Náhrada náleží pracovníkovi (zaměstnanci) za to, že vydal ze svého nějaké částky ve prospěch zaměstnavatele. Poskytují se stravné při služební cestě, náhrada cestovních nákladů, náhrada za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce.

V „normálních“ firmách se evidují všechny doklady a vše musí být zachyceno v účetnictví. Ve vašem SVJ se zřejmě na průkaznost účetnictví nehledí. Řekl bych, že kdyby se finanční úřad začal skutečně zajímat o důvod vyplacení částek, došel by k závěru, že jde o odměny, které jsou dissimulovány (skryty) a vykazují se v rozporu s účetními a daňovými předpisy.

Jde tedy o porušení povinností zaměstnavatele v oblasti vykazování odměn, odvodů na zdravotní a sociální „pojištění“, a nejspíše se obchází povinnost platit daně jak u SVJ, tak i u osob, které odměny přijímaly.

Shodný případ jako přes kopírák se řešil zde: Firma na kontrolu činnosti výboru SVJ. Asi je to nějaká nová móda.

Vy jste měl – podle úvodního dotazu – asi mylný dojem, že kdyby falešné „náhrady“ byly schváleny shromážděním, že by to snad mělo nějaký význam, až na příjemce falešných „náhrad“ zaklekne Finanční úřad kvůli daním, správa soc. zabezpečení a zdravotní pojišťovna kvůli porušování zákonů. Není tomu tak.

Schválení protizákonného postupu shromážděním nijak nechrání příjemce falešných „náhrad“ před důsledky porušování zákonů.

Je naivní domnívat se něco jiného. Shromáždění může přece klidně schválit i usnesení nesmyslné či protizákonné. Úřady na to budou samozřejmě zvysoka kašlat, protože shromáždění pro ně není žádným partnerem. Úřady půjdou po příjemcích neoprávněně vyplacených částek, a samozřejmě i po SVJ, které ty skryté odměny podvodně vyplácelo. Nu, a za škodu způsobenou právnicke osobě SVJ nesou plnou odpovědnost statutáři. Za způsobenou škodu odpovídají celým svým majetkem.

Justitianus