Zákon o službách...

pane „Zdenku22“

1. v jakém rozporu by uvedené mohlo být s vámi uvedeným §1/2 NOZ – s „dobrými mravy“ které nejsou nikde nedefinovaný pojem?
2. „rozúčtování“ dle §5 zák. 67/2013 znamená, že o způsobu rozúčtování služeb od poskytovatele služeb (SVJ) „rozhodne“ společenství („ujednat“ lze pouze s nájemci). Tzn. že v §5/2 o kterém píše pí. Vránová se ta část o které píše v SVJ na vlastníky neuplatní. Vztah mezi vlastíky a SVJ bude dán „rozhodováním“ – tedy hlasováním vlastíků. Pouze tedy pokud nebude existovat žádné usnesení o rozpočtu služeb – budou uplatněny principy pod body a,b,c,d. Pokud bude existovat – bude se postupovat podle tohoto usnesení.
   
   Ale pokud se o něčem „hlasuje“ pak je zjevné že vždy existují ti co jsou PRO a ti PROTI. Pokud existují někteří PROTI, pak jistě měli ať již jakýkoliv ale měli důvod: zjevně spočívajícím v v nějakém „nepoměru“ – nyní spočívajícím na podílu na společných prostorech který byl v důsledku konečnou hranicí „dohody“. Jenže „rozhodování“ dle §5/2 by nebylo smysluplné, pokud by neexistovala možnost ten „nepoměr“ založit. PROTO je zcela dobře možné aby „způsob rozúčtování“ dle §5/2 byl poškozující a nepochybně nebude li nespravedlnost „ZCELA ZJEVNÁ“ (§2909) pak nepochybně vlastík-menšina neuspěje. 
   

Proto i když pí.Vránová na sebe chybně vztahuje co se týká vztahu nájemce-poskytovatel, její obavy z možnosti „nespravedlivého“ rozúčtování jsou zcela namístě. Bez ohledu zda platí pro všechny odběratele či nikoliv. Je totiž velmi jednoduché „uvařit“ taková pravidla, která sice platí pro všechny ale ve skutečnosti jsou aplikovatelná pouze „na někoho“.

Neználek

V článku k NOZ „Obecná východiska“ od JUDr. Jaroslava Stránského je k definici dobrých mravů napsáno:

„Pojem dobré mravy zákon blíže nedefinuje. Kategorie dobrých mravů je však v soukromém právu ustálena, v doktríně je dostatečně zpracována a právní praxi nepůsobí větší potíže. Kategorie dobrých mravů bývá obvykle pojímána tak, že jde o soubor všeobecně uznávaných a přijímaných společenských pravidel a představ o tom, co je správné, rozumné a obvyklé jednání.“

„Podle § 588 je absolutně neplatné právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.“

„Podle § 580 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům (zde měl zákonodárce na mysli jiný než zjevný rozpor). V tomto případě jde o relativní neplatnost, které se bude třeba dovolat. Pokud se oprávněná osoba neplatnosti nedovolá, promlčuje se v obecné promlčecí době.“

díky „Dušane“. Zkusme najít nějakou praktickou polemiku… Uvádíte „dobré mravy“

• je §5/10 vyhl.372/2001 mravný pro TUV – jistě je to „obhájitelné“, pokud ztráty nepřesahují významně technickou toleranci. Ale pokud ji přesahují… ? (nejde o to co je zákonné ale mravné!)
• je mravné aplikovat §5/10 na studenou vodu když v konkrétním SVJ jsou kadoroční ztráty >20% ročně v souladu s „mravy“ nebo ne? (a situace je taková že v konkrétních SVJ není vůle hledat ani administrativní ani technický problém – nechte stranou proč; a je to jen jeden ukázkový příklad co uvádím). Takže je nebo není?
• je obvyklé rozúčtovat náklad na provoz výtahu na osoby ale až od 3-ho patra (setkal jsem se SVJ kde to měli až od 5-tého, protože všichni 60-tníci co tam jsou, jsou údajně „sportovci“ a patra vybíhají :)viz. vyhláška o nájemním bydlení). Je to ale mravné – jako nájemníka Vás jistě nezajímalo, že někdo za něco neplatí, když majitelem bylo Město. Nyní ale ve společenství zaplatíte náklad SVJ jako vlastník buď skrze „služby“ nebo skrze „podíly“. Je jedno jak, ale zaplatíte. Takže co nezaplatí Váš soused za výtah – zaplatíte Vy jemu přes „podíly“…
• takže rozumím, pokud tazatelka hledá v jejich SVJ „třecí plochy“ aby je mohla „zbrousit“

Neználek

Pokud je pravda, že kategorie dobrých mravů právní praxi nepůsobí větší potíže jak uvádí JUDr. Stránský, pak ve všech konkrétních případech by zkušený právník měl odhadnout a poradit, zda jde podle něho o vadu právního jednání natolik problematickou, že se k vůli ní dá dovolat neplatnosti.

To ovšem považuji za krajní řešení, předtím bych se obrátil na příslušný orgán SVJ s požadavkem nebo návrhem na nápravu s vysvětlením neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy a připadným upozorněním soudního řešení.

Pane Neználku

1. Mně definice dobrých mravů neschází, abych je s dostatečnou přesností mohl rozpoznat, a předpokládám, že soudům povětšinou také.
2. O rozúčtování služeb skutečně rozhodne společenství a nebude ho ujednávat SVJ s vlastníky, jak nesprávně podsunula paní Vranová a já si toho nevšiml. Moje chyba.
3. „Uvařit“ při absenci dobrých mravů výhodná pravidla jen pro některé vlastníky je možné již nyní, to se ZoS nesouvisí.

Zdenek

pane Z.,

1. z Vaší reakce je zřejmé že jste si z §1/2 NOZ opravdu vybral právě ty „dobré mravy“. I když Vám zjevně neschází, rady které rozdáváte by měly být použitelné. Zvlášť při posuzování co ještě dobrý mrav je a co již není
2. paní Vránová se zřejmě ptá jako nepříliš znalý člen Výboru – nevím. Ale nedovolil bych si usuzovat, že něco někomu podsunula. Jestli – pak pouze něčemu nerozuměla nebo její výklad v jejím SVJ narazil na nějaké rozpory (o kterých nás již neinformuje) a proto se ptá. Třeba zde.
3. kdyby byly „dobré mravy“ tak rozšířené a kdyby se rozhodnutí dělala výhradně na nich – tento server by neexistoval. Tvrzení že by „ujednání“ mohlo být v rozporu s §1/2 NOZ – jste uvedl Vy. Trváte li na něm, pak je namístě to upřesnit a obhájit anebo na něm netrváte a pak není o čem, neboť jinou vadu kterou by jste v jejímu příspěvku vytkl, jste neuvedl.
   
   Názor, že za stávající situace lze „uvařit“ nechutná pravidla je jistě pravda.
   K čemu tato znalost ale pomůže pí. Vránové?

N.