Zápis z jednání Shromáždění vlastníků - požadavky
Zajímá mne jaké požadavky jsou kladeny na tuto písemnost, a to jak z hlediska :
- obsahové náplně,
- právní závaznosti,
- včetně trestní odpovědnosti za uvedení nesprávné informace
Vlastiks-u,
dobře zvolený předmět.
Z nedostatku času jen několik glos k obsahové náplni:
Obsahová náplň se odvíjí zajisté od obsahu písemné pozvánky na toto shromáždění – a obě náplně odrážejí mj. péči, kterou svolavatel věnoval přípravě.
Specifikují-li stanovy vhodně lhůtu pro odsouhlasení účetní závěrky, lze konat jediné shromáždění ročně, nejlépe koncem listopadu.
Tedy každý rok jen jedno shromáždění, to chce dobrého manažera s dobrými znalostmi, čeho je domu a společenství zapotřebí, všestranně informovaného o vývoji legislativy a pod., schopného s předstihem zařadit nezbytné body a předem písemně předložit všechny zprávy apod., aby informované, věcí a procedury znalé shromáždění „jen odsouhlasovalo“.
Kdo chce dát šanci i dodatečnému zařazení dalšího bodu, pošle pozvánku s cca týdenním předstihem oproti termínu stanovenému ve stanovách.
Toto se, dle mých vědomostí, děje jen v málo SVJ. K jejich (nás všech) škodě.
K vlastnímu zápisu:
V úvodu by měl – a nemívá, obsahovat základní informace pro hlasování: nejen procento přítomných vlastníků, ale odděleně kolik je osobně přítomno, kolik z přítomných jsou nositeli plné moci. Kdo jmenovitě a koho z vlastníků zastupuje.
- Každý bod programu by měl obsahovat pouze jednu záležitost, a pouze k té jediné proběhne hlasování (žádné sdružování témat).
Zápis by měl u každého hlasování mít poznámku, jaké kvorum pro dané hlasování určují stanovy.
Na závěr by měl obsahovat informaci, zda někdo vznesl nějakou (příp. jakou) připomínku a zda někdo požádal o zaprotokolování (v případě že ano – kdo a čeho).
Konečný zápis by měl na každé stránce obsahovat parafy zapisovatele a ověřovatele.
Pokud jde o právní závaznost a trestní odpovědnost, asi je přílišné fantazírování představit si, že by legislativa považovala za účelné, aby na vhodném místě v zápise mělo figurovat prohlášení, že tvůrce zápisu a ověřevatelé zápis vyhotovili dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, že jsou si vědomi jeho právní závaznosti pro společenství, včetně trestní odovědnosti za uvedení nesprávné informace.
Kdyby bylo možné a byla vůle, mohl by v závěru v rámečku figurovat text (kurzívou?)o právu vlastníka podat dovolání o neplatnosti ad. ve lhůtách x, y …a o datu, odkdy jsou usnesení platná.
Cyril
- Je zápis ze Shromáždění dokladem s právní závazností ?
- Je možno ve znění zápisu záměrně uvádět nesprávné informace?
- Je uvedení záměrně nesprávné informace podvodem ?
Až se na něco zeptáte konkrétně, bude možné nějak konkrétně odpovědět. Obecné odpovědi následují:
(1) Zápis ze shromáždění je soukromou listinou (§ 565 NOZ). Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána. Není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že pochází od osoby, o níž to tvrdí.
(2) Samozřejmě může nastat případ, že skutečnost se zatají, nebo do zápisu se uvede nepravdivé tvrzení, nebo se zápis dodatečně upraví, nebo se zničí, nebo se učiní neupotřebitelným. Otázkou je k čemu by Vám byl výčet všech možných nepravostí, které je možno provádět se zápisem a s prezenčními a hlasovacími listinami.
lake
Odpověď najdete v § 4 NOZ
„(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.“
„2) Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. To platí obdobně, pokud právní řád spojuje určitý následek s existencí pochybnosti“
a § 159 NOZ
„(1) Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji
bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a
pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče
řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo
při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
(3) Nenahradil-li člen voleného orgánu právnické osobě škodu, kterou jí
způsobil porušením povinnosti při výkonu funkce, ačkoli byl povinen škodu
nahradit, ručí věřiteli právnické osoby za její dluh v rozsahu,
v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel plnění na právnické osobě
nemůže domoci.“
Poslední komentáře