V článku k NOZ „Obecná východiska“ od JUDr. Jaroslava Stránského je k definici dobrých mravů napsáno:

„Pojem dobré mravy zákon blíže nedefinuje. Kategorie dobrých mravů je však v soukromém právu ustálena, v doktríně je dostatečně zpracována a právní praxi nepůsobí větší potíže. Kategorie dobrých mravů bývá obvykle pojímána tak, že jde o soubor všeobecně uznávaných a přijímaných společenských pravidel a představ o tom, co je správné, rozumné a obvyklé jednání.“

„Podle § 588 je absolutně neplatné právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.“

„Podle § 580 je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům (zde měl zákonodárce na mysli jiný než zjevný rozpor). V tomto případě jde o relativní neplatnost, které se bude třeba dovolat. Pokud se oprávněná osoba neplatnosti nedovolá, promlčuje se v obecné promlčecí době.“