sankce. Už je mi to jasné, děkuji za popostrčení.

    Vložil X (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 17:35

    Teď jsem zase zmaten já. V ZoS § 13 odst. 2 je na konci věta:

    „To neplatí, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.“

    Nemyslí se tím, že se dvojí sankce neuplatní?

    Vložil X (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 4:04

    Ad 4)

    Běžná praxe je tato:

    Váš podíl na zůstatku DZO je např. 50.000 Kč. Nyní neuhradíte předepsanou zálohu ve výši 3.000 Kč. SVJ vám zaúčtuje předepsanou zálohu a váš podíl se tedy překvapivě zvýší na 53.000 Kč. Vy jste ale zálohu neuhradil. Aby se to srovnalo, tak vůči vám vytvoří pohledávku ve výši 3.000 Kč, samozřejmě po splatnosti a účtuje vám úrok z prodlení. A to aniž by pro vás hnulo prstem (kromě zaslání upomínky).

    Souhlasím s paní Klainovou, že účetnictví „je velmi složitý obor“, kterému málokdo rozumí. Tím spíše musím dát za pravdu lakemu, když říká, že účetními postupy (pro nás neználky nesrozumitelnými) nelze vytvářet dluhy, které objektivně neexistují.

    Selským rozumem: když má někdo vůči někomu závazek 53.000 Kč a současně pohledávku 3.000 Kč, tak proč si ji nezapočte? Jak může dlužník označit věřitele za dlužníka a podávat na něj žalobu?

    Když k tomu přičtete, že ve většině SVJ se vybírá DZO ve výši vycucané z palce a pro strýčka Příhodu (straší se např. havárií topení na Štědrý den), tak je něco principiálně špatně.

    Účetnictví dle paní Klainové je v podstatě nástroj, který má donutit vlastníky dlouhodobě kolektivně spořit. Kdo odmítne spořit, z toho paní Klainová svými účetními triky udělá dlužníka s dluhem po splatnosti, který je následně vláčen po soudech. Že je dotyčný „dlužník“ ve skutečnosti čistým věřitelem, je pro ni nepodstatným detailem. Spořit se musí, i kdyby na chleba nebylo.

    Vložil Pavel, 24. Listopad 2014 - 8:58

    X,

    1. správně vedené účetnictví „pouze“ věrně a poctivě zobrazuje vzniklé vztahy mezi subjekty
    2. správně vedené účetnictví samo o sobě nevytváří pohledávky ani jiné vztahy mezi subjekty
    3. pokud máte za SVJ 50 000 Kč pohledávku z titulu dlouhodobé zálohy na opravy a novým řádným předpisem se Vám předepíše 3 000 Kč, které nezaplatíte, tak jste dlužník s dluhem 3 000 Kč
    4. může se Vám to nelíbit, můžete s tím i nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím můžete dělat.

    Hezký den!

    Pavel

    P.S.

    pokud máte našetřeno 30 000 Kč na televizi a vznikne potřeba za 10 000 Kč koupit lednici, myslíte, že koupíte obě věci najednou, aniž byste někde sehnal potřebných 10 000 Kč? Samo účetnictví to nezvládne, pouze poskytne informaci, že máte k dispozici 30 000 Kč.

    Vložil lake, 24. Listopad 2014 - 17:54

    Pane Pavle, proberme si to.

    Pokud pán z Vašeho příkladu tu předepsanou zálohu 3000 Kč neuhradí, Vy tvrdíte, že má dluh 3000 a uplatní se úrok z prodlení. Hm.

    Kdyby pán uhradil ony předepsané 3000 Kč, stal by se okamžitě věřitelem SVJ. Společenství by mu tyto peníze dlužilo.

    Vysvětlete prosím, jak zaplacením jediné částky 3000 Kč vytvoříte v účetnictví zánik pohledávky SVJ ve výši 3000 Kč a ještě navíc vytvoříte závazek SVJ vůči plátci ve výši dalších 3000 Kč.

    Připomíná to kouzelníka Boska, který do klobouku vložil králíka a ven vytáhl dva.
    ---------------------------------------------------------------------------

    Problém není v tom, co píše lake. Lake ví co píše. Problém je v nesmyslném kroku ministerstva, které umožnilo v ČÚS (pouze obchodním společnostem) účtovat o předpisu některých záloh jako by se jednalo o skutečnou pohledávku za skutečným dlužníkem. Je to nesmysl jak z hlediska obligačních vztahů, tak i z hlediska účetnictví. V mezinárodních účetních metodikách nic podobného neexistuje. A není to první ani jediný nesmysl ministerských ouředníků (viz např. kategorické tvrzení z roku 2002, že úrok z bankovních účtů SVJ je příjmem vlastníků).

    lake

    Vložil Pub (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 11:22

    pane Pavle, ten „nový řádný předpis na 3 000 Kč“ lze vyřídit zápočtem
    (vlastník(dlužník 3-tisic) započte tento dluh vůči SVJ které mu dluží 50.000).

    To by již pan X nebyl dlužníkem ale pouze SVJ ve výši 47.000, tak jste to myslel?

    Vložil levape, 23. Listopad 2014 - 11:35

    Moc děkuji za Váš příspěvek, zejména za první větu. Že by se omluvil pan Lake, to nečekám. Ale díky Vám se při účtování vracíme z pohádek pana Lakeho do reality.Chci věřit, že budete reagovat i nadále.

    Vložil Kadeřábek (bez ověření), 23. Listopad 2014 - 10:43

    Pí.Klainová, promluvila jste zde všem z duše.Serióznost a slušnost jsou devízou potřebných vyjádření. Díky,Kadeřábek

    Vložil Poznamka (bez ověření), 24. Listopad 2014 - 2:38

    Můj názor o komunikaci na servru. Je třeba nejdřív vyjasnit, zda je to server na poskytování odborných rad nebo je to server diskuzní a to na úrovni odborníků nebo hospody u piva. V prvním případě by mělo být stanoveno, kdo má takovou kvalifikaci, že může být v roli rádce, že ostatní můžou sdílet jeho příspěvek nějakou zárukou a využít pro vlastní potřebu. V druhém případě, pokud diskutujeme, pak nemůžeme mít za zlé, že kde kdo se vyjádří k danému tématu a na různé úrovni odbornosti nebo stylu komunikace. Možná, že by pomohlo kvalitu činnosti vylepšit tím, že by každý posoudil účel svého příspěvku a uvedení účelu byl by povinným atributem příspěvku. Např. odborná rada, rada bez záruky, názor k tématu, reakce na předcházející příspěvky. Pomohlo by pak možnost filtrování vybraných druhů příspěvků při zobrazení odpovědí. Někdy vidím problém v tom, že v příspěvku místo objektivní analýzy a názoru k tématu hodnotíme charakter přispívatele a na základě toho, buď neobjektivně případ hodnotíme kladně nebo záporně.

    Volby prohlížení komentářů

    Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".