Spotřeba tepla se bude "měřit"
Vyhláška by snad měla být do konce října. Jen nepíšou jakého roku. :-))
http://www.novinky.cz/…e-merit.html
Hezký den!
Za svůj poměrně dlouhý život jsem ještě neviděl byt, kde by docházelo ke spotřebě tepla v míře, která by stála za měření.
Kde by někdo provozoval endotermické reakce či nějaké tepelné stroje v takovém rozsahu.
Endotermické reakce jsou jasné, ty teplo spotřebovávají.
Není mi ale jasné, jak to myslíte s těmi tepelnými stroji. Tepelný stroj teplo nespotřebovává. Nebo mi něco uniká? Tepelný stroj je třeba spalovací motor, nebo tepelné čerpadlo v chladničce, oba teplo produkují. Ani ideální tepelný stroj teplo nespotřebovává.
Co třeba parní stroj (pára nemusí být zrovna vodní)? Nebo Stirlingův motor? Přenáší energii z vyšší hladiny na nižší a část mění v mechanickou.
Asi Vás zklamu, pane RadkuV, ale tepelný stroj teplo nespotřebovává.
Teplo mohou spotřebovat studené předměty (na svůj ohřev a změnu stavu), které přinesete do bytu, např. kvádr ledu, pokud ho přinesete do bytu, spotřebuje teplo.
Terminologická nepřesnost by se snadno vyřešila, pokud by se namísto o spotřebě tepla (vody) v bytě hovořilo o dodávce tepla (vody) do bytu. Je zřejmé, že všechno dodané teplo (voda) byt opět opustí. Pokud by tomu tak nebylo, teplota bytu rostla nade všechny meze. Ve skutečnosti byt teplo nespotřebovává, ale (není-li nevyužíváný) produkuje.
Samosebou, že tepelné stroje „teplo spotřebovávají“. Mění tepelnou energii v jinou. Mechanickou či elektrickou. Pokud by se teplo v bytě spotřebovávalo, nabíjel by se akumulátor, roztáčel setrvačník.
„Pokud by se teplo v bytě spotřebovávalo, nabíjel by se akumulátor, roztáčel setrvačník.“
Pane RadkuV,
to, co posujete v citátu shora, je nazáváno perpetuum mobile druhého druhu, jehož existence je přírodními zákony vyloučena. Jistě, že akumulátor je možné nabíjet a setrvačník je možné roztáčet, ale jinou energií, nikoliv tepelnou. Teplem je možné spotřebovat k:
ohřátí studenějšího tělesa, změně skupenství látky, endotermické reakci (jak jste sám uvedl).
Budete-li akumulátor zahřívat, nanabije se. Obdobně, budete-li setrvačník zahřívat, neroztočí se.
Smím se zeptat, kolik je Vám let? (Stačí přibližně, nebo v nějakém rozmezí.) Děkuji.
Ale kdež. Přečtete-li si můj příspěvek ze 30. Září 2014 – 20:19, pak naznáte, že nepopisuji perpetuum mobile druhého druhu. Nepíši o tom, že jde o přímou a stoprocentní přeměnu tepelné energie v jinou formu. Pokud provrtám díru do panelu za radiátorem, o radiátor opřu ohřívanou část Stirlingova motoru a chladič vystrčím na ulici – bude se teplo přenášet z radiátoru na ulici a část (v tomto případě dost malá) se bude měnit v energii mechanickou. Pomocí termočlánku můžete také přenášet teplo z teplejšího na studenější místo a při tom vyrábět elektrickou energii. Vyrábělo se to jako nástavec na petrolejku, případně větší – nazývané partyzánský kotlík.
Pokud jde o dotaz na věk – odpovím dotazem – čeho jste Ing?
„bude se teplo přenášet z radiátoru na ulici“
Jistě, ale k tomu plně stačí ta díra za radiátorem, a dokonce ani ta není nutná, jenom přenos tepla poněkud usnadní.
To jistě, ale nedojde k přeměně části tepla v mechanickou energii. Teplo pouze unikne na ulici. Žádná jeho část se nespotřebuje k přeměně na mechanickou energii.
A proto jsem o tom začal psát. V bytech se teplo nespotřebovává. Teplo uniká obálkou budovy (třeba na ulici).
„chladič vystrčím na ulici“
O žádném vystrkávání něčeho na ulici nebyla řeč, to jste doplnil až nyní a nebylo možné nic takového předpokládat. To byste rovněž mohl psát, že chladnička (klimatizace) ochlazuje byt.
Chladnička samosebou byt ohřívá. Z dlouhodobého hlediska jen mění elektrickou energii v tepelnou.
Mimochodem, chladič není třeba vystrkovat na ulici, stačí ho opřít o zeď. Nebo jen umístit na jiné místo chladnější, než radiátor. Díru jsem uváděl pro zjednodušení. Aby to snadněji pochopil i kdejaký Ing.
Pane RadkuV,
docela silně tu mlžíte. K funkci tepelného stroje ani termočlánku nestačí teplo, potřebuje teplotní rozdíl. A to je docela podstatný rozdíl. Ani Vaše představa, že opřu jeden konec o radiátor a druhý o zeď, není přesná, pokud není řečeno nic o jejich teplotách.
Ale to píši už v příspěvku 30. Září 2014 – 20:19.
Radiátor je to, co topí, zeď za ním je to, kudy teplo „utíká“ na ulici. Z toho plyne, že radiátor je to teplé a zeď to studené.
Mimochodem, spor byl o tom, zda lze transformovat energii tepelnou v energii mechanickou nebo elektrickou. Tedy přesněji tvrzení „tepelný stroj teplo nespotřebovává“.
„lze transformovat energii tepelnou v energii mechanickou nebo elektrickou“ zařízení, které se nazývá perpetuum mobile druhého druhu, nebo též Maxwellův démon.
Tepelným strojem je (např.) motor Dieselův. Podle pana RadkaV motor Dieselův spotřebovává teplo. Stejně tak ani motor Stirlingův nevykazuje čistou spotřebu tepla. Princip všech tepelných strojů je shodný, jsou založeny na (jistém) tepelném cyklu a přívod tepla nepostačuje.
Nebo snad stále tvrdíte, že budete-li zahřívat motor Stirlingův, roztočí se?
Zkuste ještě argumentačně vylepšit termočlánek, poněkud se nám z diskuse vytratil. Pokud se nám to povede, vyřešíme energetickou situaci lidstva.
Já myslím, že jsem to popsal dost jasně. Druhá věc je, že to tu nikoho jiného nezajímá. Takže bych to ukončil tím, že já půjdu připravovat podklady pro schůzi výboru na téma změny zákonů a vyhlášek okolo vytápění a Vy se mrknete na termodynamiku, když Vám dělá problémy.
V mém bytě zase prakticky nedochází ke spotřebě vody. Téměř všechna voda, která přitéká, odtéká do kanalizace.
V mém bytě nedochází ke spotřebě elektrické energie. Veškerá elektrická energie, která přiteče, opět (v jiné formě) odteče.
Polák
Poslední komentáře