• Pan Huml se táže: „Je možné dát výše uvedenou věc k soudu jen kvůli zvýšeným rizikům?“

Už jsem vám napsal: do toho co se děje v bytě není nic ani Vám, ani právnické osobě SVJ.

• Nejste ani po mé výzvě schopen označit jak Vás vlastník jednotky omezuje ani čím vás obtěžuje. (Pouhé hromadění předmětů uvnitř bytu se Vás nijak netýká.) Takže nemáte nic, s čím byste se obrátil na vlastníka, nebo na soud.
• SVJ je na tom stejně. Právní způsobilost (svéprávnost) právnické osoby SVJ se omezuje na společné části domu a na případné obtěžování vlastníků jedotek, jestliže se imise dostávají do bytů přes společné části [1].

Mohl byste – s velmi nejistým výsledkem – tvrdit, že byt není užíván k bydlení, nýbrž jako skladiště. V tom případě by se o to mohl zajímat Stavební úřad, protože by se jednalo o užívání stavby k jinému účelu než k tomu pro který byla stavba zkolaudována. Netuším ovšem jak byste takové tvrzení prokázal.

Pokud jde o vámi tvrzené „obývání společných prostor“, to je jen jakási fantasmagorie. Pořádek ve společných prostorách má udržovat SVJ. A už jsem Vám napsal, že pokud statutáři jsou nečinní, může jim to uložit shromáždění, nebo je má rovnou odvolat a zvolit jiné statutáry.

Umístění hořlavých materiálů ve společných prostorách domu může pokutovat HZS jako porušení zákona o požární ochraně. Stejně tak může být pokutováno umisťování předmětů na požární únikové cestě. To jsou jediné veřejnoprávní následky, které mne napadají.

Justitianus

[1] K tomu viz judikáty Vrchního soudu v Praze 6 Cmo 86/2020–167 a Nejvyššího soudu 26 Cdo 854/2022.