Petře, jinde jsem psal, že vlastník jednotky je pro soudy jako slepičí hovno na podrážce. Pouhý vlastník jednotky je nula. Svou individuální vůli nemůže prosadit proti stádu ovcí v domě. A neprosadí ji ani u soudu.

Pokud je tak lehkomyslný, že se uvázal do vlastnictví jednotky, musí počítat s tím, že ostatní ovce se nebudou chovat rozumně. Nelze je mlátit po hlavách jako líný dobytek, musel byste je zkusit přesvědčit, aby pochopili.

Když vlezete do klece k tygrovi, můžete předem tušit že to asi nedopadne dobře. Se SVJ je to stejný risk.

Řekněme (hypotetický příklad), že předseda SVJ vybral bankovní účet SVJ a prohrál milion na hracích automatech. Shromáždění urychleně rozhodlo o vrácení záloh, ale účet SVJ je prázdný. Není z čeho vrátit ten milion plátcům.

Vlastník jednotky se cítí poškozen (byly to i jeho zálohy). Protože má spoluvlastnický podíl 1/10, podá žalobu o náhradu své škody (100 tisíc Kč). Kdyby mu soud dal za pravdu a postupoval podle § 213, bude předseda povinen uhradit 100 tisíc přímo korporaci, tedy na účet SVJ. Společenství ovšem nesmí vyplatit celou částku žalobci, ale musí ji rozdělit mezi všechny poškozené podle jejich spoluvlastnických podílů. Žalobce tedy dostane svou 1/10 z těch peněz.

Škoda byla milion, vlastník se soudil o 100 tisíc, a nakonec dostal 10 tisíc Kč. A to se vyplatí ;-). Ať žije společnická žaloba!

Justitianus