Jen pro srovnání, korekční koeficienty podle metodiky, kterou je svým zákazníkům stanovuje ISTA (jinou zkušenost nemám):
Za to, co je za zdí:
| Nepodsklepeno | 25 |
| Podsklepeno nevytápěným sklepem | 20 |
| Místnost nad vjezdem/pasáží | 20 |
| Pod střechou | 30 |
| Pod neobyvatelnou půdou | 15 |
| Pod vestavěnou půdou bez vytápění | 10 |
| Druhá vnější stěna (rohová místnost) | 25 |
| Třetí a čtvrtá vnější stěna (každá) | 5 |
| Vnitřní stěna do nevytápěných prostor (chodby, schodiště) | 5 |
Za stranovou orientaci
| Severní stěna | 10 |
| Jižní stěna | –5 |
| JV, JZ | bez korekce |
| Z, SZ, SV, V | 5 |
Za vyšší patra
| 6–8 | 5 |
| 9 a výše | 10 |
Podle těchto koeficientů mi vychází následující redukce pro ten modelový dům (pro zjednodušení vynechám ty menší hodnoty za světové strany a dám jen 10 za sever a –5 za jih:
| Ideální byt (prostřední v 2. a 3. patře) na jih | 105 |
| Ideální byt (prostřední v 2. a 3. patře) na sever | 90 |
| Rohový byt ve 2. a 3. patře na jih | 80 |
| Rohový byt ve 2. a 3. patře na sever | 65 |
| Prostřední ve 4. patře na jih | 75 |
| Prostřední ve 4. patře na sever | 60 |
| Rohový byt ve 4. patře na jih | 50 |
| Rohový byt ve 4. patře na sever | 35 |
Takže pokud by tato metodika byla použita, redukce náměrů může dosáhnout až 65%. (V praxi ale bývá rohová místnost pouze jedna z 3–4 vytápěných v celém bytě, takže se severní byt pod střechou dostane spíš někam k 50% redukci (60% za místnosti s jednou vnější stěnou a 35% za tu rohovou, kde nejspíš zas bude větší náměr).
Poslední komentáře