Hlasování na shromáždění SVJ
Otázka
Odpověď
Vlastníci jednotek mají různou váhu hlasu v závislosti na podílu na společných prostorách domu (tedy podlahové ploše bytu).
V případě manželů, kteří byt mají ve společném vlastnictví, pak musí hlasovat jednohlasně (nemůže hlasovat každý jinak). Hlasování se může účastnit libolný z manželů a to bez plné moci druhého z nich.
V případě podílového spoluvlastnictví má jednotka jeden nedělitelný hlas o váze spoluvlastnického podílu na společných částech domu.
- Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky s polovičním nebo nižším spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „nepřítomný vlastník“.
- Jsou-li přítomni spoluvlastníci jednotky s nadpolovičním spoluvlastnickým podílem, vykážou se v zápisu jako „přítomný vlastník“ a hlasují jedním nedělitelným hlasem.
- Neshodnou-li se, vykážou se jako „přítomný vlastník“ a „neplatný hlas“.
V těchto případech je věc jasná: jednali jste podle právnho stavu platného v den konání shromáždění. Jinak jste ani jednat nemohli, hlasovací právo měl tehdejší vlastník jednotky. Nelze vám nic vytknout.
Nový vlastník si mohl být vědom svého právního postavení a nic mu nebránilo, aby dohodou s prodávájícím (pomocí plné moci) zajistil své hlasování na shromáždění. Může se obrátit na soud, a to do šesti měsíců.
lake
Ahoj. Takže si to špatně vykládám, že když je potřeba souhlas VŠECH vlastníků, tak se nemyslí opravdu všech? Asi takhle: je nás 24 byt. jednotek a 36 vlastníků(někde jsou to manželé,někde jenom jeden). Takže bude shromáždění vlastníků a stačí mi z každé bytové jednotky souhlas jenom jednoho? Omlouvám se za možná triviální dotaz, ale podle mě souhlas všech vlastník,ů beru jako všech osob. Díky Jarda
Vážení diskutující,
společenství a zákon č.72/1994 Sb. se zabývá pouze vlastníkem jednotky.
V případě, že jednotku vlastní více spoluvlastníků = jedná se o podílové spoluvlastnictví věci/jednotky, není tato skutečnost předmětem jednání společenství, je upravena v zákoně č.72/1994 Sb. §3 odst.1.: „Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen „vlastník jednotky“) upravuje občanský zákoník. Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví se nepoužijí.“
Práva a povinnosti spoluvlastníků k jednotce řeší Občanský zákoník a je pouze věcí spoluvlastníků této jednotky, jak se mezi sebou dohodnou.
Z uvedeného vyplývá, že všichni tito spoluvlastníci dané jednotky mají pouze JEDEN HLAS o síle velikosti spoluvlastnického podílu jednotky na společných částech budovy. Musí se sami mezi sebou dohodnou, kdo bude jménem všech spoluvlastníků dané jednotky jednat a vystupovat. (Není možné, aby jen byl pro, druhý proti a třetí se zdržel.)
Matějka
Dobrý den, už už jsem si myslel to samé, jenže nastává zde podle mě takový zvláštní případ. Pokud jednotku vlastní více spoluvlastníků, je každý z nich zapsán v katastru jako vlastník části SVJ a každému je přidělen příslušný podíl na společných prostorách. A z toho usuzuji, že rozhodovací pravomoc má každý ze spoluvlastníků jednotky na celkovém SVJ o síle poměru mezi vlastněnou plochou jednotky ku celkové ploše. Opravdu by mě zajímalo jak to tedy je – jestli hlasují vlastníci SVJ zapsáni v KN nebo jednotlivé jednotky. Jistě že o konkrétní jednotce si budou rozhodovat dle OZ, ale obávám se, že o společných prostorách SVJ budou rozhodovat každý sám za sebe. Moc by mě zajímalo, jak to doopravdy je, protože se mě tento problém přímo dotýká. V případě zájmu, mohu emailem uvést objekty, kde tyto situace nastávají a jak tedy vypadá výpis vlastníku SVJ.
Dobrý den,
Také se v tom nevyznám. Připadá mi, že zákon zkrátka nepamatuje na případ, kdy v domě je vymezená jednotka (např. nebytový prostor) vlastněná více spoluvlastníky, kteří jsou zároveň vlastníky jiných jednotek (bytů). Druhá část první věty za středníkem v § 11 odst. 3 ZoVB vede k nejednoznačnosti a její aplikace se mi v reálu zdá komplikovaná. Uvedu názorný příklad. Najde se někdo erudovaný, kdo mi dá jasnou odpověď jak počítat hlasy?
Řekněme, že jsme SVJ o 5 jednotkách a 4 vlastnících:
Vymezené jednotky:
č.1: 15/100 = 15% (Karel)
č.2: 20/100 = 20% (Olda)
č.3: 15/100 = 15% (Jirka)
č.4: 10/100 = 10% (Milan)
č.5: 40/100 = 40% (z toho Karel 1/5, Olda 1/5, Jirka 1/5, Milan 2/5)
Podíl vlastníků na společných prostorech je tedy:
Karel: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Olda: (20 + 1/5 ze 40)/100 = 28%
Jirka: (15 + 1/5 ze 40)/100 = 23%
Milan: (10 + 2/5 ze 40)/100 = 26%
Jsme na schůzi, účastní se poctivě všichni 4 vlastníci. K odhlasování určitého usnesení je potřeba kvórum "> 50%". Hlasuje se takto:
Karel: pro, Olda: proti, Jirka: proti, Milan: pro
Jaký je správný výsledek?
a. dle podílů vlastníků na společných prostorech: 23 + 0 + 0 + 26 = 49% ==> neschváleno
b. dle podílu jednotek na společných prostorech: 15 + 0 + 0 + 10 + 40 = 65% ==> schváleno (hlas za jednotku č.5 byl započítán, protože většina spoluvlastníků této jednotky hlasovala pro)
A konečně, řekněme že spoluvlastníci si předem zvolí zástupce Oldu pro hlasování za jednotku č.5. On hlasoval proti, takže hlas za č.5 se nepočítá i když vlastně většina spoluvlastníků této jednotky (Karel a Milan mají dohromady 3/5) hlasovala pro. Usnesení by tím pádem také nebylo schváleno. Jaký je správný výsledek hlasování v tomto případě?
Děkuji!
Novakpalm, každá jednotka musí mít zplnomocněného zástupce, par 1185, odst 2 NOZ. Takže Karel pro a Milan pro znamená 25%. Pokud je zástupcem jednotky č. 5 Karel nebo Milan, je celkem pro 65%. Pokud je zmocněným zástupcem Olda nebo Jirka, zůstává pro pouze 25%.
Výborně, děkuji. Takže technicky jednoduše řečeno, hlasují jednotky, nikoliv vlastníci. Každá jednotka, vlastněná více spoluvlastníky, musí mít zvoleného zástupce a ten za ni hlasuje. Vlastník, který výlučně vlastní více jednotek, hlasuje jen jednou a jeho hlas je součtem hlasů jeho jednotek. Potud jasné.
Můj příklad je ale o něco komplikovanější. Každý z vlastníků výlučně vlastní svoji jednotku č.1 až č.4 a pak má ještě spoluvlastnický podíl v jednotce č.5. Všichni jsou přítomni na schůzi. Dejme tomu, že zástupcem byl před hlasováním zvolen Olda. Jak přesně tedy má/může/bude hlasování probíhat?
a. Olda hlasuje 2×. Jednou jako zástupce za spoluvlastněnou jednotku č.5, jednou za svoji jednotku č.2. Přičemž může hlasovat pokaždé jinak. Např. takto:
Olda za č.2 – PROTI (sám za svoji jednotku) Olda za č.5 – PRO (protože Karel + Milan jsou PRO a maji v č.5 většinu. Olda se nechce stavět proti názoru většiny v jednotce č.5)
Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PRO.
b. Olda hlasuje jen jednou a jeho hlas vyjadřuje vůli obou jednotek č.2 a č.5. To, že většinoví spoluvlastníci jednotky č.5 Karel a Milan hlasovali jinak nehraje roli v hlasu za jednotku č.5. Mají smůlu, že si vybrali špatného zástupce.
Při sčítání hlasů se budou počítat hlasy za jednotky takto: 1: PRO, 2:PROTI, 3:PROTI, 4: PRO, 5:PROTI.
V případě těsného hlasování to může při počítání hlasů vést ke dvěma různým výsledkům, jak uvádím v hypotetickém příkladě, a já se potřebuji dopídit, který postup je ten správný.
Chápu, že to vypadá jako pouhé teoretizování a hraní si s čísly. Jenže u nás v SVJ přesně tuto situaci máme. Proto děkuji za odpovědi, které mě nasměrují správným směrem.
novakpalm,
mluvíme o hlasování, které už proběhlo? Pak platí varianta b). Pokud ne, zvolte jako zástupce jednotky č. 5 někoho, kdo reprezentuje většinový názor a nekomplikujte to.
Díky osmo. Jedná se o všechna budoucí hlasování, protože dosud jsme to dělali špatně. Naštěstí si nikdo nikdy nestěžoval. Jde o to, jak to nastavit do budoucna. Zvolit někoho „kdo reprezentuje většinový názor“ by jistě byla dobrá volba, ale jak to vědět předem… Co ta možnost, že zvolený zástupce hlasuje 2×? Jednou za svoji jednotku a jednou za jednotku č.5 – v souladu s názorem většiny spoluvlastníků? Jak toho souladu dosáhnou nyní neřeším. Díky a zdravím.
novakpalm,
uvažujete správně. Před každým shromážděním znáte program. Doporučuji před shromážděním svolat schůzku spoluvlastníků jednotky č.5, na které pověříte společného zástupce, jak má hlasovat na shromáždění. Na každém shromáždění to může být jiný společný zástupce.
Myslím že vzorová odpověď je chybná a navíc velice nepraktická. Jednotky spoluvlastněné více spoluvlastníky, typicky společné garáže tvoří velkou hlasovací váhu a jejich „nepřítomnost“ může vážně ohrozit usnášeníschopnost shromáždění. Můžete ji podpořit širší právní argumentací?
Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky s nižším než nadpolovičním spoluvlastnickým podílem, nevidím důvod proč by se na shromáždění nemohli vykázat jednotku jako „přítomný vlastník".
Všichni spoluvlastníci jednotky mají stejná práva a jediné co je vyžadováno, aby hlasovali na shromáždění stejným hlasem za celou jednotku. Pokud by bylo spoluvlastníkům „nepřítomné jednotky“ hlasování odepřeno, dovedu si představit, že takový spoluvlastník by se oprávněně soudně mohl domáhat zmatečnosti takového hlasování.
Zákon vyžaduje nadpoloviční většinu přítomných vlastníků aby orgán společenství mohl vzniknout, ale aplikovat tuto analogii na spoluvlastníky jednotky je neodůvodněně silná podmínka omezující spoluvlastníky, kteří se starat „chtějí“ na úkor těch, kteří se starat „nechtějí“.
Otázka zní, co je to pojem „shodnou-li se“. Mám za to, že maximálně demokratické a spravedlivé, neodporující výkladu ustanovení zákona je že:
Za jednotku vlastněnou spoluvlastníky je při hlasování na shromáždění hlasováno hlasem shodným s hlasem většiny přítomných spoluvlastníků jednotky.
a obdobě
Jsou-li na shromáždění přítomni spoluvlastníci jednotky, vykážou se v zápisu jako „přítomný vlastník“.
Může proto nastat případ, že spoluvlastník jednotky je přehlasován při hlasování na shromáždění ostatními spoluvlastníky jednotky a jednotka jako celek hlasuje jinak než on. Přehlasovaný spoluvlastník pak může zpochybnit hlasování a vyvolat diskuzi v rámci jednotky, která povede k jednotě hlasů a nebo se může obrátit na soud v případě, že s tímto hlasováním z nějakého důvodu v rozporu s ostatními nesouhlasí.
Ostatně na soud se může obrátit i jakýkoliv vlastník, pokud nesouhlasí s nějakým hlasováním a proto vidím mnou navržený výklad jako nejdemokratičtější a nejméně konfliktní. Vycházím z toho, že spoluvlastník kterému je hlasovací právo odepřeno bude se mnohem častěji domáhat neplatnosti soudně, než nepřítomný spoluvlastník jednotky.
Děkuji za odpovědi. Petr Jung
Dobrý den, pročetl jsem diskusi, přesto prosím o radu k započítání přítomnosti minoritního spoluvlastníka 1/2 bytové jednotky na shromáždění SVJ.
Na shromáždění dochází pravidelně jenom jeden ze spoluvlastníků jednotky (1/2). Není vybaven žádnou plnou mocí ani jiným písemným dokladem, že má se spoluvlastníkem uzavřenu dohodu o vystupování za vlastníka jednotky na shromáždění.
Dosud jsme do zápisu uváděli jeho čestné prohlášení (stvrzené jen jeho podpisem na prezenční listině), že takovou dohodu uzavřenu má – ústně. Nebyl důvod mu nevěřit, spoluvlastníkem je osoba žijící s ním v bytě, která není příliš pohyblivá a prakticky nevychází. Všichni přítomní s tím souhlasili.
Nyní existují určité náznaky že by to mohl být problém. Máme mu odepřít právo hlasovat a vystupovat za jednotku na shromáždění, pokud stále odmítá doložit dohodu nebo plnou moc spoluvlastníka písemně? Je na zpochybnění jeho práva hlasovat zapotřebí nějaký konsensus shromáždění nebo stačí pokud jeho právo kdokoli zpochybní? Je pak ohrožena platnost hlasování na dříve uskutečněných shromážděních?
Ano, zapomněl jsem upřesnit, že ve svých Stanovách SVJ jasný požadavek písemné formy plné moci nemáme. Součástí zápisu podle Stanov má být mj. „… označení spoluvlastníků jednotky, kteří hlasovali za společného člena …“ a dále pak v přílohách zápisu jednání shromáždění je uvedeno, že jejich součástí jsou mj. „prezenční listina a plné moci“.
Jde i o to, že pokud onomu minoritnímu vlastníkovi hlasování neumožníme, bude se nejprve divit proč to dříve dlouhodobě šlo a pravděpodobně naše shromáždění napadne. Pokud dojde na nějaké soudní jednání, pravděpodobně by dodatečně nějakou plnou moc doložil. Vztahy s ním ale budou narušeny. Prosím o náměty, jakým způsobem donutit nebo spíš motivovat onoho minoritního vlastníka k písemnému doložení jeho práva vystupovat za jednotku.
Podívejte se do stanov, jakou podobu plné moci tam máte jako povinnost. Pokud tam nemáte žádnou, platí i ústní, ale vřele se toto vůbec nemít ve stanovách nedoporučuje, a doporučuje se minimálně plná moc písemná. Ohrožena je platnost hlasování v případě, že by to mělo na výsledek usnášení nebo důležitého usnesení nějaký vliv, a to do 6 měsíců. Někdo by to ale musel v této době dát k soudu.
Znamená to tedy, že zatímco hlasování jednotek se řídí zákonem o vlastnictví bytů, při určení přítomnosti a hlasu spoluvlastněné jednotky se vychází výhradně z Občanského zákoníku kde termínem „většinou“ se rozumí většinou ze všech?
Ano, je to jak napsal i pan Matějka (21. Říjen 2009 - 10:28.).
ZoVB se použije pro hlasování vlastníků jednotek na shromáždění. Pokud vlastník jednotky má vnitřní strukturu (více podílových spoluvlastníků na jednotku, nebo společné jmění manželů), vztahy mezi nimi se řídí Občanským zákoníkem. Navenek jde o jednoho vlastníka s jedním hlasem.
lake
Občanský zákoník pojem přítomnost na shromáždění nezná. Akceptuji, že je-li přítomna část spoluvlastníků jednotky s polovičním nebo nižším spoluvlastnickým podílem, tak nemohou hlasovat, ale z čeho vyvozujete že vlastník jednotky je „nepřítomen“. Z toho ze nemůže hlasovat? Možná mi stále něco uniká, nebo neznám všechny právní předpisy.
Jestliže se na schůzi dostaví majitel id. poloviny (ne)bytové jednotky, pak jenom zaříkávač života v domě může tvrdit, že vlastník není přítomen :-))
Věc by sice mohla být sporná, lze se ale utěšovat tím, že dohoda spoluvlastníků o tom, kdo je bude na schůzi zastupovat, může být i ústní, resp. dohoda o hospodaření se společnou věcí může být i mlčky (konkludentně) uzavřená.
Tj. zaslal-li jste pozvánku oběma spoluvlastníkům a obě byly doručeny, přičemž se dostavil pouze jeden, pak se jen přítomného zeptejte, zda se ten druhý omlouvá a zda může ten přítomný jednat i za něj. Ústní odpověď nechte zaprotokolovat a v tom lepším případě považujte přítomného spoluvlastníka za právoplatného vlastníka způsobilého hlasovat; víte-li o takto problematické (ne)bytové jednotce, vyhledejte spoluvlastníka těsně před schůzí, dohodněte se s ním, a pak celou věc v klidu „zvládnete“.
Kdyby odpovědi nesvědčily kýženému závěru, pak opravdu „vlastník není přítomen“ – ke stejnému efektu by vedlo, kdyby druhý (nepřítomný) spoluvlastník zaslal jen zprávu, že nebude zastupován (a dohoda neexistuje).
Každopádně nelze – z důvodu ochrany dobré víry třetích osob – vycházet apriorně z toho, že se id. spoluvlastník dostavil „jen tak“. Není-li proto žádných pochybností, pak i id. 10% spoluvlastníkovi věřte ústní prohlášení, že má s ostatními spoluvlastníky uzavřenu dohodu o „hospodaření se společnou věcí“.
- ZDE (Nebojsa) je uvedeno: „…dohoda spoluvlastníků…může být i mlčky…“
- ZDE (Lake) že: „…Problém u ústně udělené P.M. je jedině v tom, že se na místě nedá její udělení prokázat…“
- ZDE (rivr): pokud může být PM ústní
(protože hlasování údajně není právní úkon dle ZDE uvedeného tak usnesení zřejmě nemusí být podložena písemnými PM (§31/4) a tak zřejmě může být PM i ústní)
a nelze v danou chvíli prokázat nijak její neplatnost, pak se lze jen těžko platně domáhat prokázání oprávnění dle §139/2 a na základě jejího „materiálního“ neprokázání neumožnit „id. 10% spoluvlastníkovi“ hlasovat za zbylých 90% své jednotky.
Z toho je zřejmé, že spoluvlastník ideální poloviny (vybavený ústní PM) jednotky je „přítomný vlastník“ a může sám za jednotku platně rozhodovat na shromáždění
rivr
PS: účastníli se Shromáždění 30%-Vlastník a 30%-zmocněnec kteří budou
hlasovat proti sobě – jednalo by to porušení §31/3 –
ano nebo ne ?
A pokud ano, co by to znamenalo
- pouze neplatnost hlasu jednotky pro konkrétní hlasování ?
- nějaká trestně/právní odpovědnost ?
- nebo něco jiného …?
Mám tomu rozumět tak, že když například byt o podlahové ploše 82m2 vlastní dva vlastníci, každý s podílem 1/2, je váha hlasu každého z nich 41 a pro vzájemné zastoupení je potřebná plná moc?
Podle § 11/3 ZoVB „spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas)“.
To si vykládám tak, že dva spoluvlastníci jednotky se musí dohodnout, jak jejich společných 82 m2 bude hlasovat a nikoliv, že každý má 41 m2.
Dále bych z tohoto ustanovení nedovozoval nutnost plné moci pro druhého ze spoluvlastníků.
Hezký den! PavelSVJ@centrum.cz
Souhlasím s první částí – pokud spoluvlastníci mají jeden hlas, musí hlasovat společně za celých 82m2, nemohou tento hlas dělit a každý hlasovat sám za svůj podíl na těch 82 m2.
Potřeba plné moci nevyplývá z tohoto ustanovení, ale z obč. zákoníku. Pokud totiž nejde o manžele a jednotku v SJM (kdy je každý z manželů oprávněn vykonávat obvyklou správu), ale o podílové spoluvlastnictví, tak o hospodaření s jednotkou rozhodují spoluvlastníci většinou. Jestliže jsou 2 a každý z nich má 1/2, tak nikdo z nich nemá většinu a tedy nemůže sám hlasovat za celou jednotku. Musí být přítomni oba společně a hlasovat shodně jedným hlasem, nebo musí mít přitomný spoluvlastník plnou moc od druhého, aby mohl rozhodnout potřebnou většinou za jednotku. Z ničeho neplyne požadavek, aby plná moc byla písemná, ale s ohledem na jistotu všech zúčastněných bych jí doporučovala.
Tedy pokud jsou dva spoluvlastníci jednotky a jeden má 51% a druhý 49% jednotky, pak ten první hlasuje s váhou podílu celé jednotky a druhému je fakticky právo hlasovat odepřeno? To je velmi podivný výklad.
Nikomu není právo hlasovat odepřeno, nemůžete o nich uvažovat o dvou vlastnících! Pro SVJ jsou dohromady 1 člen a mají 1 hlas. Přehlasování je vztah jen mezi nimi a je to prostá matematika. :) Předpokládám, že nikdo nebude tak hloupý, aby si kupoval 49% a nechal druhého s jeho 51% rozhodovat. Samozřejmě, že to bude vypadat lépe, když budou 3 vlastníci, každý s podílem 1/3, ale princip je pořád stejný.
Chtěl bych upozornit, že podle § 3 zákona 72/1994 se právní vztahy vlastníků řídí občanským zákoníkem (OZ). OZ stanoví v § 139, že (cituji)„Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně.“ Obdobné ustanovení platí i pro věci, které jsou společným jměním manželů (§ 145 OZ). To znamená, že o tom, jak se bude hlasovat se spoluvlastníci musí dohodnout a mají jeden hlas odpovídající podílu celé jednotky na společných částech domu. Současně to znamená, že může hlasovat kterýkoliv ze spoluvlastníků za celou jednotku a případný spor mezi nimi může řešit jen soud. Obdobně to platí i pro manžele. Plné moci nejsou ani v jednom případě zapotřebí.
To je otázka. To ustanovení není moc jasné.
Podle vašeho výkladu by tedy spoluvlastník nemohl bez druhého spoluvlastníka hlasovat a tedy by neměl práva vlastníka, který hlasovat může.
Za druhé pokud k jednotce náleží řekněme ideální desetina společných částí domu a někdo vlastní řekněme ideální třetinu jednotky, tak z toho podle mne vyplývá, že vlastní jednu ideální třicetinu společných částí domu. Spuluvlastníci mají postavení vlastníka a tedy mohou hlasovat a hlasuje se podle podílu. Celkem logicky je tím zohledněno i to, že jeden spoluvlastník vlastní menší podíl jednotky než druhý (není to vždy „50 na 50“).
Onu závorku chápu tak, že nemají v uvedeném případě 2×82 m2 = 164 m2, ale jen 82 m2.
Ale je pravda, že to není jasně napsané.
Myslím, že každý soudce by si toto mohl vyložit jinak.
Dobrý den,mám dotaz. Mohu na základě ověřené plné moci udělené vlastníkem byt.jednotky,kde je napsáno,že jej mohu zastupovat ve všech věcech týkajících se bytu,včetně zastupování v orgánech společenství vlastníků..Jsem nyní předsedou SVJ a byt.jednotka je převedena na syna a jeho manželku,ale oni tuto byt.jednotku pouze vlstní,ale neužívají. Bydlí mimo.. Děkuji Vám za Váš portál a odpověď. Jiří Samborský, sambo@tiscali.cz
To bych pochybovala,že byste mohl být předsedou a zároveň na základě plné moci zastupovat jiného člena výboru. Toto je neslučitelné, můžete být jen v jedné funkci a vám jako předsedovi by to snad ani svědomí nemělo dovolit. Toto se mi nezdá správné, ale záleží na každém z nás jak se postavíme k funkci – jestli opravdu chceme vše řešit spravedlivě a nebo z toho těžit.Tím neříkám, že byste takový byl, ale z vašeho příspěvku toto přímo čiší.
Dobrý den, na Váš dotaz, bych Vás odkázal na Stanovy společenství. Ve vzorové stanovách vydaných nařízením vlády č.371/2004 Sb, v čl. VI, odst. (2) se píše: „Členem voleného orgánu společenství nebo jeho voleným orgánem může být pouze fyzická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství nebo je zmocněným zástupcem právnické osoby – člena společenství, je ke dni volby starší 18 let a má způsobilost k právním úkonům.“ Ve stejném čl. odst. (4) se píše: „Závazek k výkonu volené funkce v orgánu společenství je závazkem osobní povahy a člen voleného orgánu společenství se nemůže nechat zastoupit při výkonu své funkce.“ A dále ve stejné čl. odst. (5) se píše: „…Členství ve voleném orgánu dále končí odstoupením z funkce, odvoláním z funkce nebo zánikem členství ve společenství.“ Nejsem právník, ale chápu-li to správně – převodem bytové jednotky na syna (během Vašeho funkčního období) jste se zbavil práv člena společenství a tudíž i práv a povinností vyplývajících z volené funkce orgánu společenství a nemůžete být nadále v žádném voleném orgánu společenství. Plnou moc ani nemůže vlastník bytové jednotky udělit k zastupování ve volených orgánech společenství vlastníků, ale pouze v „nevoleném“ orgánu společenství = zastupování na shromáždění.
Vaše závěry jsou správné pro vzorové stanovy. Vzorové stanovy ale platí pouze od okamžiku vzniku SVJ do přijetí konkrétních stanov, nebo pokud je SVJ přijme za své.
Samotný zákon o bytech nezakazuje nečlenovi SVJ být ve výboru.
Tazatel musí vycházet ze stanov konkrétního SVJ.
Ano, samozřejmě je nutné vycházet ze stanov konkrétního společenství. Pokud si je shromáždění odsouhlasilo – do výboru si pak klidně může zvolit kohokoliv (třeba z Marsu). „Marťan“ ale musí být ZVOLEN shromážděním. Pánbú s Vámi…
Úprava stanov bohužel nestačí, upravili jsme je dle pokynů advokáta a oborné literatury, provedli volbu nečlena SVJ do výboru a přesto odmítnul rejsříkový soud tohoto člena výboru zapsat a stejně tak „zneplatnil“ naši změnu stanov… Jiná advokátní kancelář pak po detailnějším rozboru situace (snažili jsme se rozhodnutí soudo zvrátit) rozhdnutí soudo potvrdila… teď čekáme na změnu zákona…
Plná moc nemusí být ověřena, ale když už je, tím lépe.
S plnou mocí lze bez problémů zastupovat vlastníka na shromáždění. Pokud by stanovy takovou možnost nepřipouštěly, jsou podle mého názoru v této části neplatné.
ZoVB nezakazuje, aby ve výboru byl nevlastník jednotky. Domnívám se, že to mohou zakázat přijaté stanovy.
Hezký den PavelSVJ@centrum.cz
Poslední komentáře